Plaga nastínil revoluci pro učitele: Tabulky má nahradit nový systém, ze Slovenska zní varování
Platovou tabulku pro učitele by mohl v budoucnu nahradit nový systém, nicméně koncept je teprve v samém zárodku. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) chce předejít tomu, aby učitelé pouze lovili „formální bobříky“ kvůli lepšímu finančnímu ohodnocení. Rád by proto otevřel širokou veřejnou diskuzi s učitelskou obcí o takzvaném kariérním systému, jak řekl na konferenci pořádané Učitelem naživo. Analytik Michal Rehúš ovšem varoval, že ve slovenském školství se tento záměr proměnil v „byrokratický moloch“. České prostředí má ale podle něj možnost se poučit z tamních chyb.
Jedná se o velkou změnu, na kterou české školství čeká mnoho let. Takzvaný kariérní systém, který si klade za cíl vytvořit ideální pracovní, motivační i finanční podmínky pro pedagogy, je na samém začátku, ovšem již nyní by měl získat na prvních obrysech. I z toho důvodu se konference pro odborníky, lidi z praxe či politické reprezentanty nesla v duchu hesla: „Zrod kariérního systému v přímém přenosu“.
ČTĚTE TAKÉ: Nečekané námluvy ve Sněmovně: Okamura loví u Pirátů, láká je na referendum. Hřib má jasno
Ministr Plaga dává od začátku svého mandátu najevo, že dosavadní platovou tabulku pro učitele považuje za přežitou. „Dlouhodobě tvrdím, že je špatná,“ řekl na akci, kterou pořádala organizace Učitel naživo. Obává se, že diskuzi o novince čekají obdobné turbulence jako v případě návrhu vysokoškolského zákona. „První mé vystoupení na toto téma spočívalo v představení pojistek proti obávané politizaci nových rad. Stejně došlo na dezinterpretace. Tady nás čeká to samé,“ předpokládá.
Čtěte také
Tabulky by v budoucnu mohl nahradit systém, který bude dbát nejen na platové posuny, ale i na motivaci, aby se pedagogové neustále rozvíjeli. Cílem by tedy nemělo být jen polepšení si ohledně peněz – učitelé by měli mít především možnost posunout se dále v oblastech, v nichž vidí příležitost k seberozvoji. Ke změnám se mimo jiné zavázala vláda ve vládním programovém prohlášení.
„Aby učitelé věděli, co se po nich chce, a doběhli do cíle.“
Nyní je prostor pro širokou diskuzi, která obsáhne pracovníky ministerstva, zástupce školských organizací, ředitele škol i samotné učitele. „Férově odpovídám, že nevím, jaká bude přesná podoba systému. Už teď je ale cílem, abych jako učitel věděl, co se po mně chce, pokud mám doběhnout do nějakého cíle, a aby si projekt na školách nemuseli vymýšlet sami,“ nastínil šéf resortu, který zve k debatě lidi z terénu.
Podle Plagy je nutné se vyhnout zúženému zaměření na finanční ohodnocení. „Nemělo by jít o lov formálních bobříků za účelem postupu do vyšších platových pater. To není motivace, abych byl lepším učitelem a pracoval na sobě. Proto nechci předpis povinných školení a následujících pohovorů před komisemi,“ poznamenal také.
Čtěte také
Ministerstvo hodlá jít cestou definování rolí v každodenním školním provozu a předběžné pilotáže. Slibované zlepšení je prý ovšem běh na dlouhou trať. „Až se propíše znění a smysl kariérního systému do hlav většiny pedagogů a téměř všech ředitelů, uvidíme výsledky. To je to nejtěžší na celém příběhu a to nejméně hmatatelné,“ míní. Plaga nicméně zdůraznil, že pokud by měl vzniknout systém špatný, nevznikne raději žádný.
Havel: Školské prostředí je kvůli nepovedeným reformám traumatizované
Nahrazení dosavadních tabulkových platů by mohlo projít Sněmovnou bez větších politických střetů, předpokládá předseda školského výboru Matěj Ondřej Havel (TOP 09). „Jsme svědky prohlubování krize učitelského povolání. Je to otázka možná více než deseti let,“ řekl. Od formujícího se systému si slibuje efektivní perspektivu růstu. „Když učitel nastoupí a po dvou letech se rozkouká, měl by vědět, kde chce být za dvacet let,“ pronesl předseda TOP 09.
