Na rakovinu prsu umírá téměř dva tisíce žen ročně. Prevence jim může zachránit život

Založení organizace Loono má svůj příběh související s vážným onemocněním, kterým jste prošla v mladém věku. Co se stalo?
Když mi bylo 22 let, objevili lékaři zhoubný nádor na mém vaječníku. Díky tomu, že jsem poslouchala varovné signály svého těla, byl zachycen včas a já se vyléčila. Prvotní šok z diagnózy vystřídala touha pomáhat lidem a inspirovat je, aby nepodceňovali prevenci. Když jsem totiž o svých zkušenostech mluvila s kamarádkami, které nestudovaly jako já medicínu, zjistila jsem, že by varovné signály pravděpodobně ignorovaly a nedávaly by jim takovou váhu, což by jejich následnou léčbu velmi zkomplikovalo. Objevit onemocnění včas je totiž klíčovým krokem k úspěšné léčbě.

Loono je tým mladých lékařů a mediků. Podle čeho jste vybírala lidi, se kterými budete spolupracovat?
Studenti medicíny se nám už poslední roky hlásí sami, ve výběrovém řízení u nich testujeme zejména jejich prezentační dovednosti a motivaci připojit se k naší misi. Co se lékařů týče, ti tvoří naše odborné garanty. Jsou to většinou odborníci s mnohaletou klinickou praxí, nadšení do prevence. Revidují nám odborné materiály, mluví v panelových diskusích, podcastech a dávají nám vědět o novinkách v oboru. Patří mezi ně například Petra Steyerová pro oblast mamografie, Šárka Pavková pro oblast gynekologie a další. Naším poradcem je i plastický chirurg Ondřej Měšťák, který se kromě jiného věnuje i rekonstrukcím prsu žen po rakovině.

Jak vy jako lékařka vnímáte osvětu ohledně rakoviny prsu a její prevence? Je podle vás dostatečná?
V České republice ročně zemřou téměř dva tisíce žen kvůli rakovině prsu. Přesto na preventivní mamografickou kontrolu chodí pouze 60 procent žen, kterým je doporučena. A právě osvěta ohledně prevence, preventivních prohlídek, ale také pravidelného samovyšetření je naprosto klíčová. Soustředit by se na ni mělo ministerstvo zdravotnictví, pojišťovny, ale také zaměstnavatelé a školy. I proto pořádáme workshopy ve školách, firmách a na kulturních akcích. Prošlo jimi již na 130 tisíc lidí, stále před sebou ale máme ještě spoustu práce.

Procento žen, které chodí pravidelně na mamograf, je bohužel stále velmi nízké.

Sledujete pravidelně, kolik žen chodí na mamograf nebo na ultrazvuk a zda se průběžně tyto počty mění?
Sledujeme je pravidelně, jsme v kontaktu s Ústavem zdravotnických informací a statistiky i odbornými společnostmi. Bohužel, jak jsem již řekla, procento žen, které chodí na mamograf, je stále velmi nízké. V době koronaviru navíc lidé preventivní prohlídky často zanedbávali, a to včetně screeningových programů. V době covidu jsme ale také pozorovali zvýšený zájem lidí o zdraví, posílila se i zdravotní gramotnost tím, jak byli motivováni a bohužel vlastně i nuceni vyhledávat si informace po vlastní ose. To z dlouhodobého hlediska vítáme a věříme, že se budou zajímat o informace o prevenci i nadále.

Jak by měla vypadat prevence rakoviny prsu? Jak často by ženy měly chodit na prohlídky a provádět samovyšetření?
Ženy by měly před 45. rokem chodit jednou za dva až tří roky na ultrazvuk prsu, po 45. roce pak jednou za dva roky na mamograf. Ten se někdy doporučuje už po 40. roce věku, screeningově se však provádí až o pět let později. Vedle toho by si měla každá žena svá prsa jednou měsíčně samovyšetřit, nejlépe pátý až desátý den od začátku menstruace – pokud ji nemá, může si vybrat jakýkoliv den v měsíci. Jestliže při samovyšetření objeví bulku nebo něco neobvyklého, měla by neprodleně navštívit svého gynekologa.

Neměli by se v prevenci podle vás více angažovat gynekologové?
Gynekologové by určitě měli své pacientky informovat jak o ultrazvukovém vyšetření, tak o nutnosti návštěvy screeningu, tedy mamografu. Mnozí to samozřejmě dělají. Gynekolog je vedle praktického lékaře navíc tím, kdo vystavuje žádanku na screeningové mamografické vyšetření po 45. roce. Osvěta je však zapotřebí. O ultrazvukovém vyšetření pořád mnoho žen neví. Stejně tak o možnosti příspěvku ze strany zdravotní pojišťovny. A to je škoda. Rakovina se bohužel týká i velmi mladých lidí, rakovinou prsu ročně v Česku onemocní na 150 žen mladších 30 let. A je proto zapotřebí se o sebe starat mnohem dříve než po 45. narozeninách. Ultrazvuk prsu stojí 600 až 800 korun, což za vědomí, že jsem v pořádku, jistě stojí.

