Jak postavit dům: Konfigurátor rodinného domu ohlídá rozmařilost a zbytečnosti

Vlčkovi bydleli i po narození třetího potomka ve 3+kk, ale věděli, že především kvůli rostoucím dětem bude nutné se přestěhovat do většího. Také proto, že… „Při tak velké rodině nastávají okamžiky, kdy má člověk potřebu se někam tzv. uklidit, utéct. I když je fajn mít kolem sebe děti, tak člověk najednou pozná, že je zásadní místo, prostor. Navíc se budou měnit i potřeby dětí s přibývajícím věkem,“ vzpomíná na rozhodování Karel Vlček.

Nabízela se dvě řešení. Buď byt v dispozici 5+kk, kterých v té době bylo na trhu málo a ještě za vysokou pořizovací hodnotu, či rodinný dům za podobnou nebo o trochu vyšší částku. Dům však navíc nabízel bonus v podobě zahrady, tedy „výběhu“ pro děti. Takže bylo jasno.

Jasno měli též ve výběru lokality. Nechtěli se stěhovat z Prahy 4, ale to, co bylo před čtyřmi roky v nabídce, rodině vůbec nevyhovovalo. „Navíc součet za koupi něčeho, co člověku nevyhovuje a následnou rekonstrukci, byl tak vysoký, že to člověk nehodlal akceptovat. Takže jedinou cestou je vlastní výstavba,“ vybavuje si Vlček.

„Kdybychom se rozhodli dřív, měli bychom hotovo. Nyní zápasíme s různými dalšími výzvami. A také s penězi, protože rozpočet nyní stále bobtná kvůli zdražování v době pandemie koronaviru,“ přiznává počáteční váhání i současné obtíže Vlček.

Stavět bez omezení není možné

Zároveň upozorňuje na to, co by si měl „prvostavitel“ ohlídat: „Rád by samozřejmě budoval bez omezení, ale to není téměř možné. Takže je nutné si pohlídat aspoň to, aby pozemek a okolí byly bez věcných břemen, v Praze třeba i to, aby pod pozemkem nevedlo metro.“

Po zisku pozemku je nutné podle Vlčka prostudovat pražské stavební předpisy, co udělat vše proto, aby úřady stavbu povolily. Tomu pomůže i to, když od počátku stavitel i přípravu konzultuje s odborníky.

Tím hlavním by měl být projektant, ale podle Vlčka je třeba dávat pozor na to, že prvotní představy bývají megalomanštější. Proto se řeší především kompromis mezi přáními a finančními možnostmi. Na to může dohlédnout stavební konfigurátor od společnosti Wienerberger, který má velkou výhodu v tom, že díky němu lze promítnout vlastní představu do reálných čísel. „Na základě toho člověk zjistí, jestli se pohybuje ve svých možnostech, nebo mimo ně,“ říká Vlček, podle kterého má většina projektantů nutkání naprojektovat to, co člověk chce, a pak ho přesvědčovat, že to taková „rána“ (finanční) nebude. „Opak je pravdou. Protože reálné náklady jsou vždy vyšší, než je představa projektanta,“ tvrdí ze zkušenosti Vlček. Konečnou podobu stavby ovlivňují i městské či jiné regulační restrikce a tím se úměrně snižuje variabilita jak domu, tak i pozemku.

Montovaný dům versus cihlový

Dalším klíčovým rozhodnutím byla volba typu stavby a doba, jak rychle rodina potřebuje bydlet. „Řešili jsme to, aby nás stavba přežila a částečně sloužila dál našim dětem. Takže jsme došli z rozhodování, jestli montovaná stavba, nebo zděný dům. Ten má delší životnost, ale stavba není tak rychlá. ‚Montovačka‘ je otázka dvou měsíců při výrazně kratší trvanlivosti, připojují se k tomu i další omezení,“ popisuje další fázi Vlček.

