Lipavský odmítá škrty
Škrty v platech státních zaměstnanců mohou způsobit ostrou roztržku mezi vládními stranami. Zejména Piráti se už nyní ozývají proti úspornému balíčku a ministr zahraničí Jan Lipavský vyjádřil nesouhlas s navrhovanými opatřeními. Ekonomové oslovení redakcí CNN Prima NEWS se shodují, že plošné škrty mohou významně pomoci a jsou jednoznačně krokem správným směrem. Státní správa je totiž podle nich přebujelá a bez většího propouštění stát neušetří.
Na příští rok plánuje ministerstvo financí snížit výdaje státního rozpočtu o téměř 90 miliard korun. K této sumě mají pomoci plošné škrty platů státních zaměstnanců. Respektive ke snížení tarifů o pět procent. Celkový objem mzdových prostředků se státním zaměstnancům sníží o čtyři procenta.
To ale může vyvolat v koalici ODS, TOP 09, STAN, Pirátů a KDU-ČSL spory. Už nyní se totiž proti dříve představenému úspornému balíčku ohradilo ministerstvo zahraničí pod vedením Jana Lipavského (Piráti). „Navrhované úpravy ve své kombinaci sníží již dnes nedostatečný objem finančních prostředků na platy zaměstnanců vykonávajících službu nebo práci na ministerstvu zahraničních věcí,“ uvedl Lipavský v připomínkovém řízení.
ČTĚTE TAKÉ: Vláda od půlnoci začala obírat důchodce, zlobí se Schillerová. Kalousek je ostře proti
Vláda chystá masivní škrty platů. Katastrofa, zuří Středula. Ministerstvo se kritice brání
Ministerstvo financí kromě úsporného balíčku počítá i s dalšími škrty. Ty navíc míří na státní zaměstnance, kterým se plošně sníží platy. Resort Zbyňka Stanjury (ODS) přitom počítá se schodkem státního rozpočtu na příští rok ve výši 235 miliard korun. Proti se už tvrdě staví odbory v čele s Josefem Středulou. Úspory kritizuje i opoziční hnutí ANO. Ministerstvo pro CNN Prima NEWS uvedlo, že se zatím jedná o první pracovní verzi dokumentů.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy se může jednat o první ostrý politický střet, který koalice zažije. „Plošné škrty tarifů jsou jedním z nejlepších ekonomických opatření. Státní správa je totiž přebujelá. Na druhou stranu se už nyní objevují hlasy, že opatření nejsou realistická. Z politického hlediska bude velmi obtížné najít shodu. Navíc to může vést k nejzávažnější pětikoaliční rozmíšce,“ řekl pro CNN Prima NEWS Kovanda.
Pokud by státní zaměstnanec bral 35 tisíc korun čistého, tak by po plošném opatření ve výši pěti procent přišel o 1 750 korun. Ročně by tato částka vydala 21 tisíc korun.
S opatřením souhlasí i poradce premiéra Petra Fialy a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Podle něj jsou platy ve veřejném sektoru stále v průměru vyšší než v soukromém. To znamená velkou nerovnováhu, protože soukromá sféra vydělává na státní zaměstnance. „Vidím prostor pro to, aby se objem prostředků na platy snížil. Domnívám se, že bychom měli primárně snižovat počty státních zaměstnanců, abychom si mohli udržet nejkvalitnější lidi a ty dobře zaplatit,“ řekl pro CNN Prima NEWS Křeček.
Škrty dopadnou i na vědu a výzkum
Navrhované škrty podle něj souvisí se současným plněním státního rozpočtu. Od ledna do května se totiž schodek dostal na hranici 271 miliard korun. Na celý letošní rok je přitom plánovaný schodek ve výši 295 miliard korun.
Stávková pohotovost odborů je úlet. Ztrácí nervy a neumí ani říct, co jim vadí, uvedl Kovanda
Odbory, které hrozí stávkovou pohotovostí, ani neumí říct, co jim na konsolidačním balíčku vadí. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to prohlásil ekonom Lukáš Kovanda. Domnívá se, že ztrácí nervy a dopouští se úletu.
Podobný názor sdílí i hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka. Podle něj je přirozené, že se úspory budou hledat i ve veřejném sektoru. „Během minulých volebních období se dělaly úspory tak, že se papírově rušila neobsazená pracovní místa. Souhlasím s tím, ale dodávám, že nikomu nepřeji pokles životní úrovně. Na druhou stranu státní výdaje připomínají situaci, kdy byla vydána útrata nad poměry. Každý musel očekávat, že stát si peníze vezme zpět. A to buď zvýšením daní nebo podobným opatřením,“ řekl pro CNN Prima NEWS Peterka.
Kromě plošného snížení tarifů chce stát také odložit o rok valorizaci za státní pojištěnce nebo snížit o 10 procent investice do vědy a výzkumu. To podle Peterky nemusí být vnímáno jako špatná zpráva. „Řada akademiků má výhrady k současnému způsobu rozdělování grantových peněz na výzkum. Nutně nepodporuji omezení peněz na výzkum a vědu. Umím si ale představit, že vládní strany se s vědci a vysokoškolskými pracovníky dohodnou na efektivnějším směřování peněz,“ dodal Peterka.
