Francouzi budou mít o víkendu jasno, kdo bude stát v čele země. Koná se totiž druhé kolo prezidentských voleb, do kterého stejně jako před pěti lety postoupili Emmanuel Macron a Marine Le Penová. Šéfka krajní pravice má podle svých slov poslední šanci, kdy může současnou hlavu státu porazit, neboť to bude její poslední prezidentské klání. Má šanci uspět?
Šéfka Národního sdružení (dříve Národní fronta, pozn. red.) se stejně jako v roce 2017 ocitla v roli hlavní vyzyvatelky centristického Macrona. V předešlých volbách se před druhým kolem jasně hovořilo o tom, že Le Penové by vítězství mohl zajistit snad jedině zázrak. Šéfka krajní pravice je u svých voličů sice populární, opačné vášně však budí u svých odpůrců, kterých není málo.
Druhé kolo předešlých voleb skutečně bylo jasnou záležitostí. Macron získal dvě třetiny všech odevzdaných hlasů a rozdíl mezi ním a Le Penovou činil více než 10 milionů voličů.
Tentokrát je ale situace pro kontroverzní političku podstatně lepší. Francouzi mají za sebou pět let Macronova vládnutí, které provázely například protesty takzvaných žlutých vest a série nepopulárních kroků, kterými současný prezident několikrát namíchl francouzskou společnost.
V posledních letech tak ve francouzské společnosti výrazně posílily radikální názory. Z toho těží nejen Le Penová, která byla již léta zavedenou postavou krajní pravice i díky svému ještě kontroverznějšímu otci Jeanu-Marie Le Penovi. Objevily se i jiné postavy a další dokázaly ještě více posílit své pozice.
Hlasy Zemmoura Le Penové nemusí stačit
Podobně jako v řadě jiných dvoukolových voleb sehraje velkou roli pro finálovou dvojici to, zda dokážou přesvědčit voliče poražených kandidátů. Nejde pouze o to získat je na svoji stranu, ale aspoň jim oponenta znechutit natolik, že ke druhému kolu voleb ani nepůjdou.
Na první pohled se zdá, že Le Penová by mohla mít ve druhém kole v tomto ohledu navrch. Macronova politika vedla k růstu radikálních názorů a dala vyniknout novým postavám této scény. Příkladem budiž spisovatel a bývalý novinář Éric Zemmour. Ten se začal projevovat coby ještě více pravicovější politik, než je Le Penová a zprvu se zdálo, že mu tato taktika vyjde. V prvním kole ale nakonec se sedmi procenty vyloženě pohořel.
Ačkoliv svoji podporu do druhého kola nikomu nevyhlásil, je velmi pravděpodobně, že jeho voliče to bude táhnout daleko více k Le Penové než k Macronovi. Je sice mírnější než Zemmour, ale pořád je hlavní tváří krajní pravice ve Francii. To však Le Penové vůbec nemusí stačit.
Již před prvním kolem navíc Le Penová prohlásila, že toto budou její poslední volby. Má tak podle svých vlastních slov poslední příležitost, jak uspět na poli francouzské politiky.
Kdo rozhodne volby?
Francouzská média a politologové pak do role tzv. kingmakera, neboli člověka, který může o novém francouzském prezidentovi rozhodnout, staví dalšího neúspěšného kandidáta Jeana-Luca Mélenchona.
Ten je také představitelem krajní levice a nechybělo mnoho, aby se místo Le Penové ve druhém kole s Macronem utkal právě on. Rozdíl mezi Mélenchonem a Le Penovou činil jen zhruba 400 tisíc hlasů. Lídr krajní levice dokázal zaujmout miliony zejména mladých Francouzů. Jeho podpora tak pro jednoho či druhého kandidáta ve druhém kole může být neocenitelná.
V předešlých volbách v roce 2017 byl Mélenchon také neúspěšný, svým voličům tehdy před duelem Macron versus Le Penová vzkázal, že svoji podporu nemůže dát ani jednomu. Svým příznivcům řekl, že ke druhému kolu chodit nemusí.
Původně se očekávalo, že pokud by se situace letos zopakovala, tak po pěti letech Macronova vládnutí přeci jen podpoří Le Penovou. Nastalo však mírné překvapení. Poté, co Mélenchon uznal porážku, svým lidem řekl, aby Le Penové ve druhém kole „nedali jediný hlas“. To otevírá dveře Macronovi. „Nyní musí Macron udělat co je potřeba, aby získal hlasy Mélenchona,“ řekl pro list France Inter volební koordinátor krajně levicového kandidáta Adrien Quatennens.
Janyška: Vítězství Le Penové by byl šok
Bývalý velvyslanec ve Francii Petr Janyška CNN Prima NEWS řekl, že aktuální průzkumy před druhým kolem předpovídají opět vítězství Emmanuela Macrona. Oproti minulým volbám v roce 2017, kdy dominoval a získal dvě třetiny všech hlasů, se tentokrát očekává těsnější souboj. Rozdíl mezi ním a Le Penovou je mezi 8 až 10 procenty.
„Rétorika je samozřejmě vyostřenější, protože jde opravdu o hodně. Představa, že by Le Penová, představitelka krajní pravice, zvítězila ve Francii, by byl šok,“ zmínil Janyška a připomněl, že prezidentská kandidátka je dlouhodobě silně euroskeptická, tudíž může její zvolení významně ovlivnit dění na evropské scéně.
Macron podle něj naopak sází na to, že se snaží působit jako stabilní a předvídatelný kandidát. „Kdežto Marine Le Penová by byl krok do neznáma a úplné znejistění toho všeho, čím si Francie prošla,“ dodává s ohledem na Macronovu rétoriku bývalý velvyslanec ve Francii.