Havel vkládá do novinky naděje, že by měla zaručit rozvoj všem – jak na vertikální úrovni, tedy co se týče pozic v hierarchii školy, tak i na té horizontální, což se zase týká rozvíjení pedagogických schopností. Podle poslance je ovšem nutné brát v potaz, že lidé ve školském prostředí jsou „traumatizovaní“ kvůli řadě reforem, které v minulosti po hlasitých slibech spadly pod stůl, a tudíž i velmi nedůvěřiví vůči velkým změnám. V souvislosti s tím připomněl rok 2016, kdy proběhl zatím nejvýraznější pokus zavést kariérní systém pro učitele, ale neprošlo to.
„Moc tedy prosím o to, aby byl pedagogický terén vtažen do diskuze co nejvíce a měl informace. Je ho totiž třeba přesvědčit, že jde o dobře míněnou a prospěšnou záležitost,“ podotkl také předseda TOP 09.
Slovenský scénář „šílené byrokracie“
Návrh kariérního řádu tehdy obsahoval tři stupně, přičemž při vstupu do toho nejvyššího mělo proběhnout atestační řízení. Podobný systém si schválili už v roce 2009 na Slovensku, nicméně Michal Rehúš z tamního Centra vzdělávacích analýz varuje před sklouznutím k formalismu.
Čtěte také
„Pan poslanec Havel mluvil o traumatu ze zavádění kariérního řádu v roce 2016. Já k tomu přidám ještě slovenské trauma,“ podotkl pedagogický výzkumník. Na Slovensku zavedli čtyři kariérní stupně. „Na ten vyšší se můžete dostat pomocí nejrůznějších atestací. To se změnilo na šílenou byrokratickou strukturu. Jedinou motivací, pro kterou ten systém funguje, je zvyšování platu,“ varuje Rehúš s tím, že samotným učitelkám a učitelům to nevyčítá, protože mají velmi nízké platy.
„Odměňujete portfolia, ne schopnost lépe učit,“ popisuje odborník s tím, že v učitelských diskuzích na sociálních sítích se pak objevují nabídky na prodej portfolií, což jsou třeba přípravy na hodiny, ale i sebehodnocení učitelů a podobně.
Designování kariérních stupňů je podle Rehúše vždy riziko, stejně jako navázání na financování. „Víc se mi líbí cesta, že máte nějaké role, za které by byli lidé více odměňováni. Už teď existuje uvádějící učitel, provázející učitel, ředitel… Možná chybí nějaký mentor,“ vysvětluje.
Čtěte také
„Zkuste tomu dát podporu, aby na úrovni školy byli lidé, kteří se budou chtít rozvíjet, aby tam byli lídři, kterým záleží na kvalitě výuky. To může být cesta, ne nějaký byrokratický moloch,“ radí slovenský výzkumník. České prostředí má prý skvělou možnost uvést koncept v život a vyvarovat se chyb, kterých se dopustili na Slovensku.
Žádné zkoušky odtržené od reality, slibují si odborníci od programu
O potřebě dialogu mluví také Zuzana Šalamounová z Masarykovy univerzity, jež upozorňuje na nebezpečí nedůvěry seniorních učitelů. „Dialog vedeme už dvacet let a různě se kolem cyklíme, takže ho snad dovedeme do zdárného konce,“ věří.
„Bude potřeba hodně promyslet, jak pracovat s profesní senioritou, tedy tím, že sborovny mají určitý průměrný věk. Myslím si, že ta současná debata může působit na učitele, kteří jsou v praxi déle, jako trochu ohrožující. To může být velké riziko, o kterém je potřeba hodně mluvit,“ upozorňuje.
Čtěte také
O významu kariérního řádu promluvila v rámci akce Učitele naživo i ředitelka organizace Blanka Pravdová. „Nejde o další kontrolní mechanismus zaměřený na školy, nemá být ani formálním skládáním zkoušek odtržených od reality. Mluvíme o transparentním rámci pro růst každého pedagoga a ředitele, který je navázán na realitu školní třídy a vychází z ní,“ popsala v úvodu.
Upozornila také, že systém nezavede do pedagogických sborů nezdravou rivalitu. „Neměla by to být soutěž, kdo je horší a kdo lepší. Důležitější je zaměření se na kvalitu výuky, spolupráci, sdílení a kolegiální podporu. Dobré základy už máme, a to v podobě kompetenčního rámce pro absolventa učitelství či pro ředitele,“ dodala Pravdová.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Turkova zpátečka u větrníků: Ke svým návrhům se zřejmě nepřihlásí, útočí na Brusel
