Ministr vnitra a šéf STAN Vít Rakušan na zahájení kampaně pro komunální volby v roce 2022 Zdroj: Profimedia.cz
Nebudeme přijímat žádné dary od firem, dokud se neprojedná novela zákona, prohlašovalo hnutí STAN na začátku loňského roku. Svůj slib poctivě dodržovalo osm měsíců, než v říjnu přistálo na účet přes milion korun od pěti právnických osob – včetně společnosti, jejíž majitel se stal ředitelem městské společnosti, napsal deník MF DNES. Hnutí argumentuje, že návrh novely předložilo už na srpnovém jednání vlády, ta k němu zaujala neutrální stanovisko a poslala ho do Sněmovny.
„Máme v tuto chvíli přísnější interní pravidla, než jaká pro příjem darů stanovuje zákon,“ hájí současný stav hnutí STAN. Před více než rokem hnutí čelilo ostré kritice ohledně darů od firem ovládaných společnostmi z Kypru. Některé příspěvky měly pocházet od firem s anonymními nebo trestně stíhanými spolumajiteli. V té době vedení STAN prohlásilo, že připraví novelu zákona, která zpřísní financování stran. Hnutí se také tehdy rozhodlo vrátit všechny dary od firem, které dostalo od loňských sněmovních voleb zhruba do poloviny ledna. Celkem šlo o více než tři miliony korun.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Za inflaci si můžeme všichni. ČNB se ale nesmí vymlouvat na vládu, míní Skopeček
Vládní subjekt rovněž deklaroval, že se vzdá sponzoringu od právnických osob do té doby, než se projedná zmíněná novela o politických stranách – jako důkaz, že nikoho neprotěžuje. „Dospěli k závěru, že jedinou možností, jak předejít jakýmkoliv pochybnostem, je obejít se zcela bez korporátních peněz. Je to radikální řešení, které na naší politické scéně nemá obdoby, ale pokud chceme do budoucna předejít jakýmkoliv pochybnostem, považujeme ho za správné,“ oznámil v lednu Vít Rakušan.
Během více než osmi měsíců od lednového slibu STAN opravdu nepřijali žádný dar od firem. Změna ale přišla v říjnu, kdy na účtu hnutí přistálo více než milion korun od pěti různých společností – tedy ještě v době, kdy novela zákona nevešla v platnost a nebyla projednána na sněmovní půdě. Hnutí v tom problém nevidí, jelikož novela již na konci léta prošla diskuzí na úrovni vlády, třebaže s neutrálním stanoviskem.
„Zákon jsme v srpnu loňského roku předložili. Vláda ho projednala a s neutrálním stanoviskem poslala do Poslanecké sněmovny. STAN bez ohledu na to, kdy nebo zda zákon vstoupí v platnost, už dnes postupují při přijímání firemních darů tak, jako by zákon platil. Máme tedy v tuto chvíli přísnější interní pravidla, než jaká pro příjem darů stanovuje zákon. Nejedná se tak o postup ‚navzdory proklamaci‘, ale v souladu s ní,“ sdělila MF DNES mluvčí hnutí Sára Beránková.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Který stát v Evropě má nejvyšší důchody pro seniory?
Nepřijímání darů se promítlo i na hospodaření STAN, které podle březnové výroční zprávy skončilo ve ztrátě. I tam hnutí konstatovalo, že výsledný účet ovlivnilo zmíněných osm měsíců, během nichž se vzdalo jakéhokoliv sponzoringu ze strany právnických osob.
Sponzor z Německa
Omezení, které hnutí nyní navrhovalo, se týká hlavně firem, ve kterých má majetkovou účast stát nebo státní podnik, právnické osoby se sídlem v zahraničí nebo na tuzemské firmy, jejichž skutečným majitelem ale není český občan nebo občan státu EU.
STAN v průběhu října přijali dary v celkové hodnotě přes milion korun od pěti různých firem – Pemap, Ermonta, HZ Real, City Home a Casua. Právě poslední jmenovanou společnost vlastní podle evidence skutečných majitelů Jens Gerald Ulrich, podnikatel z německého Kaillingu. Vládnímu hnutí poslal 300 tisíc korun, STAN nicméně v souladu se svými zavedenými pravidly dar musel vrátit.
Dříve soukromý dárce, nyní ředitel městské firmy
Půl milionu korun zaslala také firma HZ Real, a to 12. října 2022. Její majitel Zdeněk Hořánek sponzoroval STAN od loňského jara štědrými soukromými příspěvky, jednotlivé částky sahaly až do výše 500 tisíc korun. Ke konci roku se pak stal ředitelem i předsedou představenstva městské společnosti SNEO, zabývající se mimo jiné správou nemovitostí. Ve vedení firmy na Praze 6 si měsíčně přijde na zhruba 125 tisíc korun.
Tím se ale dostává do střetu zájmů, jelikož sám vlastní zmíněnou realitní kancelář a podniká v sektoru nemovitostí. Jeho post v čele SNEO navíc podle MF DNES provází zvláštní postup ve výběrovém řízení. V prosinci vyhlásila radnice Prahy 6 výběrové řízení na nového předsedu představenstva městské společností, kde už Hořánek dočasně působil díky původní koalici.
Do uzavřeného výběrového řízení se mohli přihlásit jen zájemci navržení politiky-zastupiteli, na přihlášení měli lidé jen osm dnů – z toho byly pouze dva pracovní. Hořánek výběrové řízení vyhrál, ve vedení SNEO tak setrvává dodnes.
Podle starosty Prahy 6 Jakuba Stárka (ODS) se kvůli změnám stanov dostali do časového presu. Ačkoliv rada města věděla o jeho střetu zájmů, udělila mu výjimku. Stárkův předchůdce na pozici starosty Ondřej Kolář (TOP 09) podotkl, že Hořánka do funkce dostalo hnutí STAN už v červenci 2020. Výběrové řízení označil za fíkový list.
Hořánek odmítl, že by šlo o „odměnu“ za sponzorování hnutí STAN. „Byl jsem zvolen na pět let a teď jsem si jen chtěl ověřit svou pozici. Nyní mám 125 tisíc korun měsíčně, ale já nešel do politiky kvůli penězům,“ vzkázal MF DNES.
