Petr Kellner je opředen řadou tajemství. Vyhýbal se totiž mediální pozornosti a chránil soukromí svoje i své rodiny. Zdroj: PPF
Byl nejbohatší, charismatický, introvertní, ale i tvrdý byznysmen s politickým vlivem. Lidé, kteří s ním pracovali, o něm hovoří jako o skvělém šéfovi. Petr Kellner měl ale i řadu kritiků, kteří mu nemohou zapomenout, že začal dělat byznys v Rusku a zejména Číně. Tedy v zemích, kde vládnoucí garnitura s lidskými právy příliš nepáře. Co jste ale o českém miliardáři nevěděli?
Přestože se Petr Kellner prakticky nebavil s médii a své soukromí si ostražitě chránil, některé informace navenek přece jen prosákly. Například ta, že miloval adrenalin včetně takzvaného heliskiingu, který se mu nakonec stal osudným. Aljašský rezort Tordrillo Mountain Lodge byl prý jeho oblíbeným a navštěvoval jej pravidelně několik let.
Chalupa v Jizerských horách
Vrtulník ale Petr Kellner využíval i k dopravě na české hory. Málokdo ví, že měl chalupu v osadě Jizerka, což je součást obce Kořenov v jabloneckém okrese v Libereckém kraji. Koupil zde před lety objekt bývalé celnice, který se nacházel v polorozpadlém stavu. Zřejmě ho lákalo, že dům ležel stranou nejvytíženějších turistických tras. Chalupu nechal spravit a v její blízkosti vybudovat heliport. Ten mohli využívat i záchranáři, pokud v dané části Jizerských hor zasahovali.
Láska přes inzerát
Petr Kellner byl dvakrát ženatý. Příběh seznámení s jeho druhou manželkou Renátou je jak vystřižený z hollywoodského romantického filmu. Renáta se totiž do Kellnerovy blízkosti dostala přes odpověď na inzerát s nabídkou práce. Seznámili se během pracovního pohovoru. „Právě jejich románek měl být důvodem, proč Kellner opustil svou první ženu,“ napsal portál Pluska.sk.
Potenciální zeť Daniel Křetínský
Z pohádek jsme zvyklí, že králové chtějí pro své dcery dobře zajištěné ženichy. Tak trochu pohádkový je i partnerský svazek Kellnerovy dcery Anny a dalšího tuzemského miliardáře Daniela Křetínského. Snad jen s tím rozdílem, že Anna Kellnerová si Křetínského nejspíše „nabrnkla“ sama. „Dan spolupracuje s mým otcem a díky tomu se také naše cesty jednou zkřížily. Od té doby se známe,“ uvedla před třemi lety v rozhovoru pro magazín Forbes. Více ale neprozradila. Také kvůli jejich soužití se nyní spekuluje, že by to mohl být právě majitel fotbalové Sparty, který by mohl po Kellnerovi převzít v PPF otěže.
Anna Kellnerová a Daniel Křetínský Zdroj: ČTK
Bál se výčitek svých dětí
O Petru Kellnerovi se traduje, že rodina pro něho byla vším. Jenže právě kvůli svému byznysu na ni zřejmě neměl tolik času, jak by si sám představoval. „Mám strach, že mi jednou děti vyčtou, že neměly úplně normální dětství. Ono už to začíná a nemusí jim být pětadvacet nebo třicet. Samozřejmě že o tom přemýšlejí,“ uvedl v jednom z mála rozhovorů, který kdy médiím poskytl. V tomto z roku 2007 pro Mladou frontu DNES zároveň řekl, že se jim s manželkou snažili vytvořit takové prostředí, aby mohly žít jako ostatní děti.
Proč se vyhýbal médiím?
Na první pohled se zdá být taková otázka banální. Ochrana soukromí patří k základní výbavě každého úspěšného člověka. Pokud není vyloženě exhibicionista, což Petr Kellner zjevně nebyl. Jenže proč se možná až úzkostlivě vyhýbal mediální pozornosti? Podle ekonoma Pavla Kohouta za tím mohla být trpká zkušenost z počátku jeho byznysové kariéry. „Řekl bych, že svoji plachost získal tím, že nějaké noviny zaměnily fotografie a daly tehdy omylem k jeho jménu fotku někoho, kdo byl trestně stíhaný, a jeho jméno naopak k fotce Petra Kellnera. Pravděpodobně kvůli tomu získal nedůvěru k médiím a od té doby se jim poměrně systematicky vyhýbal,“ vysvětlil ekonom v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.
Chtěl koupit Chelsea?
