Záchytka slaví 70 (zdroj: CNN Prima NEWS)
Instituce, ve které člověk skončit nechce. Tak by šla ve zkratce nazvat protialkoholní záchytná stanice. Ta pražská slaví sedmdesát let. V úterý 18. května je to přesněji sedmdesát let od chvíle, kdy do jejího objektu přivezli prvního opilce.
Míra alkoholu v krvi minimálně 1,5 promile, k tomu vandalismus a agresivita, rovná se vstupenka na záchytku. První kroky nově přijatých klientů směřují chodbou do takzvané příjmové místnosti, kde je dotyčný očištěn, a hlavně ho prohlédne lékař.
Následně se klient převlékne do mundúru, kterému se říká andílek. Ročně se na záchytce protočí zhruba sedm tisíc lidí, kteří končí na pokojích v patře. Buď v klasických, nebo těch pro problémovější klienty. „Lůžko je přivrtané k podlaze. Jsou zde i kurty na ruce, na nohy a pacient je po nezbytně nutnou dobu přikurtován a spinká,“ uvedla vrchní sestra Vladimíra Moravcová.
Na úterý na záchytce spalo dvacet lidí. Ani otevření restauračních zahrádek tak s čísly výrazně nepohnulo. Dokonce ani celá pandemie. „Máme zde opravdu klientelu, která se zde točí pořád dokola,“ pokračovala Moravcová. Takoví lidé dopoledne vyjdou ze dveří záchytky, záhy se chopí lahve a za pár hodin se opět vrací. Na záchytce jsou k vidění i poněkud netradiční příběhy.
Prvním klintem se stal ruský inženýr
Jeden konkrétní klient chtěl k nám dovnitř, protože jsme ho nepřijmuli pro nízkou hladinu alkoholu. Tomu se to nelíbilo, chtěl se vyspat. Tak vzal páčidlo a vypáčil nám dveře,“ zavzpomínala Moravcová. A to přesto, že noc na záchytce vyjde na tři tisíce korun. Částku ovšem zaplatí jen čtvrtina klientů. Stejně jako ve zbytku republiky.
Celá historie začala v ulici Apolinářská 4. První sídlo pražské záchytky, která přesně před sedmdesáti lety přivítala svého prvního klienta, ruského námořního inženýra. Tehdejší klíčovou postavou byl ale Jaroslav Skála. Zakladatel záchytky a slavný adiktolog, který razil heslo, že opilci se nemají jen zavírat, ale má se jim hlavně pomoci.
„Docent Skála byl člověk velmi jadrný. Zmínil bych tady jeho půvabné rčení: S abstinencí je to jako s těhotenstvím, není možné být jen trochu těhotný,“ zavzpomínal psychiatr Karel Nešpor. Byl to právě Skála, který Nešporovi doporučil rok abstinovat. „Uplynul rok a já jsem zjistil, že mě to vlastně vyhovuje. Díky Skálovi tedy abstinuju od roku 1984,“ doplnil.