Válka na Ukrajině (8.4.2022 12:00)
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba částečně hájí popravy zraněných ruských vojáků. Reagoval tak při dotazu novinářky, která po něm chtěla vyjádření k videu, na němž ukrajinští vojáci popravují ruské zajatce. Ukrajinský šéf diplomacie řekl, že lidé nemůžou ukrajinské vojáky pochopit, protože Rusové jim znásilňují jejich děti. Kuleba kromě toho v pátek vyzval, aby Rusko bylo po Radě pro lidská práva OSN vyloučeno i z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
Kuleba byl novinářkou AP při jednání v Bruselu vyzván, aby se vyjádřil k videu, které aktuálně koluje na sociálních sítích. Ukrajinští vojáci na něm popravují raněné ruské zajatce. „Je stále naživu. Natočte si ty lupiče. Podívejte se, je stále naživu. Dýchá,“ říká ukrajinský muž o zraněném zřejmě ruském vojákovi, který má přetaženou bundu přes hlavu. Příslušník ukrajinské armády poté muže dvakrát střelí, ale ani to Rusa nezabilo, a tak přišla ještě jedna rána. Na video zveřejněné na Telegramu upozornil americký The New York Times a prohlásil ho za ověřené.
Válka na Ukrajině
Ukrajinský ministr reagoval poněkud jízlivě. „Nechápete, jaký je to pocit, když ruští vojáci znásilňují děti,“ odpověděl novinářce. Na druhou stranu však uvedl, že čin ukrajinských ozbrojenců nechce bagatelizovat. „Tohle není omluva pro ty, kteří porušují pravidla, ať už z jakékoliv strany konfliktu. Chci vás ujistit, že ukrajinská armáda dodržuje pravidla války. Samozřejmě se mohou objevit izolované incidenty porušení těchto pravidel a ty budou rozhodně vyšetřeny. Ale jsou prostě věci, kterým jednoduše nemůžete porozumět,“ dodal.
Kromě toho dále uvedl, že nechá prověřit i datum pořízení videa. Následně pokračoval ve své rétorice a připomněl masakr ukrajinských civilistů ve městě Buča, za nímž mají stát ruští vojáci. „Nechápete, jaký je to pocit, když vidíte záběry z Buči,“ řekl dále Kuleba.
Připomněl příběhy přeživších obyvatel, kteří po osvobození ukrajinskými silami uvedli například to, že Rusové znásilňovali ženy i děti a vraždili civilisty, kteří nekladli žádný odpor. Jejich těla pak mnohdy nechali ležet na ulicích i celé týdny. Podle posledních odhadů zabili Rusové během okupace Buči kolem 300 místních obyvatel.
Ukrajinci v sobotu 2. dubna uvedli, že znovu ovládli celou Kyjevskou oblast. Ve městě Buča objevili následky masakru. Zdroj: Profimedia.cz
Podle prvotních zpráv bylo do společných hrobů pohřbeno 280 lidí. Později starosta uvedl, že obětí bylo nejméně 300. Zdroj: Profimedia.cz
Podle AFP byla v jedné ulici seřazena těla nejméně 20 mužů v civilním oblečení. Zdroj: Profimedia.cz
Mrtví civilisté měli často svázané ruce. Těla byla roztroušena na několika stech metrech. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinské ministerstvo obrany označilo osvobozené město Buča za novou Srebrenicu. Zdroj: AP
Rusové podle ministerstva obrany náhodně vraždili místní civilní obyvatele. Zdroj: AP
Některé silnice zůstaly po bojích neprůjezdné, obyvatelé tak často nemohli uniknout. Zdroj: AP
Další silnice byly pokryté minami. Zdroj: AP
Zvěrstva v Buči postupně odsoudilo několik evropských států, USA, europoslanci i česká Sněmovna. Zdroj: AP
Ukrajinské jednotky odhalují následky ruského masakru ve městě Buča. (2. 4. 2022) Zdroj: AP
Satelitní snímek zveřejněný společností Maxar Technologies 3. dubna 2022 ukazuje pravděpodobný výkop zeminy na hrobovém místě (R) poblíž kostela svatého Ondřeje v Buči na Ukrajině už 10. března 2022. Zdroj: Profimedia.cz
Na tomto satelitním snímku, který 3. dubna 2022 zveřejnila společnost Maxar Technologies, je zachycen pravděpodobný masový hrob poblíž kostela svatého Ondřeje v ukrajinském městě Buča už 31. března 2022. Zdroj: Profimedia.cz
V nezahrnutém hromadném hrobu u kostela byly vidět kusy těl, ruce, nohy, informovali zpravodajové z místa. Zdroj: AP
Masový hrob v Buči nedaleko kostela (3. dubna 2022) Zdroj: AP
Vojáci se procházejí mezi zničenými ruskými tanky v Buči. (3. dubna 2022) Zdroj: AP
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil v pondělí 4. dubna město Buča. Zdroj: Profimedia.cz
