Devátý den požáru
Českou republiku v posledních letech zasáhly již dvě významné přírodní katastrofy. Před rokem řádilo na jižní Moravě ničivé tornádo a letos se musí hasiči stále ještě vypořádávat s devastujícím požárem v Českém Švýcarsku. Obě události vyvolaly bouřlivou debatu, zda je jejich důvodem klimatická změna. Odborníci se shodují, že vytváří podmínky pro snadný vznik požárů, loňské tornádo však s globálním oteplováním souviset nemuselo.
„Tornáda tu byla vždy a vliv klimatické změny zatím neumíme spolehlivě vyjádřit. Lesní požáry tu samozřejmě byly také, ale nyní je riziko jejich vzniku díky podmínkám podstatně větší. K inicializaci dochází většinou nezodpovědným chováním člověka, ale je rozdíl, jestli začne vůbec hořet ve vlhkém lese nebo v době sucha a horka. No a klimatická změna má za následek častější sucho a horko,“ sdělil pro CNN Prima NEWS klimatolog z Akademie věd ČR Pavel Zahradníček.
Proč dochází ke zvyšování teploty, může mít více příčin. Podle klimatologa Václava Cílka však patrně souvisí se skleníkovými plyny. „Proč je takové teplo, má více důvodů. Z přírodního hlediska fungují různé mechanismy. První je sluneční energie a ta je poměrně nízká – jsme teprve na začátku dalšího cyklu. Druhá věc je rozvádění tepla oceánskými proudy, ale systém Golfského proudu zeslábl asi o 20 procent. Takže zůstává třetí mechanismus – a to jsou skleníkové plyny. Jak lidé vypouštějí CO2, tak se zesiluje skleníkový efekt,“ řekl pro CNN Prima NEWS.
V Česku se podle něj klimatická změna bude nadále projevovat především právě letními vlnami veder. „Oteplování má celou řadu dopadů, které jsou ve světě silně nerovnoměrné. Pro naše podmínky střední Evropy jsou vždy důležité vlny veder. Takové oteplení oproti průměru 1920 nebo 1960 je plus minus jeden stupeň, do dalších 20 až 30 let to má být, řekněme, 1,8 stupně. Je to blbé, ale není to žádná katastrofa. Nejhorší ale je, že kvůli vlně veder se má zvětšovat průměrná teplota v červenci a v srpnu v měřítku okolo 5 stupňů. Tyhle léta začínají být doopravdy horká. Když máte vyšší teplo, tak máte víc požárů. Není to statistika, ale je to doopravdy silná vazba.“ varoval Cílek.
Hrozba povodní
Popularizátor vědy zároveň varoval, že klimatická změna může způsobovat například také povodně. „V teplém světe se také odpaří víc vody. Takže pokud jste blízko oceánu, budete mít větší povodně. Britové počítají s povodněmi, které budou nejenom častější, ale také o 50 procent vyšší. My jsme uprostřed kontinentu, takže se nás to tak úplně netýká, ale přesto se může přes nejrůznější fronty dopravit do střední Evropy neuvěřitelné množství vody. To je voda, která se odpařuje ve východním Atlantiku či ve středním Středomoří, tedy na obrovských vodních plochách,“ řekl.
Proto podle Cílka není potřeba hledat viníka, ale naopak řešení. „Jestli se budeme ptát, zda za to mohou lidé, tak se zacyklíme úplně na začátku na diskurzu viny. Otázka je, co s tím můžeme dělat. Teď řada lidí nadává na Zelený úděl, ale věřte tomu, že za pár let budou ti samí lidé vyžadovat, aby se něco začalo dít. Spíše je to blbě ideologizované, ale ten záměr není úplně špatný, ale zdá se, že prostředky jako elektomobilita jsou slepé uličky,“ myslí si.
„Oceán během několika desítek let nevychladne, takže se musíme na situaci částečně adaptovat. S tím jde i omezování emisí, které by mělo jít podle mého názoru trochu pomaleji. Je potřeba si nejdříve udělat analýzu toho, jestli se nezhorší životní úroveň lidí. Takže nejdřív zkoumat dopady na lidi a potom, co v této situaci dělat,“ doplnil.
Politické téma
Jak moc za současný požár může klimatická změna, se přou také někteří politici. Minulý týden o tom ve vysílání CNN Prima NEWS hovořili například pirátský europoslanec Mikuláš Peksa a místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS).
„Nemůžeme říct, zda globální oteplování konkrétně způsobilo tento požár, ale vytváří pro něj podmínky. V posledních týdnech jsme viděli, jak hoří Itálie, Španělsko, hořelo v Řecku či v Turecku a byla jen otázka času, než to dorazí sem. Do budoucna s tím budeme muset něco dělat, protože to, jak teď vypadá Hřensko, tak by neměly vypadat další lesy v republice,“ varoval ve vysílání Peksa.
Naopak Skopeček tvrdil, že podobné katastrofy se děly i v minulosti. „V posledních letech vidíme v Evropské unii celou řadu požárů, ale nechtěl bych se pouštět do diskuse, do jaké míry je to způsobené lidským faktorem. Viděli jsme i v minulosti poměrně výrazné dekády sucha. Experti navíc říkají, že letos nejsme tak suší, jako tomu bylo v posledních letech. Vláhy v přírodě je více, přesto ten požár vznikl. Na planetě byly periody, kdy bylo výrazně tepleji. Opravdu si nemyslím, že by byl Green Deal záchranou toho, že by v Česku přestalo být sucho,“ oponoval místopředseda Sněmovny.
