Interview PLUS, Jan Doležal - 23.5. v 14:41
Česko chystá novou dotační politiku, ta měla přilepšit především malým farmářům. Jenže za záměr vláda sklízí tvrdou kritiku. Od tuzemských zemědělců i od Evropské komise. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala se snaha ve výsledku spíš míjí účinkem.
České zemědělství se oproti těm ostatním v Evropě vyznačuje jednou nezvyklostí. Funguje tu asi 30 000 zemědělců, žadatelů o dotace. Vlastníků půdy tu je ale zhruba stokrát tolik. Jan Doležal, prezident Agrární komory k tomu v pořadu Interview PLUS řekl: „Vždycky říkám, že vítězem toho přilepšení, tzv. té redistributivní platby, nejsou v mnoha případech zemědělci, ale jsou to vlastníci půdy. Protože Česká republika chce více podpořit právě ty menší vlastníky půdy, tedy žadatele, kteří mají menší množství hektarů, tedy do 150 ha.“
V České republice je podle prezidenta Agrární komory zhruba 75 % půdy v nájmu a 25 % půdy je vlastních. U menších zemědělců to může být až 50 %. I to je ale podle Jana Doležala málo na to, aby jim dotace skutečně pomohly. „Teď se potýkáme s obrovskou inflací a já si dokážu velmi živě představit, že budou vlastníci půdy chodit za zemědělci a budou chtít mnohem vyšší nájemné. Jestli se tady bavíme o tom, že zemědělcům přilepšíme v řádu nějakých dvou miliard, tak si dokážu představit, že ty 2 miliardy prostě odtečou k těm vlastníkům půdy, což samozřejmě ze společenského hlediska nemusí být až tak úplně špatně, ale jestli jsme chtěli pomoci malým zemědělcům, tak ten výsledek to podle mě nepřinese.“
Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR Zdroj: Agrární komora ČR
Další problém nové dotační politiky – zákaz orby?
Redistributivní platby se staly nejpalčivějším problémem zemědělců. Nicméně novela dotačního zákona má podle Agrární komory i další úskalí.
„Například zákaz zimní orby. To znamená, že my jako zemědělci bychom nesměli vlastně orat před jařinami, což je praxe, kterou známe celá staletí a má samozřejmě pozitivní účinek třeba v tom, že se potom používá méně přípravku na ochranu rostlin. My jsme jako Česká republika dneska podle celkem nedávno zveřejněných statistik lídrem ve snižování využívání přípravku na ochranu rostlin a tímto vlastně jdeme naprosto proti tomu trendu, který jsme tady započali,“ říká Doležal.
Agrární komora dostala od Evropské komise koncem letošního dubna tzv. hodnotící dopis. V něm přitom české zemědělce vyzývá, aby při pěstování plodin byli ještě více environmentálně ambiciózní. Zjednodušeně řečeno, mysleli ještě více ekologicky. „Což mně přijde trošku absurdní s ohledem na to, co jsem teď řekl. Protože si myslím, že jsme v mnoha ohledech možná bruselštější než Brusel,“ dodává.
Blíží se obrovský propad v dodávkách obilovin a olejnin
V druhé části dopisu pak Evropská komise upozorňuje na nutnost brát v potaz válku na Ukrajině. Právě ta s největší pravděpodobností způsobí zásadní propad v dodávkách obilovin. Na trhu jich zřejmě bude chybět 80 000 000 tun. Společně s nimi pak zřejmě další desítky milionů tun olejnin, jako je slunečnice nebo sója. „Dneska už to tady má velký vliv i na cenu komodit a samozřejmě potom na cenu potravin, takže já tam vidím obrovský rozpor mezi tím, co komise sama říká, tedy buďte environmentálně ambicióznější a zároveň tedy produkujte,“ říká Jan Doležal s tím, že nejlepším způsobem, jak čelit narůstající drahotě je zvýšení produkce. „Když je něčeho dostatek, tak to potom nestojí nějakou ohromnou částku a pokud budeme produkovat, tak budeme schopni nabídnout spotřebitelům potraviny za dostupné ceny. A pokud půjdeme tou zelenou cestou, tak můžeme očekávat opak, to znamená, že to bude málo a bude to drahé.“
Nedostatek jablek, chmele a brambor?
