Králický Sněžník Zdroj: Michaela Minksová
Výstavba rozhledny na vrcholu Králického Sněžníku vzbuzuje značné emoce. Rozhledna o výšce 34 metrů vzniká na polské straně u hranic s Českou republikou. Podle kritiků stavba poškozuje vrchol hory těžkou technikou a výkopovými pracemi. Polská strana se přitom v minulosti zaručila, že se bude k přírodně cenné lokalitě chovat během stavby šetrně.
Rozhlednu považují kritici za zbytečnou, sám vrchol hory bez lesů podle nich poskytuje krásné výhledy. Proces schvalování projektu označují za netransparentní a chybný kvůli nedostatečně a neobjektivně zpracovaným podkladům.
K záměru byla v roce 2013 v Polsku zpracována analýza vlivů na předměty ochrany Natura 2000, jejíž vyhodnocení ale považují stěžovatelé za nedůvěryhodné a účelové. Kritikům vadí například to, že podle původního projektu se měl veškerý materiál přepravovat letecky, bez využití místních cest, ale z důvodu úspor investor vybudoval komunikaci pro dopravu stavebního materiálu a po vrcholu hory jezdí bagry.
Senátor Petr Orel (za Zelené) spolu s pěti ekologickými organizacemi odeslali v říjnu Evropské komisi do Bruselu podnět k prošetření stavby rozhledny na Králickém Sněžníku. Odpověď je však nepotěšila. „Bylo mi jasné, že šance není velká, ale byla to poslední a jediná možnost. Oprávněnost podnětu jsem viděl i v tom, že dodavatel stavby nerespektuje ani podmínky stanovené příslušnými polskými úřady. Ale odpověď z Bruselu mě opět postavila na nohy, do tvrdé reality života, zdvořile sdělila, že takové drobnosti neřeší, a že zásadní je odpovědnost členských států,“ napsal na Facebook.
Svůj podíl na celé situaci má podle Orla také české Ministerstvo životního prostředí (MŽP). „Ministerstvo hrubě podcenilo možný negativní dopad této investice na velmi křehký a nesmírně cenný horský ekosystém, a ani si nevyžádalo mezinárodní naturové posouzení,“ napsal Orel.
Úřad však svojí vinu odmítá. „Polská strana uzavřela proces EIA a přeshraniční posuzování v r. 2013 se zdůvodněním, že záměr nesplňuje parametry pro posuzování a od té doby s námi de facto nekomunikovala,“ uvedl pro CNN Prima NEWS za MŽP Ondřej Charvát.
„MŽP se mohlo do hájení zájmů ochrany přírody znovu zapojit ve chvíli, kdy jsme obdrželi podněty k riziku ohrožení vrcholu Sněžník v souvislosti se záměrem, k jejichž zaslání (v případě podezření na odchýlení realizace rozhledny od původního záměru) jsme ekologické organizace de facto podněcovali,“ dodal.
Peníze z české strany
Na stavbu za 77 milionů korun poskytlo dotaci i české ministerstvo pro místní rozvoj. Žádaly o ni město Králíky, Sdružení obcí Kladska a polská obec Stronie Śląskie. Podle kritiků projekt za veřejné peníze upřednostňuje finanční zájem nad zachováním vzácné a přísně chráněné přírody.
„Na základě naší komunikace začalo MMR z pozice řídícího orgánu programu Interreg ČR/Polsko věc aktivně řešit. A v minulém týdnu odeslalo dopisy příjemcům dotace – městu Strony Slaskie a městu Králíky – i regionálnímu orgánu ochrany životního prostředí v Polsku (RDOS Wroclav) s žádostí o ověření plnění podmínek stavebního povolení a souhlasu RDOS. Souběžně s tím nyní MŽP připravuje dopis, kterým vyzveme polskou stranu ke kontrole projektu a k revizi hodnocení vlivů na Naturu,“ uvedl Charvát.
Rostoucí turistický ruch
Původní vyhlídková věž na Králickém Sněžníku byla zbourána v roce 1973. Konstrukce nové věže má být tvořena ve spodní části betonem s kamenným obložením a vršek věže bude z velké části prosklený. Ekologické organizace tvrdí, že přestože se jedná z evropského hlediska o mimořádné území, neuskutečnila se žádná veřejná diskuse k tématu a vše se odehrálo za zavřenými dveřmi a od stolu.
V oblasti Králického Sněžíku se v posledních letech výrazně zvýšil turistický ruch. V Dolní Moravě vybudovala společnost Sněžník velký skiareál, jehož součástí je i Stezka v oblacích s roční návštěvností kolem 180 000 lidí. Podobný areál roste i v blízkých Hynčicích pod Sušinou na Šumpersku.
