Krvavé drama ve Všenorech: Soused zaútočil kladivem a pistolí, dopadli ho až po letech

Na první pohled bylo soužití několika sousedů v pokročilém věku ve Všenorech idylické. Práci i relax v zahradách kolem svých chatek si často zpestřovali návštěvou tamní restaurace, kde se také většina drobných sporů snadno vyřešila. Výjimkou byla jediná dvojice starších obyvatel Všenor. Jan Šimák a jeho o roky mladší soused, který v chatce žil se svou partnerkou. Tehdy pětašedesátiletý Šimák platil podle pozdějších výpovědí majitelů okolních zahrad za klidného, nekonfliktního muže. Jeho o devět let mladší soused byl pravý opak. Osudnou noc v létě roku 2018 však bylo všechno jinak.

Spory obou mužů se táhly dlouhé měsíce, ne-li roky. Soused Jana Šimáka totiž rád vyhledával konflikty. Ty často odnášelo Šimákovou auto, do kterého agresor vzteky kopal. Celá vesnice se navíc bavila jeho žárlivými scénami. Jednu takovou předvedl i v nedaleké restauraci večer 8. června 2018.

V hostinci v tu dobu seděl Jan Šimák společně s partnerkou svého žárlivého souseda. Žena si šla původně do restaurace koupit jen cigarety, když u stolu uviděla Šimáka, rozhodla se, že si přisedne. O několik minut později do restaurace vstoupil i rozzuřený partner ženy. Vykřikl několik nadávek, podle některých svědectví dokonce uštědřil své partnerce facku a odešel.

Několika nadávkami stihl počastovat i Jana Šimáka. Ten už v tu chvíli tušil, že se žárlivec bude chtít mstít. Rozloučil se s jeho partnerkou a před brankou do své zahrady zkontroloval své auto. Promáčklina na zadní části kapoty ho rozzuřila. V ten moment se všechny sousedské spory vlily do záchvatu vzteku. Jan Šimák pocítil potřebu si vše se svým sousedem vyříkat z očí do očí. Vypitý alkohol navíc ještě posílil jeho odhodlání.

Podle vlastních slov se ale svého souseda obával a tak nechtěl vyrazit uprostřed noci neozbrojen. Doma se převlékl do pracovního oblečení, na čelo připevnil svítilnu a do ruky si vzal plynovou pistoli a kladivo. Až později tvrdil, že netušil, jak je pistole upravená, tomu ale státní zástupce později nechtěl věřit. Původně plynová zbraň byla totiž převrtaná na kategorii „A“. Tedy na zbraň, která může lehce způsobit smrt nebo přinejmenším alespoň velmi vážně ublížit.

Kolem půlnoci Šimák prošel vraty pozemku svého souseda a vešel odemčenými vchodovými dveřmi přímo do obývacího pokoje. Schylovalo se k tragédii. Spící soused se rychle probudil, proti Šimákovi ale nestačil jakkoliv zareagovat. Sousedova manželka si po návratu z restaurace ustlala v horním patře chaty a tak o nezvaném hostu nevěděla.

Postřelený měl obrovské štěstí

„Tys mi prošlápl auto,“ zaznělo pokojem a ozval se výstřel. Šimák jednou ranou střelil svého souseda přímo do obličeje. Ten začal chroptit a z čelisti se mu vyvalila krev. „Ty hovado, tys mi prostřelil hubu,“ zmohl se postřelený muž na odpověď a začal střelce strkat ven z chaty.

Za daných okolností měl obrovské štěstí. Střela totiž zasáhla pouze dolní čelist. Muži se začali prát. Šimák si v tu chvíli vzpomněl na další zbraň, kterou stále třímal v druhé ruce a vší silou praštil krvácejícího, vážně zraněného muže do hlavy kladivem. Napadenému se začala krev řinout navíc i z oblasti spánku, ani to ho ale nezastavilo. V šoku se stále snažil ubránit nebezpečí, které mu hrozilo. I přes rozsáhlá poranění dokázal útočníka dostrkat až k vratům na okraji svého pozemku. V tu chvíli se Šimák sebral a utekl.

Jeho napadený soused si i přes vážná zranění zavolal sám na linku 155. I přivolaní záchranáři mluvili o zázraku, když zraněný muž skončil v nemocnici a brzy se dokázal uzdravit. Pro policisty nebylo vypátrání Šimáka vůbec složité a brzy začal soud. Jan Šimák byl do té doby netrestaný a s policisty spolupracoval. Nebyl proto důvod, aby na rozsudek čekal ve vazbě. Soudce čin kvalifikoval jako pokus o vraždu, navíc Šimákovi přičetl i nedovolené ozbrojování a fakt, že se vloupal ke svému sousedovi domů. Jan Šimák měl strávit osm let za mřížemi.

Odsouzený si užíval slunce v Hurghadě

Když ale nastal den, kdy měl Jan Šimák nastoupit do vězení, neobjevil se. Policisté ho nenašli ve Všenorech, ani v Praze, kde měl trvalé bydliště. Senior se rozhodl, že stráví zbytek života jinde než za mřížemi věznice. Zatímco policisté po něm pátrali, on si užíval slunečného počasí na pobřeží Rudého moře. S několika dalšími Čechy trávil čas v Hurghadě, oblíbené dovolenkové destinaci v Egyptě.

Od roku 2019, kdy měl do vězení nastoupit, se ho detektivové snažili objevit tři roky. Když získali stopy vedoucí do země faraonů, zjistili, že samotný Jan Šimák nežije v utajení. Senior si byl prostě jistý tím, že ho egyptské úřady do Česka nevydají.

V tu chvíli přišla řada na policisty z Ředitelství pro mezinárodní spolupráci. Stačilo, když se čeští a egyptští policisté osobně setkali na jednom z mnoha kongresů a dohoda o vydání Jana Šimáka byla na světě. Detektivové si ho vyzvedli přímo v Egyptě a z ruzyňského letiště zamířil Jan Šimák přímo do věznice.