Kdyby se starší populace vrhla do očkování, máme velkou šanci zmírnit protiepidemická opatření. Ta byla zavedena právě proto, abychom tyto lidi chránili, uvedl v pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima NEWS vakcinolog Marek Petráš. Upozornil však, že úplné uvolnění přijde až ve chvíli, kdy Česko dosáhne proočkovanosti mezi 50 až 70 procenty. Petráš v pořadu také zmínil alergické reakce na vakcínu, které se u určitých skupin lidí objevují častěji, než odborníci čekali.
Na začátku prosince Petráš uváděl, že ideální proočkovanost by měla nastat za tři až šest měsíců, vláda ale nyní mluví o září. Nová vládní strategie navíc posunula podávání vakcíny široké veřejnosti z dubna na léto. Podle vakcinologa je ale ke zmírnění opatření klíčové naočkovat starší populaci. „Kdyby se starší populace vrhla do očkování, máme velkou šanci zmírnit protiepidemická opatření, protože byla zavedena proto, abychom tyto lidi chránili,“ uvedl ve 360° Pavlíny Wolfové.
Zároveň ale Petráš zdůraznil, že to neznamená, že se opatření uvolní. „To přijde až ve chvíli, kdy dosáhneme proočkovanosti mezi 50 až 70 procenty,“ podotkl. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) by zdravotníci měli nejpozději do konce března naočkovat 600 tisíc lidí z prioritních skupin. Rychlost očkování podle něj ale závisí hlavně na rychlosti dodávek vakcín.
Blatný v úterý na tiskové konferenci představil očkovací strategii. Petráš však upozornil, že řadu věcí by pozměnil. „Například mi scházel aspekt, že jde o nové očkování. Věřím, že většina obyvatel by chtěla mít určitou důvěru bezpečnosti. Určitě by do této strategie také patřil systém hlášení nežádoucích příhod, nějakým způsobem ho zjednodušit zejména pro starší generaci, která není schopná přes počítač zadávat svá data do systému státního ústavu,“ vysvětlil vakcinolog.
Mohl by dojít materiál, kterým se aplikují vakcíny
Zároveň také varoval před problémem, který by v souvislosti s očkováním mohl nastat. Podle Petráše je potřeba zajistit více materiálu, kterým se aplikují vakcíny. „Ať už jsou to injekční stříkačky, nebo jehly. Dozvěděl jsem se z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, že není dostatek tohoto materiálu. Teď aktuálně je k dispozici, ale mohlo by se stát, že v blízké době by mohl chybět,“ zdůraznil.
Petráš byl přizván Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí do pracovní skupiny pro covid, v pořadu tak popsal, jaké má očkování hlavní nežádoucí účinky. „Co se týká dokumentovaných nežádoucích účinků, které se prokázaly během klinického hodnocení, tak ty se skutečně stále objevují. Nicméně nepředstavují zásadní hrozbu, jsou překonatelné a lze většinou použít analgetika k jejich zmírnění. Zpravidla navíc patří mezi přechodné účinky,“ uklidnil Petráš.
Vzácně se objevují vážné alergické reakce
Zároveň uvedl, že nad rámec klinického hodnocení se však ukázalo, že se vzácně objevují vážné alergické reakce. „Objevují se nadmíru častěji, než jsme obvykle zvyklí. Jedná se zejména o anafylaktoidní reakce, které pravděpodobně způsobují dvě pomocné látky,“ vysvětlil vakcinolog.
Podle něj se tak hledá klíč, kdo by neměl být očkován. „Mohou to být jedinci, kteří mají lékovou alergii. Tedy ti, kteří už v minulosti měli alergii na podávaný lék, případně vakcínu. Také tam patří jedinci s těžkou potravinovou alergií,“ upřesnil Petráš s tím, že se ale během měsíce, kdy se očkování ve světě podává, informace postupně upřesňují.
