Podcast OFF RECORD: Válku Ruska se státy NATO nelze vyloučit, říká polský historik Adamski

Matyáš Zrno zpovídá polského historika Łukasze Adamského.

OFF RECORD: Historik Lukasz Adamski o polsko-ukrajinských vztazích

Jakmile bude mít Putinovo Rusko pocit, že na Ukrajině uspělo, může v nejhorším scénáři vyvolat válku se státy NATO. V podcastu OFF RECORD Matyáše Zrna to pro CNN Prima NEWS řekl polský historik Łukasz Adamski.

Polský historik Adamski se obává, že se ruská imperiální rozpínavost může po Ukrajině brzy bezprostředně týkat i dalších zemí; a to včetně té jeho. Stačí, aby k tomu měl kremelský vůdce Vladimir Putin vhodné podmínky.

„Prvním důvodem by mohlo být, pokud bude mít Rusko pocit, že na Ukrajině uspělo,“ tvrdil. „Pak se pravděpodobně pokusí donutit Západ, především USA, akceptovat legitimní zájem Ruska ve střední Evropě a zejména v Pobaltí. To si samozřejmě USA nemohou dovolit, ani Pobaltí s tím nemůže souhlasit. V nejhorším možném scénáři by to vedlo k napětí, dokonce i k válce mezi Ruskem a státy NATO.“

SLEDUJTE: Podcast OFF RECORD: Válku Ruska s NATO nelze vyloučit

K přímému střetu s Polskem může vést ještě jeden důvod.

„V ruském imperiálním politickém myšlení tradičně existuje argument pro to, proč má tahle země vládnout nad Polskem a mít tam vojáky,“ vysvětloval v podcastu Adamski. „Argument zní takto: ‚Chápeme, že Poláci jsou jiný národ. Ale tento národ už hrozně dlouho představuje hrozbu pro ruskou národní bezpečnost. Když dovolíme Polsku, aby si samo vládlo, tak se okamžitě pokusí míchat do vnitřních záležitostí Ruska. A zabrat původně ruské prostředí – Ukrajinu a Bělorusko.‘ Kvůli přání kontrolovat Bělorusko a Ukrajinu tedy Rusko potřebuje podrobit si i Polsko.“

Adamski v podcastu popisuje, jakým vývojem prošly polsko-ukrajinské vztahy. Ve velmi stabilní podpoře Varšavy napadenému sousedovi prý zdaleka nejde jen o klasickou formulku, že „nepřítel mého nepřítele je mým přítelem“. Podle něj hraje roli spíš návrat k normálnímu, tradičnímu stavu polsko-ukrajinských vztahů.

Podcast OFF RECORD: Ve válce s Ukrajinou ruskými spojenci nejsme, říká arménský premiér

Válku na Ukrajině tolik neřeší, sám má starosti kvůli dlouhodobému konfliktu se sousedním Ázerbájdžánem. Co arménský premiér Nikol Pašinjan na rivalský stát a jeho konání říká? Vyřeší se situace v Náhorním Karabachu? Jak obhajuje dlouholetou spolupráci mezi svojí Arménií a Ruskem? A jaký má vztah s ruským prezidentem Vladimirem Putinem? Poslechněte si Pašinjanovy odpovědi v podcastu OFF RECORD z dílny CNN Prima NEWS, kterým provází Matyáš Zrno.

„Ve východní Haliči, která byla součástí rakouské říše, se zhruba 30 procent manželství uzavírala mezi římskými a řeckými katolíky, tedy mezi Poláky a Ukrajinci. Teď je to tak, že přes 30 procent Ukrajinců v Haliči připustilo, že mají polské příbuzné. A totéž se dá říct o mnoha lidech na celém území pravobřežní Ukrajiny,“ vypočítával historik. „Jednoduše se dá říct, že Poláci a Ukrajinci jsou jako lidé, kteří dříve žili v jednom domě. Teď sice žijí ve dvou, jsou si ale navzájem dobrými sousedy. Pořád si navíc dobře pamatují, že kdysi žili společně.“

Právě pozitivní historická paměť je tak podle Adamského faktorem, který nejvíc ovlivňuje současné polské veřejné mínění. Bez ohledu na všelijaké vzájemné konflikty – ať už ekonomické, nebo ty spojené s druhou světovou válkou.

„Když náš nepřítel, Rusko, napadne Ukrajinu, je to vnímáno skoro tak, jako kdyby napadl Polsko. Proto ta velká podpora,“ řekl.

To však neznamená, že všechny historické šrámy budou rázem zapomenuty. Týká se to zejména činů někdejšího vůdce radikálních ukrajinských nacionalistů Stepana Bandery, s nímž jsou spojována dávná krveprolití i na polské straně.

Podcast CNN Prima NEWS s Tomášem Pojarem: Co rozhodlo, že Západ podpořil Zelenského?

Národní bezpečnostní poradce Tomáš Pojar je šedou eminencí české zahraniční politiky. Co dělal v den útoku na Ukrajinu? Co podle něj rozhodlo, že Západ podpořil Volodymyra Zelenského? V čem jsme jako Západ naopak před válkou ve Vladimiru Putinovi vytvořili dojem, že mu to projde? Co ho štve na nápadech z Bruselu a v čem ho naopak unie příjemně překvapila? Koho považuje za nejtalentovanějšího státníka současné Evropy? A co bude Miloši Zemanovi „nahoře“ přičteno k dobru? Poslechněte si premiéru podcastu Off Record z dílny CNN Prima NEWS, kterým provází Matyáš Zrno.

„Všichni Ukrajinci chápou, že Bandera byl odsouzen na doživotí za to, že organizoval atentáty na Poláky a Ukrajince, kteří nepodporovali nacionalistickou agendu. To bylo ve 30. letech. Roku 1939 byl kvůli sovětské agresi z vězení propuštěn. A přestože historici a většina elit chápou, že v roce 1941 Banderu zatkli Němci, a proto nenese osobní zodpovědnost za etnickou čistku ve Volyni, stejně platí: Neodsoudil to. Byli to vojáci, kteří se zaštiťovali jeho jménem. A to oni vraždili Poláky,“ argumentoval Adamski.

Proto je podle historika velice těžké vysvětlit polské veřejnosti, že Banderova oblíbenost v jeho vlasti není spojena s tím, jak Ukrajinci vnímají svého západního souseda. Že jde spíš o symbol jejich nenávisti vůči Rusku.

„Banderova popularita, kterou po roce 2014 podporují i ukrajinští nacionalisté, image jejich země v zahraničí samozřejmě škodí. Bohužel – ne všichni lidé na internetu jsou tohle schopni pochopit,“ prohlásil Adamski.

Tagy: