Porody pod vládou Tálibánu: Za svitu mobilu, bez jídla i léků. Řada matek zemře
Bez elektřiny, jídla i léků. Tak vypadají porody v současném Afghánistánu. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Rabia drží v náručí své dítě jen několik dní po porodu v malé nemocnici v provincii Nangarhár na východě Afghánistánu. „Je to moje třetí dítě, ale zážitek to byl úplně jiný. Bylo to strašné,“ řekla. Porodnické oddělení totiž bylo během několika týdnů rozebráno na nejnutnější věci. Rabia nedostávala žádné léky ani jídlo.
V nemocnici panovaly teploty přesahující 43 °C. Byla totiž přerušena dodávka elektřiny a chybělo palivo do generátorů. „Potili jsme se, jako bychom se sprchovali,“ řekla Rabiina porodní asistentka Abida, která neúnavně pracovala ve tmě při světle mobilního telefonu, aby dítě porodila. „Byl to jeden z nejhorších zážitků, jaké jsem kdy ve své práci zažila, ale takový je náš život v nemocnici od doby, co zavládl Tálibán,“ dodala Abida.
Čtěte také
Přežití porodu znamená, že Rabia patří mezi šťastlivce. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) má Afghánistán jednu z nejhorších úmrtností matek a dětí na světě – na 100 tisíc živě narozených dětí umírá 638 žen.
Extrémní nárůst mrtvých rodiček
Populační fond OSN (UNFPA) odhaduje, že bez okamžité podpory ženám a dívkám by do roku 2025 mohlo dojít k úmrtí 51 tisíc z nich, ke 4,8 milionu nechtěných těhotenství a dvojnásobnému počtu lidí, kteří nebudou mít přístup ke klinikám plánování rodiny. „Primární zdravotnická zařízení po celém Afghánistánu kolabují a úmrtnost matek a dětí se bohužel zvýší,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Wahid Majrooh.
Tato vnitrozemská země se odřízla od světa. Když se zahraniční vojska začala stahovat, vedl nástup Tálibánu ke zmrazení zahraniční pomoci, z níž je afghánský zdravotnický systém ve velké míře financován. Západní dárci, včetně USA a institucí, jako je Světová zdravotnická organizace, se odvolávají na potíže s dodávkami finančních prostředků a zdravotnického materiálu na chaotické kábulské letiště.
Přístup k životně důležitým materiálům a lékům pro reprodukční zdraví žen je výrazně ovlivněn. Načasování je dvojnásob nešťastné kvůli pandemii koronaviru. „Neexistuje žádná příprava na možnost čtvrté vlny covidu,“ varoval Majrooh.
Rodička měla bolesti, nenašla ani taxi
Na porodnickém oddělení Abidy zmrazení finančních prostředků znamená, že nejsou schopni provozovat ani svou ambulantní službu. Nejsou peníze na pohonné hmoty. „Zrovna před několika dny rodička naléhavě žádala o sanitku, protože měla velké bolesti. Museli jsme jí říct, ať si najde taxi, ale žádné nebylo k dispozici. Když se jí konečně podařilo najít auto, bylo už pozdě – porodila v něm a kvůli silným bolestem a extrémnímu horku upadla na několik hodin do bezvědomí. Mysleli jsme si, že nepřežije. Dítě bylo také ve velmi nebezpečném stavu a my jsme neměli nic, čím bychom je oba zaopatřili,“ popsala Abida s tím, že nakonec měl příběh šťastný konec.
Čtěte také
„Pracujeme přesčas, ve dne v noci, abychom dali dohromady systém, ale potřebujeme finanční prostředky,“ sdělil doktor Kanem z UNFPA. „I před dramatickými událostmi posledních týdnů umírá při porodu každé dvě hodiny jedna afghánská žena,“ apeloval.
UNFPA se obává, že úmrtnost zvýší také rostoucí riziko dětských sňatků. Stoupající chudoba, obavy z toho, že dívky nemohou navštěvovat školu a z nucených sňatků mezi militanty a dívkami nebo mladými dospívajícími ženami tento problém ještě zhoršují. „Pokud jste mladá matka, vaše šance na přežití se okamžitě snižují,“ vysvětlil Kanem.
Ještě větší obavy však vzbuzují zprávy, že nemocnicím a klinikám je nařizováno, aby se o pacientky staral pouze ženský personál. Jedna porodní asistentka, která si přála zůstat v anonymitě, sdělila BBC, že Tálibán zbil jednoho lékaře, protože ošetřoval ženu. Uvedla, že v zdravotnickém středisku na východě země, „pokud ženu nemůže přijmout lékařka, může lékař přijmout pacientku pouze v přítomnosti dvou nebo více dalších osob“.
Muž z Afghánistánu chce prodat svou dceru. Zdroj: Getty Images
Mužský doprovod
Ženám bylo také nařízeno, aby neopouštěly své domovy bez „mahrama“ neboli mužského příbuzného. „Můj manžel je chudý muž, který pracuje, aby uživil naše děti, tak proč bych ho měla žádat, aby se mnou šel na zdravotní středisko?“ sdělila Zarmina, která je v pátém měsíci těhotenství.
Abida potvrdila, že požadavek mužského doprovodu znamená, že mnoho žen jako Zarmina se nemůže zúčastnit důležitých vyšetření. Stejně tak mnoho zdravotnic nemůže chodit do práce. WHO vypočítala, že na 10 tisíc Afghánců připadá 4,6 lékařů, zdravotních sester a porodních asistentek, což je téměř pětkrát méně, než je „hranice kritického nedostatku“. Toto číslo je nyní pravděpodobně ještě nižší, protože mnoho z nich přestalo pracovat nebo uprchlo ze země.
Čtěte také
Zaměstnanci veřejného zdravotnictví nedostávají mzdu už nejméně tři měsíce. Abida je jednou z nich. Přesto i bez platu doufá, že bude moci pracovat ještě dva měsíce. „Rozhodla jsem se, že to budu dělat pro naše pacienty a pro naše lidi,“ řekla Abida.
Podvýživa a chudokrevnost
V současné době však nedostatek léků a zdravotnického materiálu znamená, že je lze zakoupit pouze v soukromých zdravotnických zařízeních, což je pro mnoho Afghánců nedostupné. „Viděla jsem, jak jiné těhotné ženy čekají celý den na jakýkoli lék na naší místní klinice a vracejí se domů s prázdnýma rukama,“ popsala Zarmina. „Raději bych rodila doma než v nemocnici. Mám strach o zdraví dítěte i o své vlastní,“ dodala.
Došlo také k nárůstu podvýživy, chudokrevnosti, duševních poruch a komplikací při porodech. „Před nástupem Tálibánu k moci mi na zdravotní klinice diagnostikovali podvýživu a anémii v těhotenství,“ sdělila osmadvacetiletá Lina. Jakmile Tálibán převzal kontrolu nad regionem, její manžel – pastevec – přišel o práci.
Lina měla málo peněz a obávala se Tálibánu, a tak navštívila kliniku až ve chvíli, kdy jí praskla voda. „Manžel mě tam odvezl na oslu. Porodní asistentka zvládla mé komplikace a mohla porodit dítě, které mělo nízkou porodní váhu,“ řekla. Lina zůstává doma ve „velmi špatném stavu“ a bez příjmu neví, jak se o své dítě postarat.
Čtěte také
Eliška přišla do CNN Prima NEWS jako stážistka a aktuálně tvoří zpravodajství obsah jak z domácího, tak zahraničního dění. (eliska.mikova@iprima.cz)
