Pozor na Brity! Na MS s nimi máme negativní bilanci, ostrovní hokej zažívá boom

To, že bude pátý zápas českého mužstva v základní skupině letošního mistrovství světa v hokeji tak důležitý, asi nikdo nečekal. Britové byli ještě ve čtvrtek odpoledne v tabulce skupiny A tři místa před Českou republikou. Za sebou mají vítězství nad Běloruskem, kterého na rozdíl od Čechů dosáhli v normální hrací době.

Hokejisté Spojeného království na takové vítězství v elitní skupině MS čekali od roku 1962, tedy 59 let. Tehdy porazili Finy 7:5. Od té doby na nejvyšší úrovni buď chyběli, nebo jim na vítězství nestačilo 60 minut. Naproti tomu náš tým zažil nejhorší vstup do mistrovství světa od roku 1986, kdy Československo coby obhájce zlata prohrálo na úvod šampionátu postupně s Polskem, Německem a Švédskem.

Češi a Britové v hokejové prehistorii

Poslední utkání s Británií sehrálo Československo v listopadu roku 1948. Tehdy jsme po vítězství v přátelském zápase 5:3 vyrovnali celkovou bilanci na 5:5. Ano, s Británií máme vyrovnanou bilanci, ale to jenom díky přátelským zápasům. Na mistrovství světa jsme zvítězili jen jednou (1939), předtím jsme třikrát prohráli (1934, 1935, 1938).

Vezmeme-li v úvahu i zimní olympijské hry, které v letech svého konání dříve nahrazovaly světové šampionáty, pak si připočítáme ještě jednu prohru (1936) a jedno vítězství (1948). Celková bilance z MS je tedy 2:4 v náš neprospěch. Britům tedy máme co oplácet.

Britští průkopníci ledního hokeje

Málokdo ví, že Spojené království se v roce 1936 na hokejovém turnaji olympijských her v německém Garmisch-Partenkirchenu stalo vůbec prvním týmem, který olympijské zlato sebral Kanadě.

Zároveň se tím Britové stali teprve třetími mistry světa po osmi kanadských a jednom americkém triumfu. První československé zlato přišlo až o 11 let později. Dodnes je Británie sedmou nejúspěšnější zemí v medailovém pořadí MS v celé historii. Nutno dodat, že v předválečném období za Británii hrálo mnoho naturalizovaných Kanaďanů.

Spojené království také patří k pěti zakládajícím členům Mezinárodní federace ledního hokeje (tehdy pod názvem Mezinárodní liga ledního hokeje), která má dnes 74 členů. Přihlášku Britové doručili 19. listopadu 1908, čtyři dny po Češích. Dalšími zakládajícími členy byly Švýcarsko, Belgie (!) a především nejaktivnější Francie.

Na prvním turnaji nově vzniklé organizace v lednu 1909 dostali Češi výprask od všech jmenovaných zemí, ten největší právě od Britů, prohráli jsme totiž 0:11. Přitom Češi jako jediní vyslali skutečný reprezentační tým, zatímco ostatní státy pouze vybrané kluby.

Hned v roce 1910 vyhrálo Spojené království i vůbec první hokejové mistrovství Evropy. Na tomto turnaji stihli ještě před první světovou zvítězit ještě Češi a Belgičané.

Návrat mezi elitu

Lední hokej se ve Velké Británii ale po válce dostal na okraj zájmu. Už na začátku padesátých let vypadla Británie z elitní skupiny a s výjimkou let 1962 a 1994 si v ní nezahrála do roku 2019.

Od devadesátých let a zejména v novém tisíciletí se postavení ledního hokeje v Británii mění. Vzniká nová nejvyšší liga. Roste i počet hráčů, lepší se zázemí. Výsledky národního týmu tomu ale dlouho neodpovídaly. Ještě v roce 2013 vypadli Britové dokonce i z A skupiny první divize. V roce 2017 ale B skupinu bez porážky opanovali a k překvapení všech se jim hned následujícího roku podařilo vyhrát i A skupinu.

Tehdy se Britům povedl v posledním zápase proti Maďarům husarský kousek. Ještě v polovině poslední třetiny prohrávali 0:2, vyrovnání přišlo 15 sekund před koncem normální hrací doby. Dva britské góly proti jednomu maďarskému v nájezdech rozhodly o tom, že se Velká Británie vrátila na nejvyšší hokejovou úroveň.

