Podpora zkrácených úvazků: Zaměstnavatelé zaplatí nižší sociální odvody, odhlasoval Senát

Zaměstnavatelé budou u kratších pracovních úvazků hradit v některých případech nižší odvody na sociální zabezpečení. Úleva bude činit pět procent z obvyklého pojistného 24,8 %. Změnu ve středu schválil Senát. Opatření má zaměstnavatele motivovat k širšímu vytváření a nabízení zkrácených úvazků a podpořit obyvatele, kteří jsou na trhu práce zranitelní. Zjednoduší se také pravidla u dávky na bydlení, změní se pravidla čerpání rodičovského příspěvku nebo vyplácení dávky mimořádné okamžité pomoci.

Sleva se bude vztahovat podle novely na úvazky osm až 30 hodin týdně u vymezených skupin zaměstnanců. Patří k nim lidé starší 55 let, rodiče či pěstouni dětí do deseti let, středoškolští a vysokoškolští studenti, nezaměstnaní na rekvalifikaci a lidé se zdravotním postižením mimo chráněný trh práce. Úleva se bude vztahovat i na zaměstnávání lidí mladších 21 let, u nichž nebude podmínkou zkrácený úvazek. Cílem je podpora vstupu zejména absolventů středních škol a učilišť na trh práce.

Zaměstnanec, na kterého by zaměstnavatel žádal úlevu, by si podle novely nesměl vydělat víc než 1,5násobek průměrné mzdy a za hodinu by nesměl mít víc než 1,15násobek průměru. Za měsíc by pracovník nesměl na všechny své úvazky ve firmě odpracovat víc než 138 hodin. Sleva by se neposkytovala při kurzarbeitu a na chráněném trhu práce.

Zájem o zkrácené úvazky poroste

„Je zde velká poptávka po tom, abychom dokázali vytvořit prostředí, které motivuje zaměstnavatele k tomu, aby ve větší míře nabízeli svým zaměstnancům částečné úvazky,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Předloha podle něho obsahuje mechanismy proti možnému zneužívání. Jurečka také podotkl, že možnému snížení zdravotních odvodů se bude věnovat ministerstvo zdravotnictví.

„Zájem o zkrácené pracovní úvazky roste a poroste i v souvislosti s inflací a zdražováním,“ uvedla předsedkyně senátního sociálního výboru Miluše Horská (za KDU-ČSL). Jitka Chalánková z klubu TOP 09 míní, že snížení odvodů u kratších úvazků je dobré vykročení k debatě o výši odvodů obecně. „Pracovní místa jsou velmi drahá, a to také komplikuje pracovní trh,“ řekla.

Výpadek výběru pojistného bude podle ministerstva práce činit asi 1,9 až 3,2 miliardy korun ročně. Díky zaměstnání více lidí by se příjem rozpočtu pak ale mohl zvýšit. Jurečka předpokládá, že přibude 30 000 až 50 000 zaměstnanců na zkrácené úvazky. „Celková bilance dopadů na důchodové pojištění by měla být kladná,“ řekl.

Zaměstnavatel z pracovníkova základu výdělku odvádí teď na důchody 21,5 %, na nemocenské 2,1 % a na politiku zaměstnanosti 1,2 %, celkem tedy 24,8 %. Zaměstnanec pak ze základu platí 6,5 %. Osoby samostatně výdělečně činné mají odvody 29,2 % základu, na penze 28 % a na podporu zaměstnanosti 1,2 %. Na nemocenské pak mohou případně posílat ze základu ještě 2,1 %.

Jednodušší příspěvky na bydlení

Senát se rovněž shodl na zjednodušení administrativy v oblasti příspěvku na bydlení, a to už od července. Příjemci budou dokládat příjmy a výdaje jednou za půl roku, nikoli každého čtvrt roku jako doposud. Úřady budou dávku přiznávat na dobu neurčitou a lidé o ni nebudou muset žádat každý rok znovu. Nutný nebude ani podrobný rozpis jednotlivých položek nákladů na služby související s bydlením. Novelu ještě týž den podepsal i prezident Zeman.

Úpravy nastanou také v čerpání rodičovského příspěvku a v pravidlech vyplácení dávky mimořádné okamžité pomoci. Rodiče s nízkými výdělky si budou moci podle novely zvýšit měsíční částku rodičovské z nynějších nejvýš 10 000 korun na 13 000 korun. Podle ministerstva práce a sociálních věcí si tak v době zdražování budou moci rodiny zvednout příjem, celkovou částku příspěvku pak ale vyberou rychleji.