Prvního opilce přivezli na pražskou záchytku před 70 lety. Byl to ruský námořní inženýr

Instituce, ve které člověk skončit nechce. Tak by šla ve zkratce nazvat protialkoholní záchytná stanice. Ta pražská slaví sedmdesát let. V úterý 18. května je to přesněji sedmdesát let od chvíle, kdy do jejího objektu přivezli prvního opilce.

Míra alkoholu v krvi minimálně 1,5 promile, k tomu vandalismus a agresivita, rovná se vstupenka na záchytku. První kroky nově přijatých klientů směřují chodbou do takzvané příjmové místnosti, kde je dotyčný očištěn, a hlavně ho prohlédne lékař.

Následně se klient převlékne do mundúru, kterému se říká andílek. Ročně se na záchytce protočí zhruba sedm tisíc lidí, kteří končí na pokojích v patře. Buď v klasických, nebo těch pro problémovější klienty. „Lůžko je přivrtané k podlaze. Jsou zde i kurty na ruce, na nohy a pacient je po nezbytně nutnou dobu přikurtován a spinká,“ uvedla vrchní sestra Vladimíra Moravcová.

Na úterý na záchytce spalo dvacet lidí. Ani otevření restauračních zahrádek tak s čísly výrazně nepohnulo. Dokonce ani celá pandemie. „Máme zde opravdu klientelu, která se zde točí pořád dokola,“ pokračovala Moravcová. Takoví lidé dopoledne vyjdou ze dveří záchytky, záhy se chopí lahve a za pár hodin se opět vrací. Na záchytce jsou k vidění i poněkud netradiční příběhy.

Prvním klintem se stal ruský inženýr

Jeden konkrétní klient chtěl k nám dovnitř, protože jsme ho nepřijmuli pro nízkou hladinu alkoholu. Tomu se to nelíbilo, chtěl se vyspat. Tak vzal páčidlo a vypáčil nám dveře,“ zavzpomínala Moravcová. A to přesto, že noc na záchytce vyjde na tři tisíce korun. Částku ovšem zaplatí jen čtvrtina klientů. Stejně jako ve zbytku republiky.

Celá historie začala v ulici Apolinářská 4. První sídlo pražské záchytky, která přesně před sedmdesáti lety přivítala svého prvního klienta, ruského námořního inženýra. Tehdejší klíčovou postavou byl ale Jaroslav Skála. Zakladatel záchytky a slavný adiktolog, který razil heslo, že opilci se nemají jen zavírat, ale má se jim hlavně pomoci.

„Docent Skála byl člověk velmi jadrný. Zmínil bych tady jeho půvabné rčení: S abstinencí je to jako s těhotenstvím, není možné být jen trochu těhotný,“ zavzpomínal psychiatr Karel Nešpor. Byl to právě Skála, který Nešporovi doporučil rok abstinovat. „Uplynul rok a já jsem zjistil, že mě to vlastně vyhovuje. Díky Skálovi tedy abstinuju od roku 1984,“ doplnil.