To, že Britové umí v rozhodujících chvílích otočit zápas, prokázali i na následném mistrovství světa na Slovensku v roce 2019. V posledním utkání s Francií, který rozhodoval, kdo z těchto týmů sestoupí, prohrávali po polovině zápasu už 0:3. Nakonec se ale radovali v prodloužení, a díky tomu si zahrají na dvou šampionátech po sobě, což se stalo poprvé od nástupu královny Alžběty II. na trůn.

Důkazem, že Britům nestoupla sláva příliš do hlavy, byla i následná ne úplně obvyklá oslava přímo na ledě.

"We're shit and we know we are"

pic.twitter.com/xIrMdFhS8M

— Spittin' Chiclets (@spittinchiclets) May 20, 2019

Hokej na britských ostrovech

A jak se mezitím změnily hokejové soutěže v samotné Británii? V roce 2003 tam vznikla nová nejvyšší soutěž Elite Ice Hockey League, kterou dnes hraje pět anglických, tři skotské, jeden waleský a jeden severoirský tým. Jde tak o jedinou sportovní vrcholnou ligu Spojeného království, které se účastní kluby ze všech čtyř zemí Británie.

Pro Brity tak trochu nový sport popisují místní média často s jemným nádechem bizáru, ale zároveň s upřímným zájmem přijít tomu na kloub. The Guardian se nedávno věnoval příběhu Tonyho Smithe, podnikatele a vlastníka nejúspěšnějšího týmu britské ligy, Sheffieldu Steelers. Smith v článku popisuje cestu, díky které se jeho klub dostal na průměrnou návštěvnost 6600 diváků za zápas (v Česku mají podle statistik IIHF vyšší návštěvnost jen čtyři týmy).

Smith přistupoval k hokeji jako k byznysu. Viděl, že hra lidi nudí. „Bylo to něco jako tenis,“ řekl Guardianu, „strašně zdvořilé, pořád tam a zpět. Překvapovalo mě, že se hráči po kolizi navzájem omlouvají,“ vysvětloval dřívější podivnosti britské ligy. Smith investoval do propagace, do vybavení stadionu, do zábavných prvků. Inspiroval se zejména v NHL.

Postupně Sheffield – ale nejen ten – přitahoval stále více fanoušků. Ti oceňují rychlost hry, množství střel, střetů, ale i podstatně nižší ceny vstupenek, než jaké nabízejí fotbalové týmy Premier League. Britové zkrátka přicházejí hokeji na chuť, byť fotbalu ani ragby nemůže zatím konkurovat ani vzdáleně. Růstu popularity i kvality ligy přispívají i zahraniční hráči, zejména Kanaďané, kterých bývá v britské nejvyšší soutěži víc než Britů samotných.

Češi, kteří za hokejem na ostrovy přijdou, jsou v posledních letech často překvapeni tím, jaké zázemí britské týmy mají, jaký servis se jim dostává a jak velký je zájem klubů o ně samotné. Kdybyste teď zavítali na webové stránky ligy nebo zmíněného týmu Sheffield Steelers, asi by vás zaskočilo, jak se věnují nedávné tragické smrti českého hokejisty Marka Trončinského. Klub napsal, že rodině po zemřelém hokejistovi bude pomáhat.

Česká stopa

Trončinský totiž odehrál za Sheffield 43 zápasů v sezoně 2019/2020, kdy mu pomohl k zisku poháru Challenge Cup. A rozhodně to nebyl ojedinělý případ českého hokejisty v britské lize.

Někdejší československý obránce Milan Figala odešel do Británie ještě těsně před revolucí. Mistr republiky z roku 1981 a držitel stříbrné medaile z mistrovství světa v roce 1979 hrál sedm let za Fife Flyers Ice Hockey Club, následně působil v Británii jako trenér.

Ve stejném klubu už tehdy působil i slovenský rodák Vincent Lukáč, mistr světa z let 1977 a 1985, nebo další český reprezentant Jindřich Kokrment. Jenže tehdy byl hokej v Británii ještě na celkem špatné úrovni. Dnes už je to jiné. Dramatický rozdíl je i v tom, že hráči v nejvyšší soutěži už obvykle nemají žádné další zaměstnání, což bylo ještě před pár lety naprosto běžné.