Jurečka: Jsem z chudých poměrů, v životě jsem neměl nové kolo. Na lidech škrtat nechci
Do skály v Karibiku narazila jachta. Jeden Čech zemřel, druhý je těžce raněný
Máte omikron? 20 příznaků, které určí nákazu. Jeden přijde ještě před pozitivním testem
Migranti z vyhořelého uprchlického tábora Moria na řeckém ostrově Lesbos. Zdroj: Twitter.com
Migranti z vyhořelého uprchlického tábora Moria na řeckém ostrově Lesbos. Zdroj: Twitter.com
Země Evropské unie se chystají na další dlouhé vyjednávání o tom, zda a jak si mezi sebe rozdělovat běžence v případě, že jimi budou přetíženy jihoevropské státy nebo budou zachráněni na moři. Evropská komise ve středu předloží očekávaný návrh nové migrační politiky, který podle informací ČTK pro některé případy počítá i s povinným přebíráním žadatelů o azyl. Systém, kterým chce komise nahradit současnou nefunkční azylovou politiku, podle diplomatů v tomto klíčovém bodě zřejmě narazí na odpor části zemí včetně Česka.
Šéfka komise Ursula von der Leyenová minulý týden prohlásila, že systém by měl nahradit takzvaná dublinská pravidla, podle nichž je odpovědnost za migranty mířící do EU na první zemi, do níž přijdou. Brusel chce podle ní předejít opakování podobných tragédií, jakou byl začátkem září požár v přeplněném uprchlickém táboře Moria na řeckém ostrově Lesbos, v němž žilo přes 10 000 lidí.
Komise chce proto jednak výrazně urychlit a zefektivnit vracení lidí, kteří nemají na azyl nárok, a jednak zabránit tomu, aby uprchlíci mnohdy i několik let čekali na vyřízení svých žádostí nebo byli zablokováni na lodích v přístavech, zatímco se státy složitě dohadují, kdo jich kolik přebere.
„Je evidentní, že tato ad hoc solidarita není dostatečná,“ řekla v pondělí televizi Euronews komisařka pro vnitřní záležitosti Johanssonová, která připustila, že neočekává od některých států nijak nadšené reakce. Systém, jehož podrobnosti nechtěla prozradit, bude podle ní založen na solidaritě mezi členskými státy a vyváženosti udělování azylu a navracení neúspěšných žadatelů do jejich zemí.
K tématu
Podle diplomatických zdrojů počítá návrh s tím, že členské státy budou muset ve výjimečných případech svolit s přijetím určitého počtu migrantů, což některé státy odmítají. Země střední a východní Evropy včetně Rakouska, Polska, Maďarska či Česka již v době mnohaměsíční přípravy návrhu daly najevo, že s tímto principem nesouhlasí. Argumentují například tím, že povinné relokace motivují pašeráky lidí k větší aktivitě. Tím roste nelegální migrace.
Agentura Reuters dnes s odkazem na své zdroje napsala, že státy by podle návrhu v první fázi mohly nabízet místa pro uprchlíky pouze dobrovolně, případně by se mohly zavázat k poskytování pomoci přímo nejvytíženějším zemím, jako je Řecko, Itálie či Španělsko. Pokud by se však dobrovolně nepodařilo rozdělit 70 procent žadatelů o azyl z těchto unijních zemích, nastoupila by „povinná solidarita“. Komise by podle Reuters měla každoročně rozhodovat o počtech, které by státy na základě aktuální situace měly převzít. Za každého přijatého migranta by státy z pokladny EU dostaly 10 000 eur (téměř 270 tisíc korun).
K tématu
Migrační politika patří v posledních letech mezi hlavní příčiny sporů uvnitř Unie. Evropský blok se marně snaží o reformu azylového systému od krize před pěti lety, kdy do jihoevropských zemí proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Unijní státy tehdy odsouhlasily jednorázový program přerozdělování podle kvót s cílem odlehčit přetíženému Řecku a Itálii. Česko, Polsko a Maďarsko se tehdy k systému odmítly připojit s odkazem na bezpečnostní rizika, čímž podle dubnového verdiktu soudu EU porušily své povinnosti.
Diplomaté očekávají, že členské země povedou o novém návrhu dlouhou diskusi, během níž se mohou čísla či celkový charakter systému výrazně změnit. Německo jako současná předsednická země EU považuje reformu migrační politiky za jednu ze svých priorit a spolu s Francií podporuje snahu jihoevropských zemí domoci se solidarity. Ministři vnitra by o návrhu měli jednat již začátkem října.
Jak bude vypadat důchodová reforma? Budou mít dnešní třicátnici důstojnou penzi? A v čem se liší jednání vlády pod premiérem Petrem Fialou (ODS) od těch, které vedl Bohuslav Sobotka (ČSSD)? O tom všem mluví v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vicepremiér, šéf lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) vyhlásí válku covidovým dezinformacím a hoaxům. Ministerstva vnitra a zdravotnictví v současnosti připravují kampaň, která by měla přímo cílit na potlačování bludů o koronaviru či očkování. Dokonce se má zaměřit na konkrétní šiřitele dezinformací.
Školáci jdou z jedné karantény do druhé. A většinu času tak místo v lavicích tráví stejně na on-line výukách, přestože se tomu chtěla vláda vyhnout. Ve třídách se tak v praxi žáci střídají a učitelé musí balancovat mezi distanční a prezenční výukou. Školy se proto snaží společně s ministerstvem školství problémy vyřešit. A tak se vrací na scénu respirátory, díky kterým se lze karanténě vyhnout, pokud je mají děti i učitelé i během výuky.
