Dva roky války na Ukrajině
Praha si připomněla dvouleté výročí války na Ukrajině. Metropolí pochod za Ukrajinu a na Staroměstském náměstí se na podporu Ruskem napadené země sešly tisíce lidí. Na akci vystoupila i řada řečníků, mezi nimi například prezident Petr Pavel, herec Ondřej Vetchý a videovzkaz zaslal i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Cílem ve válce není porazit Rusko, ale dostat ho z Ukrajiny a umožnit jí svobodný rozvoj, řekl Pavel v Praze na shromáždění k druhému výročí vpádu. „Pokud nechceme, aby Putinovo vidění světa zvítězilo, a pokud nechceme, aby tento výsledek podnítil nejen další síly v Rusku, že agrese je vhodným způsobem, jak prosazovat svoje politické cíle, a nechceme, aby Rusko sloužilo jako inspirace pro další země na světě, tak nám opravdu nezbyde nic jiného než podporovat Ukrajinu,“ uvedl na Staroměstském náměstí český prezident.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vyhlídka Navalného v Praze? Pekarové a Válkovi se líbí. Nacher by nechal rozhodnout komisi
Petr Pavel zároveň poděkoval všem, kteří napadenou zemi podporují. „Vytrvejte a pomáhejte Ukrajině,“ zakončil proslov.
Na akci vystoupili i další řečníci. Videovzkaz poslal publicista a profesor evropských studií na oxfordské univerzitě Timothy Garton Ash. Řeč pronesl také herec Ondřej Vetchý. „Dokud budou chtít lidé na Ukrajině bojovat proti ruské agresi, je naší povinností jim pomáhat. Stejně jako každému, kdo je napaden a volá o pomoc. Nic na tom nemůže změnit ani to, že může docházet k izolovaným problémům s konkrétními lidmi, kteří k nám kvůli válce přišli. Ne všichni jedinci, a to platí u všech národů, jsou slušní a dobří lidé,“ uvedl Vetchý.
Posledním řečníkem byl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který zaslal videovzkaz.
Prezident Petr Pavel na Staroměstském náměstí Zdroj: Profimedia.cz
Prezident Pavel vystoupil na Staroměstském náměstí. Zdroj: Profimedia.cz
Shromáždění na Staroměstském náměstí v Praze Zdroj: Profimedia.cz
Shromáždění na Staroměstském náměstí v Praze Zdroj: Profimedia.cz
Shromáždění na Staroměstském náměstí v Praze. Zdroj: Profimedia.cz
Shromáždění na Staroměstském náměstí v Praze. Zdroj: Profimedia.cz
Miloš Vystrčil (ODS), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a ukrajinský chargé daffaires Vitalij Usatyj uctili památku obětí ruské agrese (24. 2. 2024). Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Politici uctili památku obětí ruské agrese (24. 2. 2024). Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Miloš Vystrčil (ODS), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a ukrajinský chargé daffaires Vitalij Usatyj uctili památku obětí ruské agrese (24. 2. 2024). Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Aktivisté vyklopili hnůj před rezidenci ruského velvyslance ve Varšavě (24. 2. 2024). Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Aktivisté vyklopili hnůj před rezidenci ruského velvyslance ve Varšavě (24. 2. 2024). Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Aktivisté vyklopili hnůj před rezidenci ruského velvyslance ve Varšavě (24. 2. 2024). Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Belgický ministr Alexander De Croo dorazil do Kyjeva (24. 2. 2024). Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Belgický ministr Alexander De Croo dorazil do Kyjeva (24. 2. 2024). Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Pohled na město Buča po začátku ruské invaze a po odklizení všech trosek. Zdroj: Getty Images
Pohled na ukrajinsko-polskou hranici před a po začátku ruské invaze v roce 2022. Zdroj: Getty Images
Snímky, které porovnávají hlavní město Ukrajiny Kyjev před a po začátku ruské invaze v roce 2022. Zdroj: Getty Images
Miloš Vystrčil (ODS), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a ukrajinský chargé daffaires Vitalij Usatyj uctili památku obětí ruské agrese (24. 2. 2024). Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Miloš Vystrčil (ODS), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a ukrajinský chargé daffaires Vitalij Usatyj uctili památku obětí ruské agrese (24. 2. 2024). Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Aktivisté vyklopili hnůj před rezidenci ruského velvyslance ve Varšavě (24. 2. 2024). Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Aktivisté vyklopili hnůj před rezidenci ruského velvyslance ve Varšavě (24. 2. 2024). Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Aktivisté vyklopili hnůj před rezidenci ruského velvyslance ve Varšavě (24. 2. 2024). Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
U příležitosti dvouletého výročí války na Ukrajině se po celou sobotu konala v Česku i ve světě celá řada akcí. „Přišli jsme si připomenout ty, kteří bojují za nás všechny, za naši svobodu. Budoucnost Ukrajiny předurčuje i tu naši. Ruská agrese trvá již dva roky a jediná možnost, jak ji ukončit, je podporovat Ukrajinu i nadále,“ sdělil Miloš Vystrčil CNN Prima NEWS před sochou ukrajinského básníka Tarase Ševčenka na pražském náměstí Kinských. Akce se účastnila i Markéta Pekarová Adamová, ukrajinský chargé d'affaires Vitalij Usatyj nebo místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti).