Loono se každoročně zapojuje do osvětové kampaně v rámci Pink October. Jaké konkrétní aktivity letos podnikáte?
Spustili webovou podstránku s informacemi o prevenci rakoviny prsu, kde přinášíme také odpovědi na nejčastější otázky. V průběhu celého října také vydáváme edukační příspěvky na sociálních sítích. Připomínáme, na jaká vyšetření by měly ženy chodit a učíme správnou techniku samovyšetření. Kromě toho se zaměřujeme na tématiku mutace BRCA 1,2 genů, které výrazně zvyšují riziko vzniku rakoviny prsu a vaječníku. Toto riziko je celoživotní, nejvyšší mezi 30 a 50 lety. Řada lidí o jejich existenci nemá povědomí.

Je pravda, že o těchto mutacích se stále mnoho neví. I když v posledních letech je informovanost lepší, že?
Ano, o mutacích BRCA genů před několika lety otevřeně promluvila herečka Angelina Jolie a dostala tak tuto problematiku do širšího povědomí. Tváří naší kampaně je Anna-Maria Jiravová, členka Loono týmu, která je nosičkou pozitivní mutace BRCA 2. Kvůli tomu se rozhodla podstoupit preventivní mastektomii, tedy odstranění prsní žlázy.

Jak mohou ženy předejít gynekologickým nádorům? Fialová jízda upozorňuje na prevenci

Zdraví

V úterý 20. září si připomínáme Světový den onkogynekologických diagnóz (World GO Day). V jeho rámci upozorní Fialová jízda po Praze především na prevenci, díky které lze gynekologické nádory odhalit včas a zvýšit tím šanci na plné uzdravení. Onkogynekolog Roman Kocián v rozhovoru pro CNN Prima NEWS zmiňuje nejčastější diagnózy a jak jim lze předcházet.

Co je hlavním cílem kampaně Růžový říjen?
Kampaní Růžový říjen chceme nejen podpořit povědomí o prevenci rakoviny prsu, ale také získat prostředky na šíření osvěty o prevenci onkologických onemocnění v příštím roce. Proto jsme pustili sbírku na Donio.cz. Vybrané peníze využijeme na pokračování úspěšné kampaně #prsakoule a naučíme další tisíce lidí, jak správně pečovat nejen o svá prsa.

Kromě těchto aktivit spouštíte zcela novou aplikaci s názvem Preventivka. O co se přesně jedná?
Mobilní aplikace Preventivka nabízí uživatelům osobního průvodce prevencí. Ukáže, na jaké prohlídky by měl chodit a pohlídá jejich termíny. Přidat si člověk může i své vlastní prohlídky u dalších specialistů, třeba na dentální hygieně. Dále připomene samovyšetření prsou, varlat i kůže a naučí správnou techniku. Vyhledá specialisty v okolí uživatele a na jednom místě nabídne ověřené a srozumitelné informace o prevenci závažných onemocnění.

Je tato aplikace placená?
Není, všichni si ji mohou stáhnout zcela zdarma, a to jak na mobilech s Androidem, tak na zařízeních s iOS.

Preventivka je aplikace, kterou podpořila řada ambasadorů. Mezi nimi je například i Anna Julie Slováčková, která rakovinu prsu prodělala v mladém věku.

Kdo další se na vzniku této aplikace a její propagaci podílí?
Preventivka má své ambasadory. Jedná se o lidi, kterým vážná nemoc změnila pohled na prevenci nebo jim preventivní prohlídky a samovyšetření zachránily život. Je mezi nimi i Anna Julie Slováčková, která si objevila včas rakovinu prsu. Podpořili nás ale i lidé, kteří si prošli rakovinou varlat, čípku nebo ledvin, zažili mozkovou mrtvici ve 13 letech nebo žijí s chronickou leukémií. Jejich příběhy jsou neskutečné a v kampani je budeme postupně představovat veřejnosti.

Mohla byste ještě stručně popsat vývoj organizace Loono?
Loono odstartovalo kampaní Sahám si na ně každý měsíc s podtitulem #prsakoule, v rámci které se dodnes věnujeme nádorům prsou, varlat a důležitosti samovyšetření. Nakoupila jsem modely těchto částí těla a sama jsem jezdila po workshopech po celé České republice. Za osm let existence se z Loona stala organizace čítající přes 100 lidí, kteří bojují za společnou misi – zachraňování životů skrze prevenci. Kromě onkologických a kardiovaskulárních onemocnění se věnujeme i duševnímu a reprodukčnímu zdraví a plánujeme další témata.

Na co všechno jste v rámci organizace Loono nejvíce pyšná?
Získáváme ceny nejen v České republice, jako jsou například EY Společensky prospěšný podnikatel roku 2021, ale také v zahraničí. Letos jsme si z Bruselu dovezli prestižní ocenění EU Health Award v kategorii prevence rakoviny. Nejvíce mě ale těší dopad naší práce. S miliony zásahů našich aktivit v on-line světě se nám ozvalo už více než 60 lidí, že si díky nám odhalili závažné onemocnění včas.