Zelenskyj obvinil Rusko z válečných zločinů a genocidy. Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Prezident navštívil také města Irpiň a Stoyanka. (4. 4. 2022) Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Zelenskyj hovořil s místními obyvateli a prohlédl si zničenou ruskou techniku. Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Na dotaz novinářů ukrajinský lídr uvedl, že i přes ruské řádění musí Kyjev s Moskvou vyjednávat. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský prezident v Buči zadržoval slzy. (4. 4. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Kreml kategoricky odmítl obvinění ze svévolného zabíjení civilistů v Buči, videa z různých zdrojů jsou podle něj zmanipulovaná. Zdroj: AP
Zvěrstva, která ruská vojska napáchala v ukrajinském městě Buča, jsou podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby jen špičkou ledovce. Zdroj: Profimedia.cz
Svědectví z Buči hovoří o mučení civilistů před jejich zavražděním. Zdroj: Profimedia.cz
CNN nahlédla do sklepení v Buči, kde Ukrajinci nalezli pět mrtvých mužů. Zdroj: CNN
Reportéři byli přítomni vyzvedávání těl ze sklepa. Zdroj: CNN
Rusové měli pětici mužů nejdříve mučit a pak popravit. Zdroj: CNN
Následky masakru v ukrajinské Buči (4. dubna 2022) Zdroj: AP
Buča přitom dál odkrývá hrůzy války, Ukrajinci objevují mrtvá těla postupně. (6. 4. 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci v sobotu 2. dubna uvedli, že znovu ovládli celou Kyjevskou oblast. Ve městě Buča objevili následky masakru. Zdroj: Profimedia.cz
Podle prvotních zpráv bylo do společných hrobů pohřbeno 280 lidí. Později starosta uvedl, že obětí bylo nejméně 300. Zdroj: Profimedia.cz
Podle AFP byla v jedné ulici seřazena těla nejméně 20 mužů v civilním oblečení. Zdroj: Profimedia.cz
Mrtví civilisté měli často svázané ruce. Těla byla roztroušena na několika stech metrech. Zdroj: Profimedia.cz
Zvěrstva v Buči postupně odsoudilo několik evropských států, USA, europoslanci i česká Sněmovna. Zdroj: AP
Satelitní snímek zveřejněný společností Maxar Technologies 3. dubna 2022 ukazuje pravděpodobný výkop zeminy na hrobovém místě (R) poblíž kostela svatého Ondřeje v Buči na Ukrajině už 10. března 2022. Zdroj: Profimedia.cz
Na tomto satelitním snímku, který 3. dubna 2022 zveřejnila společnost Maxar Technologies, je zachycen pravděpodobný masový hrob poblíž kostela svatého Ondřeje v ukrajinském městě Buča už 31. března 2022. Zdroj: Profimedia.cz
V nezahrnutém hromadném hrobu u kostela byly vidět kusy těl, ruce, nohy, informovali zpravodajové z místa. Zdroj: AP
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil v pondělí 4. dubna město Buča. Zdroj: Profimedia.cz
Zelenskyj hovořil s místními obyvateli a prohlédl si zničenou ruskou techniku. Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Na dotaz novinářů ukrajinský lídr uvedl, že i přes ruské řádění musí Kyjev s Moskvou vyjednávat. Zdroj: Profimedia.cz
Kreml kategoricky odmítl obvinění ze svévolného zabíjení civilistů v Buči, videa z různých zdrojů jsou podle něj zmanipulovaná. Zdroj: AP
Dojde na další ruské vyloučení?
Kuleba během soboty v Bruselu dále vyzval k tomu, aby bylo Rusko kvůli své agresi a zločinům na Ukrajině vyloučeno z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE).
„Neospravedlnitelná agrese a zrůdnosti Ruska roztříštily základy Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách (zahrnuje například zásady o nepoužívaní hrozeb či síly proti jiným státům, pozn. red.). Ruská účast v OSCE je hrozbou pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Pokud OSCE nemá adekvátní mechanismy pro vyloučení, ať nastaví proceduru, aby mohlo Rusko vyloučit,“ napsal na sociální sítě Kuleba.
Russia’s unjustified aggression and atrocities shattered the very basics of the Helsinki final act. Russia’s participation in the @OSCE is a threat to security and cooperation in Europe. If OSCE lacks appropriate suspension mechanisms, then set up a procedure and get them out.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 8, 2022
Rusko bylo v týdnu již vyloučeno z Rady pro lidská práva Organizace spojených národů (OSN). Rezoluci kvůli zprávám o vraždění civilistů na Ukrajině podpořilo 93 zemí, 24 bylo proti a dalších 58 se zdrželo. Rusko výsledek hlasování označilo za protiprávní a politicky motivovaný krok.
Kuleba tento postup kvitoval. „Váleční zločinci nemají v orgánech OSN zaměřených na ochranu lidských práv co dělat. Děkujeme všem členským státům, které podpořily příslušnou rezoluci Valného shromáždění OSN a zvolily správnou stranu dějin,“ napsal ukrajinský ministr zahraničí na sociálních sítích.