Rodina se rozhodla pro cihlový dům a hledala stavební firmu, která by byla schopná ho postavit od začátku do konce. „Optimální je smlouva o dílo s jedním partnerem a on si subdodávky zajišťuje sám. A ty jen platíš faktury. Nejkomfortnější, ale také nejdražší varianta,“ vypráví s jen mírnou nadsázkou Vlček.

Druhou variantou je, že část stavebních věcí si člověk řeší sám dodavatelským způsobem. U toho jde něco ušetřit. Roli může sehrát i optimalizace nákladů. Ale je třeba se tomu věnovat.

Karel Vlček ale získal zkušenost, že „taková firma asi ani neexistuje“. Člověk sice shání reference, posouvá se dál, ale… Brouzdá po internetu a hledá nejvýhodnější nabídky.

Jak poslouží konfigurátor od Wienerbergeru

A pak se to stalo. „Při tom jsme narazili na stránky Wienerbergeru, kde se právě spouštěl projekt e4dum.cz, což bylo přesně to, co beze zbytku naplňovalo naši představu. To bylo něco, co jsme chtěli, aniž bychom tušili, že to můžeme chtít. A bylo to něco, co v prvopočátku znělo jako pohádka,“ vzpomíná Vlček a dodává: „Optimální stav, kdy máš nějakou představu, tu na někoho přeneseš, on se s ní popasuje, všechno zařídí, postaví dům a navíc ještě garantuje finanční podmínky.“

Na otázku, nakolik byla důvěryhodná taková nabídka, Vlček odpovídá: „Chtěli jsme tomu věřit. Pomohlo tomu také to, že jde o výrobce cihel a střešních tašek, leccos ví o celé problematice, je to stavební firma a nabídla pomocnou ruku. Takže nebyl důvod se tomu bránit.“

Spolupráce mohla začít.

Šlo o vzorový dům z programu společnosti Wienerberger, což s sebou neslo jisté omezení v individuálním přizpůsobení a variabilitě. „Ale přesto šlo o dům, který se nám opticky velmi líbil, splňoval náš požadavek dispozice 5+kk. Navíc to umocňoval pocit, že jdeme do vzájemného byznysu s někým, kdo o stavbách něco ví,“ pochvaluje si Vlček.

Lepší dva stavební dozory než žádný

Přestože se mu dostalo téměř kompletního servisu, je podle něj třeba obezřetnosti: „Jde spíš o to, aby člověk dozoroval, než do něčeho vstupoval. Takže stačí jednou za 14 dnů, jednou za tři týdny. Případně se domluvit na nějakých malých úpravách. Je to také o důvěře ve stavitele, aby neuhnul od projektové dokumentace. Čím je přesnější, tím lepší.“

Pokud už se tzv. koplo do země, je ideální stavební dozor. „Ten jsme dělali my jako rodina, tak i e4dum. Existovali tedy dva experti, kteří se snažili najít společnou cestu, aby investor i stavitel byli spokojení,“ popisuje Vlček. Takové zdvojení přináší jistotu, že jeden kope za investora, druhý hlídá to, aby si „to“ stavitel někde nezjednodušoval, protože jediným zájmem má být, aby se nemuselo nic předělávat.

Výstavba rodinného domu Karla Vlčka trvala 15 měsíců i kvůli problémům v době pandemie koronaviru. Kdyby vše šlo ideálně, stavbu by nenarušovaly lockdowny, dala by se dokončit do roka.

Zahradu nelze brát jako sekundární věc

A tak se Karel Vlček stal majitelem vzorového domu z programu Wienerberger e4dum.cz

S rodinou bydlí, což považuje za nejdůležitější. Ale přiznává, že kromě samotného domu a jeho okolím bojuje s tzv. druhou výzvou, složitou z časového, tak i materiálního a finančního hlediska. „Pozor, zahradu není dobře brát jako sekundární věc,“ varuje a zároveň doporučuje: „Základ je mít věci, které se budou skutečně užívat. A také budou finančně únosné.“ Patří mezi ně bazén či biotop?

Všechny díly "Jak postavit dům" najdete zde: https://cnn.iprima.cz/jak-postavit-dum