Členství Kanady v Evropské unii není podle některých expertů úplné sci-fi. Podle oslovených politologů hraje severoamerické zemi do karet fakt, že s EU sdílí podobné hodnoty i státní uspořádání. Skoro polovina Kanaďanů se navíc v nedávném průzkumu vyslovila pro členství v evropském společenství. Rozšíření EU o mimoevropský stát je však nepravděpodobné.
Průzkumy veřejného mínění z nedávné doby ukazují, že Kanaďany myšlenka vstupu do EU zajímá. Ve výzkumu, který na konci února zpracovala společnost Abacus Data, se 44 procent Kanaďanů vyslovilo, že by se země měla připojit k EU. Zhruba třetina je proti členství v Unii, 23 procent odpovědělo, že neví.
ČTĚTE TAKÉ: Americký ministr obrany sdílel tajné plány útoků v další skupině. Tentokrát i se svou rodinou
Mluvčí Evropské komise Paula Pinho poznamenala, že Brusel je „poctěn výsledky takového průzkumu“, ale sdělila, že podle zakládajících smluv bloku se o členství mohou ucházet pouze evropské země. Podle expertů, které oslovil web Politico, to však pro Kanadu nemusí být nesplnitelná podmínka.
Geografická překážka
„Právně ani formálně není evropský stát vlastně definován a při pohledu do minulosti jsme měli evropské státy, které se svým způsobem neomezují na evropský kontinent,“ řekla webu Politico profesorka na Maastrichtské univerzitě Giselle Bosseová. Poukázala přitom na to, že některé země EU mají zámořská území v Karibiku, Tichomoří a Arktidě.
„Být Evropanem je spíše stav mysli,“ dodala. Kanaďany označila za „svým způsobem zvláštní Evropany“, což zdůvodnila tak, že věří v sociální stát, jejich politický a právní systém vychází z evropských modelů a mnoho tamních obyvatelů má kontinentální předky. EU a Kanadu navíc spojují silné hospodářské vazby, demokratické hodnoty a v dnešní době také jisté rozčarování z politiky Donalda Trumpa.
Kanada by některé podmínky členství v EU splňovala také podle profesora evropské politiky ze Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu Franka Schimmelfenniga. „V mnoha ohledech je blíže evropským hodnotám, institucím a politikám než mnohé ze současných kandidátských zemí,“ sdělil.
Mezi kandidátské země aktuálně patří země západního Balkánu (Albánie či Bosna a Hercegovina) a spolu s nimi bývalé sovětské republiky Ukrajina a Moldavsko. Většina z nich se k členství pomalu blíží. Status kandidátské země má také Turecko (a to již od roku 1999) a Gruzie. Jim se ale vstupenka do Unie spíše vzdaluje, a to kvůli obavám, že se v nich hroutí právní stát.
Vstup dalšího státu do EU by musela posvětit Evropská komise a členské země bloku. Politico zároveň upozornilo na případ Maroka, které se v 80. letech ucházelo o členství. Jeho žádost však byla v roce 1987 zamítnuta s odůvodněním, že není evropským státem.
Ekonomické nevýhody by převážily
Zástupce ředitele Centra pro evropskou reformu Ian Bond se domnívá, že „by bylo nesmírně obtížné dokázat, že Kanada je evropskou zemí“. Z ekonomického hlediska by navíc členství v evropském bloku nebylo pro Kanadu příliš výhodné, a to kvůli úzkým vazbám na USA.
„Kanada by pak musela mezi sebe a USA postavit celní hranici a na dovoz ze Spojených států uplatňovat cla a předpisy EU. Bylo by to neuvěřitelně ekonomicky destruktivní. Převážilo by to veškeré výhody, které by mohla očekávat, že získá z členství v EU v průběhu mnoha a mnoha let,“ uvedl Bond.
Proti vstupu by mohlo hlasitě protestovat například Turecko, které podalo přihlášku již v roce 1987, a před branami EU tak čeká již desítky let. „Nemyslím si, že je to v krátkodobém horizontu proveditelné, a to kvůli procedurám, stavu Evropské unie a rozšíření,“ řekla Bosseová.
Kanada by se podle expertů místo členství v bloku měla soustředit na prohloubení ekonomické spolupráce s EU. Podle prvních kroků nového kanadského premiéra Marka Carneyho k tomu země směřuje. V rámci své první zahraniční cesty totiž navštívil Francii, kde s prezidentem Emmanuelem Macronem jednal o budování silnějších hospodářských, obranných a obchodních vazeb.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Zemřel papež František. Zbořil mnohá tabu, podle Pavla byl představitelem lidskosti
