Šetření na topení
Velké emoce vyvolává ve společnosti připravovaná vyhláška Ministerstva průmyslu, aby se budovy v případě nedostatku paliva v teplárnách vytápěly na nižší teplotu. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) sice ujišťuje, že se jedná pouze o nouzové řešení pro případ ještě větší eskalace války a vyhlášku přirovnával k nouzovému airbagu, přesto mají lidé obavy především z podoby vymáhání novely.
Ministerstvo průmyslu (MPO) v navrhované vyhlášce stanovuje teploty pro jednotlivé druhy budov a místností. Teplota 18 °C má být také v kuchyních, jídelnách nebo dětských pokojích. V současnosti tam je podle MPO kolem 20 °C. V koupelnách by měla teplota klesnout z orientačních 24 na 19 °C. Například v předsíních nebo chodbách je podle MPO současná orientační teplota 15 stupňů, ta by se měnit nemusela. Více podrobností najdete zde.
Vyhláška platí pro budovy, které teplo odebírají ze soustav spalujících uhlí a zemní plyn, a na ústřední vytápění využívající fosilní zdroje. Netýká se to tudíž například rodinných domů a bytů s vlastním zdrojem vytápění.
Mají se lidé bát kontrol?
Jak by však stát dodržování vyhlášky v případě nouze vymáhal? Na to odpovídal Marek Vošahlík, vedoucí tiskového oddělení MPO: „Kontrola bude probíhat stejně jako probíhá kontrola dodržování pravidel v oblasti vytápění a dodávky teplé vody v současné době, kdy není vyhlášen stav předcházení nouze nebo stav nouze,“ sdělil pro CNN Prima NEWS.
V obyváku 18 °C, ve školách jen o stupeň víc. Ministerstvo připravilo plán pro topnou krizi
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje, aby se v případě nedostatku paliva v teplárnách budovy vytápěly na nižší teplotu. Cílem je reagovat na případný výpadek dodávek plynu a dosáhnout potřebných úspor. MPO o tom ve středu informovalo v tiskové zprávě. Opatření je součástí unijního cíle snížit spotřebu plynu v členských zemích o 15 procent. Například v centrálně vytápěných obývacích pokojích nebo kancelářích se má teplota snížit na 18 °C, ve školních učebnách by se topilo jen na 19 °C.
Pro případné kontroly by podle MPO nevznikaly žádné nové orgány. „K provádění kontroly dodržování pravidel je oprávněna Státní energetická inspekce (SEI). V současné době platí pravidla stanovená vyhláškou č. 194/2007 Sb. Kontrolu dodržování pravidel provádějí inspektoři SEI, kteří mají s kontrolami dlouholeté zkušenosti a disponují potřebným vybavením pro provedené kontroly,“ vysvětlil Vošahlík.
Inspektoři budou konat na základě podnětů. „Kontrola bude probíhat stejně jako probíhá kontrola dodržování pravidel v oblasti vytápění a dodávky teplé vody v současné době, kdy není vyhlášen stav předcházení nouze nebo stav nouze. MPO předpokládá, že se většina kontrol uskuteční tak, jako je tomu nyní, a to na základě podnětu na nízkou nebo naopak vysokou teplotu v bytě,“ doplnil vedoucí tiskového oddělení.
Za porušení pak hrozí peněžní pokuta. „Maximální sankce jsou stanoveny v zákoně č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a jejich výše se posuzuje případ od případu,“ uvedl Vošáhlík. Pokuta by se pak mohla vyšplhat až na 200 tisíc korun.
Bezradnost vlády?
Opatření by podle odborníků ze své podstaty smysl dávalo. „Snížení teploty vytápění o dva stupně Celsia by snížilo náklady na energie domácnostem, firmám či úřadům a dalším organizacím o zhruba 12 procent. Jistě dává smysl. Například české domácnosti už letos v prvním pololetí vlivem zdražení energií omezily i bez státního příkazu spotřebu plynu o 15 až 20 procent,“ uvedl pro CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda.
Klimatizace na 27 a topení na 19? ČR by měla jít jinou cestou než Španělsko, radí experti
Španělsko ukazuje Evropě cestu, jak se vyrovnat s energetickou krizí. Ve veřejných budovách se zde nesmí topit na více než 19 stupňů a klimatizace může být nastavená pouze na 27 stupňů. Země přitom není na ruském plynu natolik závislá jako jiné evropské země. Zatímco tuzemští politici chválí solidární přístup španělského království, odborníci radí, aby se Česká republika ve své energetické politice vydala spíše trochu jiným směrem.
Přesto podle něj není návrh tím nejšťastnějším řešením. „Opatření ministerstva si však podstatná část veřejnosti vyloží jako určitou bezradnost vlády v boji s drahými energiemi. Stát by opravdu měl být o něco aktivnější v hledání systémových řešení drahých energií. Snížení teploty není řešení systémové. Stát si také mohl vytáhnout daleko více peněz na dividendě ČEZ a z těchto peněz adresně ulevit zhruba 20 procentům skutečně potřebných domácností, které mají kvůli energetické drahotě opravdové problémy,“ doplnil ekonom.
Lidé podle něj budou energie šetřit přirozeně kvůli vysokým cenám. „Doporučuji to nechat na lidech samotných. Letos z důvodu dražších energií sami od sebe spotřebu omezují. Tedy samotný růst cen je nutí šetřit. To je právě smysl nepokřiveného cenového mechanismu. Pokud je něco drahé, prostě s tím musím o to více šetřit, abych tolik neutratil,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Podobně hovoří také další odborníci, kteří radí spíše osvětu společnosti. „Pro dosažení smysluplných úspor bude v ČR vhodné uspořádat informační kampaň na začátku topné sezóny. Vzhledem k mentalitě Česka a středopravicové vládě bude nejlepší volbou promyšlená kampaň k dobrovolnému snížení spotřeby,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské firmy EGÚ Brno.
