Druhá vlna epidemie nemoci COVID-19 bude mít tvrdé dopady na ekonomiku. Likviduje například turistický ruch, kulturu, sport a do budoucna se jistě závažně dotkne ještě automobilového nebo spotřebitelského průmyslu. Epidemie by však mohla přinést i nějaká pozitiva. Podle ekonomů by totiž mohlo dojít ke zlevnění nemovitostí.
Vládní podpůrná opatření, která drží nízkou nezaměstnanost, zatím pohání poptávku také v některých segmentech, například v oblasti nemovitostí. Ty také, v rozporu s jarními předpoklady, stále zdražují a v některých případech dokonce ještě výrazněji než před úderem koronaviru. Hitem poslední doby jsou chaty a chalupy. Částečně i proto, že představují útočiště před šířením nákazy ve městech.
„Závažný průběh druhé vlny ovšem ochromí i tuto poptávku. Vlastně je to jedno z mála pozitiv, které by druhá vlna mít mola. Horší nemovitosti zlevní, ty na lepších adresách budou v nejlepším případě cenově stagnovat,“ uvedl hlavní ekonom Trinity bank Lukáš Kovanda.
Po první vlně pandemie se ceny na realitním trhu ve většině segmentů nesnížily. Výjimku tvoří hotely, které se stále častěji objevují v nabídkách realitních společností se slevami. „První vlna pandemie byla doprovázena četnými kompenzačními opatřeními a přišla po mnoha letech ekonomického růstu. Ve druhé vlně jsou lidé i firmy výrazně více vyčerpaní, což může předznamenat nutnost prodejů nemovitostí. Převis nabídky by samozřejmě vedl ke snížení cen na realitním trhu. To se může týkat komerčních prostor i bytů v centrech měst, které byly využívány na krátkodobé pronájmy,“ uvedl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Ceny nadále rostou, ale nejpomaleji za poslední roky
Přestože ceny nemovitostí nadále rostou, tak podle dat Eurostatu rostly letos ve druhém čtvrtletí poprvé za více než dva roky méně než osmiprocentním tempem. „Z pohledu lidí toužících po vlastním bydlení tedy stále žádná sláva. Ani koronavirus zatím růst cen nezbrzdil. Co hůře, za poslední léta najdeme v EU jen těžko zemi, kde nemovitosti zdražily ještě výrazněji,“ myslí si Kovanda.
Přispět ke snížení cen pak podle něj může vhodný nový stavební zákon, který má potenciál vytvořit znatelný tlak zmírňující cenový růst nemovitostí. Jeho přijetí má potenciál žádoucím způsobem podpořit rozvoj celé tuzemské ekonomiky jako málokterý jiný srovnatelný soubor legislativních opatření.
Na druhou stranu je podle Křečka nutné říct, že na realitní trh stále přitékají peníze z hypotečního trhu. Lidé jsou motivováni nízkými úrokovými sazbami k nákupu nemovitostí. Mnozí se přitom kvůli restriktivním opatřením chtějí odstěhovat za město, kde je méně lidí a více přírody. To může předznamenat růst cen domů se zahradami v okolí velkých měst.
„V neposlední řadě je třeba vnímat chování investorů. Ti začínají být stále nervóznější z držení peněz. Je jim jasné, že vysoká inflace znehodnocuje jejich úspory, takže se odhodlávají k nákupům aktiv. Jenže v dnešní době není lehké zvolit správnou třídu aktiv. Akcie jsou příliš drahé, dluhopisy často mají záporné výnosy. Málokdo je ochoten dát veškeré úspory do zlata, proto se investoři zajímají o alternativní investice a nemovitosti,“ vysvětlil Křeček.