Omikron se šíří po světě a nevídaným tempem infikuje více lidí než jakákoliv koronavirová varianta před ním. Vlády řady zemí hledají odpovědi, jak masivní nástup viru zastavit. Vědci se mezitím snaží najít odpověď na něco jiného. Podle nové studie vypracované mezinárodní skupinou expertů se totiž omikron skládá z rekordního množství mutací, což by neměl virus vůbec přežít. Místo toho se však omikronu na naší planetě nadmíru daří.
Pandemický zákon je „brutální politická chyba“. Politici pokračují ve vytváření protiepidemického parchanta, postěžoval si na vládní kroky bývalý poslanec za ODS a zdravotnický expert Boris Šťastný v pořadu 360°. Do studia CNN Prima NEWS si přinesl vytištěný soubor vládních opatření se slovy, že kdyby se pokusil vyzkoušet úředníka resortu zdravotnictví z platných restrikcí, nejspíše by se nedočkal správných odpovědí.
Kdysi bývali kamarádi na život a na smrt. Jeden pro druhého by udělal všechno. Pak se ovšem drsně rozhádali a nikdy už se neusmířili. Když Ivan Jonák zemřel, Roman Skamene mu nepřišel ani na pohřeb. Jak se dali dohromady a kvůli čemu si nemohli přijít na jméno?
Pandemický zákon je jen nouzový stav pod novým názvem, porušuje ústavní práva. Současná vláda sáhla po totalitních manýrech, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Pokud novela zákona projde dolní komorou, obrátí se podle svých slov na Ústavní soud. Poslanec a lékař Tom Philipp (KDU-ČSL) ale taková nařčení odmítl a upozornil, že není problém platnost pandemického zákona zkrátit, pokud se situace v ČR zlepší.
Po smrti Hany Maciuchové vyšlo najevo tajemství. Populární herečka nebyla sama, ale měla partnera, se kterým sdílela všechny své radosti i starosti. Vyráželi společně na výlety či dovolené. Utajovaný přítel byl pro ni velkou oporou i v těch nejtěžších chvílích. Když onemocněla rakovinou, doprovázel ji na chemoterapie. Od úmrtí Hany Maciuchové uplynul jeden rok.
Lidé po pozitivním PCR testu by se po dobu 30 dní nemuseli testovat a ani nastupovat do karantény a do izolace. S takovým návrhem přišel ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a ve středu by ho měla projednat i vláda.
Teleskopický obušek použil zloděj na zákazníka, který ho měl napomenout, aby nekradl. Po agresorovi se zbraní teď pátrají policisté. A s jeho dopadením můžete pomoci i vy.
Masivní erupce u Tongy byla stokrát silnější než atomová bomba, kterou Spojené státy na konci druhé světové války svrhly na japonskou Hirošimu, tvrdí NASA. Přírodní katastrofa z poloviny ledna způsobila několik úmrtí a výrazně zasáhla do života místních obyvatel, ale i dalších lidí z celého světa.
Nikdy jsem nebyl polygamistou. Jedna žena na Pražském hradě mi určitě stačí, uvedl prezidentský kandidát a miliardář Karel Janeček v pořadu Co Čech, to politik. On i protikandidát Marek Hilšer ve vysílání CNN Prima NEWS přiznali, že jejich manželky nejsou z boje o post hlavy státu příliš nadšené.
Je třeba využít služeb statika při stavbě rodinného domu? Na to se zeptá nejeden investor, který chce začít. A odpověď by měla být ano. Důkazy pro to předkládá v jednom z dílů pořadu CNN Prima NEWS Jak postavit dům odborník Ivo Petrášek.
Policisté stále pracují na objasnění brutální vraždy, která v neděli vyděsila obyvatele Vysoké na Mělnicku. Podle místních policie musela u této rodiny zasahovat už několikrát předtím.
Potyčku mezi učitelem a studentem, která vyústí v pohlavek a kopanec, ukazuje video kolující na sociálních sítích. Incident, při kterém pedagog ostravské střední školy fyzicky zaútočil na dvaadvacetiletého žáka, vyvolal velké emoce. Policie se ale případem nezabývá. Prý není důvod.
Ředitelé škol budou moci vyhlásit mimořádné ředitelské covidové volno až na 10 dnů, případně distanční výuku na stejnou dobu. V úterý to ve zrychleném procesu schválili poslanci. Vedení škol to podle nich pomůže v případě velkého počtu učitelů v karanténě. Podle kritiků ale takové opatření přichází zbytečně pozdě.
Smrt kapelníka legendární skupiny Šlapeto Radana Dolejše zasáhla jeho blízké, kolegy a také příznivce. Tělo známého hudebníka nalezli v neděli hasiči v jeho bytě. Co bylo příčinou úmrtí, si nechává rodina pro sebe. Dolejš přitom až do poslední chvíle komunikoval se svými fanoušky na sociálních sítích. Několik dní před smrtí tam sdílel vzkaz, ze kterého mrazí.
Koronavirová varianta omikron v Česku bleskurychle vytlačila předchozí deltu, zhruba 95 procent všech pozitivních testů v zemi připadá právě na variantu, která se v listopadu rozšířila z Jihoafrické republiky. Jenže ve stejný měsíc se objevila i nová varianta BA.2, se kterou se trápí zejména v Dánsku a Británii a na kterou už narazili i experti v Česku.
Přehrajte si nejnovější filmy - již od 49 Kč
zoom
living
fresh
autosalon
zeny
cool
doma
iprima