Vedle lyžování a snowboardingu měl Petr Kellner zálibu ve fotbale. V říjnu 2018 se jako blesk z čistého nebe objevila zpráva, podle níž se Kellner chystal jednat s rusko-izraelským miliardářem Romanem Abramovičem o odkupu londýnského fotbalového klubu Chelsea FC. Hodnota klubu se tehdy odhadovala na čtyři miliardy liber (asi 114 miliard korun, což tenkrát představovalo více než třetinu Kellnerova majetku). Taková suma by ale byla velkým soustem i pro byznysmena Kellnerova kalibru. Abramovič totiž podle expertů do klubu investuje kolem 300 milionů liber (kolem 8,5 miliardy korun). Možná i proto nakonec vstup Petra Kellnera mezi fotbalovou smetánku zůstal jen v rovině úvah.
Kellnerovi prezidenti
Nejbohatší Čech ovšem dokázal budit i negativní emoce. To když se rozhodl expandovat místo na západ přesně opačným směrem. Díky společnosti Home Credit, která se zaměřuje na poskytování nebankovních půjček, se mu podařilo prorazit na ruský a později na čínský trh. Podle kritiků k tomu měl využívat svého politického vlivu, zejména vazeb na prezidenta Miloše Zemana. V českém mediálním prostoru velmi zarezonovala událost z října 2014, kdy se Zeman se skupinou podnikatelů, v níž byl i Petr Kellner, vypravil do Číny. Cestu zpět totiž zajistilo letadlo pronajaté právě Kellnerovou skupinou PPF.
Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka Zeman tuto variantu zvolil kvůli úspoře času. Letoun PPF totiž na rozdíl od vládního Airbusu letěl do Česka bez mezipřistání, což mělo cestu zkrátit o dvě hodiny. To mělo Zemanovi umožnit účast na jmenování nových generálů u příležitosti státního svátku 28. října. Kellner ale býval spojován zejména se Zemanovým předchůdcem Václavem Klausem. Není tajemstvím, že PPF patří mezi sponzory Institutu Václava Klause. Klaus se o Kellnerovi vyjadřoval vždy s respektem a označoval ho za jeden ze symbolů úspěchu, kterého bylo možné v polistopadové éře dosáhnout.
Zahrál si ve filmu
Jen skuteční fajnšmekři vědí, že se Petr Kellner mihnul také před filmovou kamerou. Bylo to ještě v době, kdy Češi a Slováci žili za železnou oponou a Kellnerovi se ani nesnilo, že by se mohl jednou stát králem českého byznysu. Režisérka Irena Pavlásková obsadila Petra Kellnera do svého filmu Čas sluhů z roku 1989. Kellner tehdy pracoval jako asistent produkce a ve snímku se na několik sekund objevil, a dokonce promluvil. A to ve scéně, kdy na večírku vítá Jitku Asterovou, kterou poté představuje filmovému páru složenému z Karla Rodena a Ivany Chýlkové. „Ahoj, to jsem rád, že vás vidím. Pojďte dál. To je Milan a to je jeho žena,“ říká Petr Kellner, kterému tenkrát bylo 25 let.
Teplické začátky a zkratka PPF
Petr Kellner se narodil 20. května 1964 v České Lípě, své mládí ale prožil v Liberci, kde v roce 1982 absolvoval Střední ekonomickou školu. Následně vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze v oboru ekonomika průmyslu. Po studiích pracoval jako referent v podniku zahraničního obchodu Strojimport Praha a poté jako už zmíněný asistent produkce a produkční ve Filmovém studiu Barrandov.
Jeho cesta za obřím majetkem ovšem začala až po listopadové revoluci. V roce 1991 založil v Teplicích spolu s Milanem Maděryčem a Milanem Vinklerem investiční společnost PPF. Jde o zkratku plného názvu První privatizační fond, který vznikl jako investiční fond, jenž se účastnil kupónové privatizace v tehdejším Československu. Díky penězům od podniku Sklounion Teplice a investorským schopnostem se stala jednou z nejúspěšnějších firem kuponové privatizace.
První skutečně velkou investicí skupiny byl v polovině 90. let vstup do společnosti Česká pojišťovna, největšího pojišťovacího ústavu v České republice. „Její úspěšná proměna ze státem vlastněné neefektivní společnosti na fungující privátní firmu se stala základem dalších úspěchů,“ uvádí PPF na svém webu.
V druhé polovině 90. let pak Kellner založil nebankovní společnost Home Credit, která se dodnes specializuje na poskytování spotřebitelských úvěrů. V roce 2002 vstoupila PPF na ruský trh, kde investovala do pojišťovnictví a spotřebitelského financování. Přes počáteční obtíže se nakonec skupině skrze Home Credit podařilo etablovat i zde. Od té doby se Home Creditu podařilo proniknout do Číny, Vietnamu, na Filipíny a v roce 2015 také do Spojených států.
