Indicie k brzkému odstoupení papeže Františka sílí. Tou nejnovější je jmenování 21 kardinálů, které se má uskutečnit 27. srpna. Tedy v době, kdy se veřejný život ve Vatikánu i v Itálii téměř zastaví kvůli dovoleným. Pozorovatelé mají podezření, že papež spěchá nebo má alespoň dobrý důvod zvýšit počet členů kolegia, které bude volit jeho nástupce.
Navíc pětaosmdesátiletý František se již delší dobu netěší nejlepšímu zdraví, připomíná rakouský deník Kleine Zeitung. Proto se nyní objevují otázky ohledně jeho rozhodnutí.
Šestnáct z nově jmenovaných kardinálů bude mladších 80 let a měli by právo hlasovat v případném konkláve, tedy při shromáždění volícím nového papeže. Po srpnovém jmenování zanechá František v akademii velmi výraznou stopu. Ze 132 osob, které v současné době splňují podmínky, jich 83, tedy téměř dvě třetiny, jmenoval on sám.
Papež je volen dvoutřetinovou většinou. V některých případech pocházejí noví kardinálové tentokrát i z okrajových částí světa, například z Východního Timoru, Singapuru, Mongolska nebo Indie. Je veřejným tajemstvím, že papež ovlivňuje směřování církve po svém pontifikátu především jmenováním nových kardinálů.
Tato skutečnost však sama o sobě nepodpořila spekulace, které šířila italská média, ale také noviny jako britský Guardian nebo americká tisková agentura AP.
Předchůdce činil podobné kroky
Pozorovatelé se také ptají, proč František den po konzistoři, po jmenování nových kardinálů, odcestuje do města L'Aquila v regionu Abruzzo, aby se jako vůbec první papež zúčastnil takzvané Perdonanza Celestiniana. Tuto slavnost odpuštění zavedl papež Celestýn V. Jako první papež moderní doby odstoupil v roce 1294 po pouhých pěti měsících v úřadu.
Skutečnost, že se papež Benedikt XVI. v roce 2009, čtyři roky před svou rezignací, modlil u Celestýnova hrobu a položil tam svou papežskou štolu, byla následně interpretována jako náznak jeho pozdější rezignace. Dnes žije 95letý muž v ústraní ve vatikánském klášteře.
Ve vatikánských kruzích se opakovaně hovoří o tom, že František „musí“ počkat na Benediktovu smrt, než odstoupí. Jinak by katolická církev měla tři papeže, jednoho úřadujícího a dva bývalé.
František vyjádřil na začátku svého funkčního období úctu k Benediktově rezignaci a nevyloučil, že by se sám k tomuto kroku uchýlil. První papež narozený v Argentině navíc uvedl, že „očekává spíše krátký pontifikát“. Přesto má za sebou již devět let a tři měsíce „vládnutí“ nad katolickou církví.
Na setkáních před konkláve v roce 2013 vyzývali kardinálové k výrazným reformám, které se v současnosti alespoň formálně dokončují. V neděli vstoupila v platnost nová vatikánská konstituce Praedicate Evangelium, kterou František inicioval a která nahradila apoštolskou konstituci z roku 1988.
Reforma vatikánské byrokracie
Vatikánskou byrokracii reformuje v tom smyslu, že ženy a laici mohou nyní oficiálně vést úřady, což František již de facto umožnil. Obecně se nová ústava hlásí ke krédu „spásné decentralizace“, tj. k přesunu církevní moci směrem k místním církvím a mimo Vatikán. Zda se toto papežovo přání stane skutečností, se teprve uvidí.
Prvním jmenovaným vatikánským orgánem je nyní Dikasterium pro evangelizaci, šíření víry mimo církev, a nikoliv již Kongregace pro nauku víry, tedy vnitřní kontrolní orgán církve.
Devět let po svém zvolení splnil František alespoň část svých slibů, když Praedicate Evangelium vydal. O nové vatikánské ústavě chce s kardinály „přemýšlet“ dva dny po konzistoři na konci srpna, oznámili nyní zástupci Vatikánu.
