Poměna jednoho neobyčejného psa

Příběh Samuela vás chytne za srdce. Iva Volková, která svůj život zasvětila péči o nemocné a týrané psy je i vypravěčkou tohoto příběhu.

Tenkrát, 3. dubna 2015 jsme ještě měli základnu v Nových Hradech. Ráno u nás zastavilo auto, paní vyběhla z auta, našli v lese u cesty psa, který je v zoufalém stavu, nemůže ani stát na nohou. A v kufru ležel zbědovaný rotvajler, podvyživený, dehydrovaný, strašně zanedbaný. Okamžitě jsem pejska přebrala a po dohodě s obcí v Horní Stropnici jsem ho vzala do péče. A tak se začal odehrávat příběh, který oslovil tisíce lidí po celé republice.

První dva dny jsem si myslela, že se pejsek ztratil, toulal se a nemůže najít svůj domov. Nechala jsem vyrobit letáky, které jsme rozvezli po okolí. Oslovila jsem obce, aby to rozhlásily. Ale byla jsem vedle, jak ta jedle. Postupně jsem zjistila krutou pravdu. Pejskovi jsme dali jméno Samuel.

Našla jsem velice nečitelné tetovací číslo v uchu. Ale podařilo se ho rozluštit a tak jsem se spojila s klubem rotvajlerů. No a už se to vezlo. Dohledala jsem chovnou stanici, která už dnes neexistuje. Datum narození Samuelka je 12.4.2004. Takže už mu bylo 11 let. Třetí den u nás jsem chtěla Samuela vyčesat a on se strachy počůral. A začínalo mi svítat. Přejížděla jsem mu rukama po těle a nacházela jsem strupy na bocích. Měl tam dlouhé řezné rány. Vzala jsem do ruky jeho přední packy a měl tam staré boláky, které byly způsobeny pálením cigarety. A to ještě nebylo všechno. Pan doktor Sochor zjistil, že má přeražený nos. No, a ten třetí den, kdy už se psychicky uvolňoval, padl, a nemohl se zvednout. Vezla jsem ho na kliniku k MVDr. Křížkovi a diagnóza byla jasná. Poškození krční páteře. Bederní část měl velice bolavou a bolelo ho celé tělo. Hrozila mu operace. Závěr byl jasný. Někdo ho krutě mlátil.

Trvalo to několik dní, než mohl chodit. I do jeho pokojíčku jsem ho musela vyzvednout.. Ale to měl pouhých 25 kg ( pak se dostal až nal 50kg). Okamžitě jsem se pustila do intenzivní rehabilitace, která mu hodně pomohla. Za deset dnů už se zvedl na nohy. Trvalo to ještě další dva týdny, než začal normálně chodit. Pan doktor měl radost, že operace být nemusí. I když se už na ní připravoval.

Vyskytl se ale další problém - špatné ledviny. Musel mít přísnou dietu. A tak jsem se rozhodla, že ho nechám u nás na dožití. Prostě nebyl ve stavu, kdy by mohl jít do nového domova s nutností neustálé rehabilitace. Měla jsem velikou radost, když jsem viděla, jak pookřívá a začíná být šťastný. Miloval všechny fenečky, pejsky ale rád neměl. Prostě holky byly jeho a konkurenci nestrpěl. A tak začal jeho krásný život u nás. Stal se velikou a uznávanou televizní hvězdou, média si u nás podávala kliku. Každý den jsme vyráželi na procházky, vozila jsem ho v autě k řece, plavání pro něho byla skvělá rehabilitace. Pořád jsme se spolu mazlili a miloval masáže. Měl rád pískací hračky, to chodil sem tam a pískal a pískal, dokud jí  neprokousl. Byl u nás strašně šťastný. Ale za všeho nejvíc miloval jídlo, byl velice poctivý jedlík. Žádné zbytky.  Protože měl ledvinovou dietu, musela jsem mu vařit dietní jídla a měl speciální granule. Velice rád trávil čas se mnou a ostatními pejsky v naší kouzelné chaloupce, kde se natáhl u kamen a odpočíval. Celé minuty se na mě vydržel dívat.

On mě bezmezně miloval. Samuel byl nádherný a hodný pes, s velikánským srdcem. Měl moc rád fenečku Narušku a Haničku. Ale Naruška mu odjela domů do mé rodiny a Hanička utekla za duhový most. A pak přišla fenečka Shadow, A během posledních dvou měsíců života jí zbožňoval a hlídal. Byl to prostě její bodyguard. Hlídal jí do konce svých sil. Byl veliký gentleman... Přes to, že mu lidé tak moc ublížili, nezanevřel na nás.

Do konce života budu obdivovat povahu psů, že dokáží člověku i po tak špatných zkušenostech věřit. Do psího nebíčka odešel v klidu, bez bolesti a trápení. Držela jsem ho ve svém náručí.. Samuelek navždy zůstane v mém srdci...

Iva Volková, Rafael o.p.s.
Autorka knihy „Příběhy statečných"