Je nový film Netflixu K zemi hleď! levičácká agitka, nebo doopravdy film, který jsme potřebovali? Přečtěte si polemiku redaktorů CNN Prima NEWS, kteří snímek Adama McKaye sledovali.
Redaktor CNN Prima NEWS Petr Musil:
Hloupá, možná levičácká, agitka
Já přijdu, až nastaví zrcadlo. Hláška z nepoměrně podařenějšího českého filmu Vesničko má středisková se mi vybavila v okamžiku, kdy se na scéně snímku K zemi hleď! objeví podivínský miliardář (zřejmě Elon Musk, ha ha) s plánem, kterak vydělat na hrozící globální katastrofě. A podobnými pokusy o nastavování zrcadel je film režiséra Adama McKaye prošpikován.
Než jsem film zhlédl, nevěděl jsem o něm nic. Pouze jsem na sociálních sítích zaregistroval, že zaujal mnoho lidí v mém okolí, a tak jsem to zkusil též. Zpočátku se příběh vyvíjel slibně, pak ale sklouzl k obecnému moralizování a rozdělování lidí na lepšolidi a horšolidi. Lepšolidi se neptají, nediskutují a mají ve všem „přece jasno“, zatímco horšočlověk je typický potížista, který lepšolidem narušuje jejich jistotu, že jsou lepšolidé.
K zemi hleď! má prý být satira. Nechť se na mě nikdo nezlobí, ale satiru si představuji jinak než jako sérii prvoplánových, laciných a hloupých „stěrů“ všeho, co jakkoli připomíná názorové oponenty. Abych vyjádřil, jak vnímám satiru: Zuzana Bubílková a Miloslav Šimek v legendárním pořadu S politiky netančím podle mého nedělali satiru, za satiru naopak považuji pořad Milana Markoviče Na šikmej ploche. K zemi hleď! je tedy z mého pohledu Bubílková se Šimkem, jen daleko horší, přestože jsou jeho tvůrci přesvědčeni, že jsou vtipní nejméně jako deset Markovičů.
Na filmu mi rovněž vadí, jak vyobrazuje úspěšné byznysmeny. Ale ruku na srdce, kolik superbohatých dementů se všemi možnými poruchami osobnosti skutečně znáte? Dokonce i arcipadouch Trautenberk z večerníčku Krkonošské pohádky vychází lépe než postava miliardáře Petera Isherwella ztvárněná Markem Rylancem. Suma sumárum, sledování K zemi hleď! vlastně nelituji. Jen mě utvrdilo v tom, že téměř čemukoli z produkce Netflixu je lepší se raději obloukem vyhnout, nebo se alespoň nejprve zevrubně zajímat, o čem dané dílo vlastně je. Takže díky za nic!
Redaktor CNN Prima NEWS Tomáš Kačmár:
Film, který jsme potřebovali
K zemi se řítí obří objekt a hrozí vyhlazení lidské populace, pokud se něco neudělá. Poměrně klasická počáteční předloha celé plejády katastrofických filmů. Film K zemi hleď! však přichází s něčím, co tu ještě nebylo.
Apokalypsa jde stranou. Daleko důležitější je mít hezký mediální obraz, dávat všem najevo své pocity a ukazovat na odiv pouze to nejpříjemnější. Zhruba tak by se dalo shrnout chování většiny postav v tomto snímku. Dvojice vědců se snaží ovlivnit hlavu státu a poté i obyvatelstvo prostřednictvím médií, ale naráží na neduhy dnešního světa – populismus, rozdělenou společnost, nevraživost na sociálních sítích a v neposlední řadě i na popírání vědeckých faktů.
Divák nemusí být ani moc pozorný, aby si nevšiml hned několika paralel. Prezidentka USA v podání Meryl Streepové náramným způsobem připomíná amerického exprezidenta Donalda Trumpa. Populistické chování, zaměstnávání vlastního dítěte na významném postu a nechybí ani čapka s heslem kampaně.
Pro mě osobně však bylo asi nejvíce do očí bijící srovnání s koronavirem. Stejně jako u pandemie, tak i vědcům upozorňujícím na hrozící katastrofu řada lidí nevěří, a to i přes fakt, že jejich tvrzení jsou podložená a naprosto neprůstřelná. V průběhu filmu se dokonce ozývají hlasy, že žádná apokalypsa nehrozí a je vymyšlená. Nepřipomíná vám to něco? Popravdě jsem překvapen, že živoucí odborníci ještě nevybouchli podobně, jako se to během této satiry povede Jennifer Lawrencové a později i Leonardu DiCapriovi.
Ano, připouštím, že režisér Adam McKay snímek vytvořil dost možná co nejjednodušeji. Žádné velké přemýšlení nad ním není třeba, mezi řádky člověk nenajde nic nového. Přesto těch zhruba dvou a čtvrt hodiny sledování K zemi hleď! nelituji.
Nechme politické smýšlení stranou, dnešní svět takový film (bohužel) potřebuje. A že je natočen až příliš naivně? Vada na kráse, ale může se tak snáze dostat k širokým masám a nejen ke skupině intelektuálů. Třeba si při jeho sledování lidé uvědomí vážnost nynějších problémů. A možná se i ta vzpomínaná věda dočká nějakého uznání.