Evropská unie by mohla zakázat vstup běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi na své území. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD). Uvedl také, že nelze vyloučit vpád Ruska do Běloruska. Situací se bude v úterý ráno zabývat Bezpečnostní rada státu.
Situaci v Bělorusku by měla v úterý ráno řešit Bezpečnostní rada státu. Co vůbec může Česká republika podniknout?
Česko má být aktivní v tom, aby byla Evropská unie jednotná a silně tlačila na uklidnění situace a na zahájení dialogu mezi běloruskou společností, opozicí a režimem. Je to v rukou Bělorusů, jak svou situaci vyřeší. Vždy jsme říkali, že respektujeme suverenitu a nezávislost Běloruska, ale že očekáváme, že tamní režim se nebude bát vlastních občanů a bude s nimi vést seriózní debatu. Musíme podpořit občanskou veřejnost v Bělorusku například penězi.
Ministři zahraničí EU se shodli na sankcích proti Bělorusku. Jak konkrétně by mohly vypadat?
Připravují se sankce proti představitelům tamního režimu, kteří se podíleli na násilnostech proti demonstrantům, kteří přispěli k manipulaci s průběhem voleb
Prezident Lukašenko by třeba mohl mít zákaz vstoupit do zemí Evropské unie?
Přesně tak. Ti představitelé by nemohli vstoupit do EU, případně by se jim zmrazil majetek a účty, které mají na území unie. Samozřejmě jsou možnosti dělat plošnější sankce, ale to by dopadlo na běžné Bělorusy, kteří už nyní čelí ekonomickým a sociálním problémům. To nechceme. Ale je potřeba také efektivněji nabízet politickou motivaci. EU je významným ekonomickým partnerem. Bělorusko v uplynulých měsících i Lukašenko sám naznačoval, že chce prohloubit spolupráci s EU. Nyní je ten moment, kdy to může ukázat.
Hrozí, že by Rusko mohlo vpadnout do Běloruska?
Je to něco, co nemůžeme úplně vyloučit. Věřím, že Rusko nebude chtít opakovat scénář, který jsme viděli na Ukrajině, a nebude používat sílu k prosazení svých zájmů. Vyzvali jsme Josepa Borella (vysoký představitel unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku – pozn. red.), aby vstoupil do jednání s ruskou stranou a tomuto jsme předešli.
Co by potom dělala EU?
Určitě by to zásadním způsobem poznamenalo vztahy mezi EU a Ruskem, stejně jako situace na Krymu, která vedla k výraznému oslabení našich vztahů. Pokud by se to opakovalo, tak EU musí reagovat.
Připomíná vám situace v Bělorusku rok 1989 v Československu? Přirovnání použil premiér Andrej Babiš (ANO).
Do značené míry ano. Mezinárodní situace je sice jiná než v roce 1989, ale Bělorusové vyšli do ulic, protože chtějí svobodně rozhodovat o své budoucnosti, nejsou nespokojeni s tím, že jim autoritářský systém neumožňuje naplňovat své hodnoty a prosazovat své zájmy ve veřejném prostoru.