Uprchlíci na útěku z hořícího uprchlického tábora Zdroj: ČTK
V noci na středu shořel na řeckém ostrově Lesbos největší uprchlický tábor v Evropě. Byl extrémně přelidněný, v zařízení pro tři tisíce lidí pobývalo přibližně šestkrát víc osob. Lidskoprávní organizace dlouho předvídaly humanitární katastrofu, která nakonec skutečně přišla. Upozorňovaly i na zhoršující se duševní zdraví uprchlíků, z nichž 60 procent zvažovalo sebevraždu.
Uprchlický tábor Moria na řeckém Lesbu měl být dočasným útočištěm pro 2800 lidí. Kolem oficiálního tábořiště se však postupně rozrostlo stanové město, přiléhavě přezdívané Džungle. V nejhorších časech tam bylo napěchováno téměř 25 tisíc lidí, z nichž většina čekala na vyřízení žádosti o azyl, které se často protáhlo na dlouhé měsíce.
Statistiky ukazují, že nejčastějším psychickým onemocněním mezi uprchlíky je posttraumatická stresová porucha (PTSP), kterou si obvykle přinášejí ze země svého původu. Nelidské podmínky v uprchlických táborech však vedou k dalším duševním problémům, které většinou nemají možnost léčit v místě, kde obvykle schází i elementární zdravotní péče.
Kromě PTSP uprchlíci trpí nemožností seberealizace smysluplnou prací či studiem. „Uprchlíci mají schopnosti, ideály, naděje i sny. Jsou také pružní a kreativní, mají energii a drive, aby formovali svou budoucnost, dostanou-li příležitost,“ řekl pro CNN Prima NEWS Zoran Stevanović, mluvčí agentury OSN pro uprchlíky za střední Evropu.
Také studie výzkumníků Szaflarského a Bauldryho z roku 2019 ukázala, že hlavními příčinami špatného duševního zdraví uprchlíků jsou zhoršené životní podmínky, nedostatek sociálních vazeb a pocit bezmoci.
Tři psychologové na 20 tisíc pacientů
Uprchlíky v táboře Moria, který lidskoprávní organizace Human Rights Watch označila za „vězení pod širým nebem“, v poslední době sužovalo také eskalující násilí mezi nimi a obyvateli ostrova. Utečenci tak čelí xenofobii nejen mezi jednotlivými etnickými skupinami v táboře, ale hlavně ze strany obyvatel 86tisícového ostrova.
Podle zprávy International Rescue Comitee je míra duševních nemocí mezi obyvateli tábora Moria alarmující. Až 60 procent z nich zvažuje či zvažovalo sebevraždu. Nyní, když jim shořela „střecha nad hlavou“, se jejich situace zřejmě nezlepší.
Second fire broke out a few minutes ago. People are fleeing from the flames yet again. #Moria
— Franziska Grillmeier (@f_grillmeier) September 9, 2020
Camp residents filmed this. pic.twitter.com/xmaOkqBom8
Řecká vláda nebyla schopna na problém duševního zdraví mezi uprchlíky reagovat, proto se situaci od roku 2015 pokouší zlepšit nezisková organizace International Rescue Comitee. Ta na Lesbu otevřela jediné centrum pro duševní zdraví se třemi psychology. Kvůli enormní poptávce však zvládají řešit pouze akutní problémy, nikoliv terapie, které by pomohly dlouhodobě.
Psychologové a dobrovolníci zvládají poskytovat pouze duševní „první pomoc“, která nehledá příčiny problémů a nenabízí dlouhodobé řešení. Odborníci upozorňují, že se vůči uprchlíkům používá zažitý „západní přístup“, zatímco kulturní, sociální či politická specifika jsou ignorována.
Špína, plesnivé jídlo a nekonečné čekání
Většina obyvatel tábora Moria žila ve špíně, ve stanech s omezeným přístupem k sociálnímu zařízení, přičemž často zde vychovávali děti, upozornil deník New York Times. Situace v táboře se začala komplikovat v roce 2015, kdy se Moria stala symbolem odmítavého postoje Evropy k uprchlíkům, tvrdí humanitární organizace.
Uprchlíci zde stávali hodinové fronty na jídlo, často plesnivé, tvrdí New York Times. Ještě delší čekání však vyžadovalo žádání o azyl, které se mnohým utečencům zdálo nekonečné. Podle lékařů, kteří se zabývali duševním zdravím uprchlíků v Morii, byl právě pocit, že se azylu nikdy nedočkají, hlavním faktorem, který jim způsoboval „krizi psychického zdraví“.
Po vypuknutí pandemie byl snížen počet obyvatel tábora z 25 tisíc na 12. Pořád je to ale čtyřnásobek původních dispozic. Není to však pouze problém Morie, přeplněné jsou v podstatě všechny řecké tábory.
V roce 2015 dorazilo na řecké ostrovy na 850 tisíc migrantů. Většinou se jednalo o Syřany a Afghánce. Do Řecka se dostali z Turecka, na jehož území se zdržuje vůbec nejvíce uprchlíků na světě – 3,6 milionu. Tehdy se utečencům dařilo táborem Moria a podobnými řeckými zařízeními jen rychle projít. V roce 2016 však Evropa změnila taktiku a uprchlíci se začali hromadit v táborech podobných Morii, případně byli vraceni zpět do země svého původu.
