Pohřeb Kamily Moučkové
Desítky lidí se ve středu přišly naposledy rozloučit s někdejší televizní a rozhlasovou hlasatelkou Kamilou Moučkovou, která ve věku 92 let zemřela přesně před rokem. Obřad začal ve 14:00 v kostele U Salvátora na pražském Starém Městě. Moučková byla tváří protiokupačního vysílání v srpnu 1968, kdy statečně informovala až do vypnutí vysílačů o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, i když na ni mířily samopaly sovětských vojáků.
Poslední rozloučení se konalo až rok poté, co hlasatelka zemřela, kvůli pandemii covidu a koronavirovým restrikcím, uvedla Česká televize s odkazem na rodinu Moučkové.
FOTOGALERIE: Oblíbené písně i slzy dojetí. Se Žbirkou se rozloučili jeho blízcí i veřejnost
Říct poslední sbohem oblíbenému slovenskému zpěvákovi Miroslavu Žbirkovi dorazili v pátek odpoledne do strašnického krematoria stovky lidí. Samotného obřadu se zúčastnila jeho rodina a pozvaní hosté, jako například zpěvák Michal Hrůza, Vendula Pizingerová či zpěvačka Martha. Nechyběly slzy, obří potlesk a Mekyho hity.
Sama Moučková při rozloučení, které podle pozůstalých nemělo být smuteční, ale radostnou oslavou života, promluvila ze záznamu. Poděkovala všem, kdo se přišli naposledy rozloučit, a promluvila ke svým dětem.
„Moc nebrečte. Měla jsem krásný, dlouhý a zajímavý život, takže to není žádná tragédie. Zapalte svíčku a nalijte čtyři sklenice vína. A připijte si se mnou na život,“ vyzvala dcery Kateřinu a Barboru se synem Ondřejem.
Moučková v televizi působila už v začátcích veřejného televizního vysílání v Československu. „Od roku 1952 jsem hlásila v rozhlase, ale televize mě jako nové médium zajímala,“ uvedla před několika lety. Do televize nastoupila v roce 1956 a stala se první televizní zprávařkou v Evropě. Do té doby tento post zastávali jen muži.
Po upálení Palacha podporovala protesty
V srpnu 1968 v televizním vysílání informovala o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. „Říkala jsem si, co si to dovolují, ti šmejdi, překročit hranice jiného výsostného státu, to je něco tak strašného,“ vzpomínala později. Ze studia byla poté vyvedena se samopalem sovětského vojáka v zádech.
Po upálení Jana Palacha v lednu 1969 podporovala studentské protesty. Kvůli tomu musela z televize odejít a následně dostala zákaz vystupování v médiích. Dvě desítky let myla podlahy či lepila pytlíky, ale odvaha ji neopustila. Jako jedna z prvních například podepsala Chartu 77.
Až po revoluci v roce 1989 se mohla vrátit do médií. Moderovala například televizní cestovatelský pořad Objektiv a působila jako zprávařka v pražské Svobodné Evropě. V roce 2013 dostala cenu Arnošta Lustiga za udržení a rozvoj hodnot, jakými jsou odvaha a statečnost, lidskost a spravedlnost. Ve stejném roce jí také prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy.