„Pokud by někdo chtěl důkazy o tom, jak zrůdný ruský režim je, a že se neštítí ničeho. Stačí se podívat na to, jak Vladimir Putin likviduje své politické protivníky. Pokud padne Ukrajina, je jen otázkou času, kdy bude ohrožen někdo další,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS) ve videu na sociální síti X. Doplnil, že je v našem bytostném zájmu, aby ruský agresor neuspěl.
Ruská invaze v číslech: Stovky tisíc mrtvých, rozbombardovaná města a škody za biliony
Kyjev nadále sbírá důkazy o zločinech, které ruští okupanti za poslední dva roky na Ukrajině spáchali. Ruská armáda způsobila výrazné škody na ukrajinské infrastruktuře – celkové odhady odpovídají částce kolem 155 miliard dolarů (3,6 bilionu korun). Velmi znepokojivé jsou také údaje o počtech zabitých civilistů, včetně dětí. Tamní prokuratura se rovněž zabývá případy poprav či mučení zajatců, znásilnění nebo podezření z páchání genocidy.
Do Kyjeva v sobotu dorazili šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, italská premiérka Giorgia Meloniová a ministerští předsedové Belgie a Kanady Alexander De Croo a Justin Trudeau, aby vyjádřili solidaritu Ukrajině při příležitosti druhého výročí ruské invaze. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na italskou vládu, podle níž vrcholní politici přes noc cestovali vlakem z Polska.
Čtveřice představitelů se v ukrajinské metropoli sešla s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Společně také uctili památku padlých ukrajinských vojáků. Zelenskyj v sobotu na dálku jednal i s vůdci skupiny vyspělých států G7, jejímiž členy jsou Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu navštívil jednotky na Ukrajině, oznámila v sobotu ruská média v den druhého výročí rozpoutání války, kterou Moskva stále oficiálně označuje za „speciální vojenskou operaci“. Šojgu podle ministerstva obrany provedl inspekci uskupení vojsk Střed, která tento měsíc dobyla východoukrajinské město Avdijivka.
„Při porovnání sil je nyní převaha na naší straně,“ prohlásil Šojgu před ruskými vojáky na velitelství. Ministerstvo obrany zveřejnilo záběry z porady a rovněž snímky ministra v transportním vrtulníku letícím v doprovodu bitevních helikoptér.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Bez USA má problém Ukrajina, ale i my. Putin může ukončit válku klidně zítra, říká Pojar
Stoltenberg: Ukrajina se připojí k NATO
Dvouleté výročí války přichází v době, kdy Ukrajina čelí nedostatku munice a kdy se ukrajinská armáda po několikaměsíčních bojích stáhla z východoukrajinské Avdijivky. Šlo o největší změnu na frontě od května 2023, kdy Rusové po dlouhých a krvavých bojích dobyli Bachmut. Další významná podpora od USA, jejího nejvýznamnějšího partnera, je kvůli politickým sporům v americkém Kongresu nejistá. Z Ukrajiny přesto v poslední době přicházely zprávy o úspěšném ničení ruských armádních plavidel nebo stíhacích letounů.
Dva roky války připravily o život nebo zmrzačily tisíce ukrajinských civilistů a miliony obyvatel vyhnaly z domovů. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva k závěru loňského roku evidoval nejméně 10 tisíc úmrtí civilistů a 18 500 zraněných od začátku války, skutečný počet obětí však bude mnohem vyšší.
„Situace na bojišti zůstává mimořádně obtížná. Cíl prezidenta Putina ovládnout Ukrajinu se nezměnil a nic nenasvědčuje tomu, že by se připravoval na mír. Nesmíme však ztrácet naději,“ prohlásil u příležitosti výročí šéf NATO Jens Stoltenberg. „Ukrajina se připojí k NATO. Není otázkou zda, ale kdy,“ doplnil.
U příležitosti výročí se v řadě měst konala shromáždění na podporu Ukrajiny. Pochody solidarity či demonstrace se uskutečnily v Berlíně, Varšavě, Paříži nebo Bělehradu. Akce proběhly také v Česku.