Kdyby se Vladimir Putin pokusil použít jaderné zbraně, dost možná ho zabijí vlastní generálové. Pro britský web Express to řekl profesor prestižní londýnské univerzity UCL Peter Duncan. Podle něj je prezident na rozdíl od dalších vysokých představitelů Ruska odtržený od reality, protože se mu okolí bojí říkat pravdu.
Putin tento týden nařídil v Rusku částečnou mobilizaci. Ve svém projevu rovněž vyhrožoval použitím jaderných zbraní jak vůči Ukrajině, tak i Západu. „Když bude ohrožena územní celistvost naší země, použijeme všechny prostředky, které máme k dispozici, abychom ubránili Rusko a náš lid, to není blafování,“ řekl.
Rusové u Lymanu pálí na ukrajinské pozice z raketometu BM-21 Grad Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský pilot stíhačky Suchoj Su-25 Zdroj: Ministerstvo obrany Ukrajiny
Ruští vojáci u Lymanu ostřelují ukrajinské pozice pomocí houfnice 2A65 Msta-B Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják z 80. brigády ostřeluje ruské pozice u Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští vojáci v pásovém bojovém vozidle CV90 švédské výroby poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci ostřelují ruské pozice na frontové linii u Avdijivky Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják pálí pálí z houfnice typu D-20 na ruské pozice u Kupjansku v Doněcké oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci střílejí na ruské pozice u Kreminny z ukořistěného raketometu TOS-1A Solntsepyok. Na zbrani je napsáno jméno jednotky Da Vinci Zdroj: AP
Ukrajinci zničili obávaný ruský raketomet Solncepjok. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Český tank T-72 ve službách 128. zakarpatské tankové brigády Zdroj: Se svolením Vasyla Kapusteje / 128. tankové brigády
Ukrajinský raketomet MSLR BM-21 Grad v Doněcké oblasti Zdroj: AP
Ukrajinský dron Marička Zdroj: Se svolením AMMO Ukraine
Ukrajinský tank během cvičení u Kyjeva (27. 9. 2023) Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Ruská stíhačka Su-25 Zdroj: AP
Ukrajinci pokračují ve své protiofenzivě. Zdroj: AP
Ukrajinci s protiletadlovým tankem Gepard Zdroj: CNN, Vasco Cotovio
Průzkumný dron estonské výroby stojí s veškerým vybavením přibližně půl milionu dolarů Zdroj: CNN Prima NEWS
Ukrajinský voják z 28. samostatné mechanizované brigády drží zbraň na sestřelení dronů. Fotka vznikla poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská protivzdušná obrana likvidující dron íránské výroby Šáhed během ruského útoku na Kyjev Zdroj: AP
Ukrajinská stíhačka Flanker Suchoi Su-27 při mezinárodním vojenském cvičení Zdroj: Getty Images
Ukrajinští vojáci v pásovém bojovém vozidle CV90 švédské výroby poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják pálí pálí z houfnice typu D-20 na ruské pozice u Kupjansku v Doněcké oblasti Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinci střílejí na ruské pozice u Kreminny z ukořistěného raketometu TOS-1A Solntsepyok. Na zbrani je napsáno jméno jednotky Da Vinci Zdroj: AP
Český tank T-72 ve službách 128. zakarpatské tankové brigády Zdroj: Se svolením Vasyla Kapusteje / 128. tankové brigády
Průzkumný dron estonské výroby stojí s veškerým vybavením přibližně půl milionu dolarů Zdroj: CNN Prima NEWS
Ukrajinský voják z 28. samostatné mechanizované brigády drží zbraň na sestřelení dronů. Fotka vznikla poblíž Bachmutu Zdroj: Profimedia.cz
Podle odborníka ale ruský prezident buď blafuje, nebo si neuvědomuje rizika, která mu hrozí. „Myslím si, že kdyby Putin vydal rozkaz nejen k rozmístění jaderných zbraní, ale přímo jejich použití někde na Ukrajině, je pravděpodobné, že by to Šojgu a Gerasimov odmítli. A pak by proti Putinovi museli zakročit a zabít ho,“ řekl Duncan.
Právě ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu Ruských ozbrojených sil Valerij Gerasimov jsou podle Duncana klíčové postavy, přes které by rozkaz k použití jaderných zbraní musel projít. „Zabít Putina ale není lehké, museli by přesvědčit lidi z FSB (Federální služba bezpečnosti), aby jim pomohli,“ dodal odborník.
Duncan je přesvědčený, že se Putin pohybuje zcela mimo realitu. „Je to stále ten samý problém. Lidé se mu bojí říct pravdu, včetně příslušníků FSB. Takže on prostě vůbec neví, co se děje.“
V případě, že by k použití jaderných zbraní na Ukrajině přece jen došlo, očekává profesor UCL „masivní odpověď“ Západu, včetně tvrdého útoku na ruské síly v Černém moři. Tím by se svět ocitl na pokraji jaderné katastrofy. Podle Duncana by ale Putin ani v tomto případě na Západ zbraněmi hromadného ničení nezaútočil. „Obával by se strašného protiútoku ze strany NATO,“ uzavřel Duncan.
Napětí okolo jaderné hrozby se snažil v pátek zmírnit náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. „Nikomu jadernými zbraněmi nehrozíme, kritéria jejich použití jsou popsána v (ruské) vojenské doktríně,“ řekl s tím, že Moskva nestojí o „otevřenou konfrontaci“ s USA a NATO a nechce situaci dále eskalovat.