Co se týče například pěstování pšenice a řepky, je podle prezidenta Agrární komory Česko soběstačné. Zemědělci je budou pěstovat dál, protože o ně na trhu bude dál zájem. Obavu má ale Jan Doležal v případě speciální rostlinné výroby, ať už se jedná o ovoce nebo zeleninu, konkrétně třeba brambory, chmel nebo cukrovou řepu. „Prostě plodiny, které dávají pestrost tomu osevnímu postupu. To znamená, že nemáme jenom žlutou republiku, ale že máme těch plodin daleko víc. Ale jsou samozřejmě důležité z hlediska nějaké dlouhodobé půdní úrodnosti, biodiverzity atd. Ale ono se vlastně tyto plodiny dneska už vůbec nevyplácí tržně pěstovat,“ a dodává, že cenu, za kterou se vypěstované ovoce a zelenina prodávají z většiny určují obchodní řetězce.
Pomoci s pěstováním ovoce i zeleniny mají dotace, ale...
Pomoci zemědělcům s pěstováním plodin, které se finančně nevyplácí, měly právě dotace. Díky nim by si zemědělci vydělali a koncoví spotřebitelé by nemuseli sahat příliš hluboko do kapes. V praxi to ale bohužel tak přímočaře nefunguje. „My se vlastně pořád dostáváme do takové bezvýchodné situace, kdy Evropská unie říká, že nemůžeme dát více peněz právě na podporu produkce těchto speciálních komodit, protože je to bráno jako podpora produkce a Evropská unie si dlouhou dobu prostě podporu produkce nepřála.“ V Česku to podle Jana Doležala ve výsledku vedlo k rozdělení zemědělců na dva tábory: „Jedni jsou ti, kteří pochopili zadání Evropské unie, tedy zatravnili, a my tomu někdy říkáme, že skoro těží dotace, že vlastně nemají vůbec žádný záměr cokoliv produkovat. A na druhou stranu tady jsou ti, kteří pochopili mechanismy trhu, a to jsou ti, kteří budou primárně tedy pěstovat právě tu pšenici a řepku, kterou jim dokáže někdo zaplatit.“ Podle Jana Doležala je potřeba zvážit, jestli takové rozdělení, v němž základní roli hrají peníze, a nikoli rozmanitost pěstovaných plodin a s tím související soběstačnost, vládě i společnosti vyhovuje.
Pravidla v zemědělství je potřeba přizpůsobit době
Systém, který vznikal v letech 2017–2018 a kterým se zemědělství aktuálně řídí, je podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala potřeba přehodnotit. Považuje ho za morálně zastaralý, navíc prý nereaguje na situaci na Ukrajině. „Naopak vlastně způsobí to, že Evropa bude dneska z vývozce potravin a z vývozce zemědělských komodit dovozcem. To znamená, my ještě budeme více prohlubovat ten problém, který máme ve světě. To znamená vysoké ceny potravin a možná dokonce jejich nedostatek, zejména v zemích třetího světa.“
Cestou je podpora speciální rostlinné výroby
To, co by Agrární komora zemědělcům ráda poskytla kromě peněz, je také jistota. „My se totiž dostáváme do situace, kdy se ještě na té politické úrovni diskutuje, jestli se něco smí pěstovat na 5, 10 nebo 20 hektarech, když to teď hodně zjednoduším, jestli se smí střídat pšenice po řepce nebo nesmí. A zároveň zemědělci mají v podstatě dneska 6 týdnů na to, aby nakoupili osivo a aby se připravili na zakládání porostů pro příští sklizeň,“ říká Jan Doležal s tím, že už za pár měsíců totiž přijdou na řadu ozimy. A není jisté, jakými pravidly se zemědělci budou muset řídit.
