PŘEHLEDNĚ: Česko přebírá kormidlo Rady Evropské unie. O co jde a napraví si reputaci?

Předsednictví je obecně považováno za jeden z klíčových nástrojů pro prosazování zájmů dané země, ale i celé Evropské unie. Česká republika v čele Rady Evropské unie v červenci střídá Francii, 1. ledna 2023 pak její roli převezme Švédsko.

I když je předsednictví velmi prestižní záležitostí, jde hlavně o to, že daná země má zcela zásadní vliv na fungování EU. Role předsedající země je tedy organizační, ale i zprostředkovatelská, politická a reprezentační. Je tedy jasné, že Českou republiku čeká velká výzva. Redakce CNN Prima NEWS proto na následujících řádcích nabízí přehledný článek, ve kterém podrobně popisuje význam předsednictví, souvislosti i milníky z roku 2009.

K čemu předsednictví je?

• Předsedající země může prosadit své zájmy na půdě Evropské unie, na začátku svého funkčního období totiž předkládá Radě Evropské unie a Evropskému parlamentu program hlavních cílů, kterých hodlá v průběhu svého působení v čele EU dosáhnout.
• Také může ovlivňovat činnost a chod EU.
• Předsednictví navíc může přispět ke zvýšení prestiže dané země, na kterou je během půl roku upřena velká pozornost.

Jaké jsou úkoly předsedající země?

• Určuje agendu a priority Rady EU.
• Svolává a řídí veškerá jednání Rady EU.
• Důležitým úkolem je snaha dosáhnout kompromisů jménem EU, přičemž předsedající země musí vystupovat nestranně.
• Reprezentuje Radu EU, jedná s dalšími zeměmi a mezinárodními organizacemi.
• Zastupuje Radu EU při kontaktech s ostatními evropskými institucemi, zejména s Evropským parlamentem a Evropskou komisí.
• Organizuje stovky různorodých akcí v čele se summitem, tedy neformálním setkáním hlav států a vlád členských zemí.

Proč EU předsedá zrovna Česko?

Země se v čele Rady EU střídají po šesti měsících. Pořadí je určené dlouho dopředu. Protože EU má 27 států, každá země se do čela dostane zhruba jednou za 14 let.

Priority ČR během předsednictví

Každá předsednická země před začátkem svého předsednictví stanoví priority, které představí Radě EU a Evropskému parlamentu. Součástí priorit jsou i aktuálně řešené otázky na evropské úrovni. Česko se během svého předsednictví zaměří na pět provázaných prioritních oblastí:

1. Zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny

Sem patří i podpora statusu kandidáta vstupu do Evropské unie, podpory územní celistvosti Ukrajiny důsledného vymáhání (protiruských) sankcí EU a jejich případného rozšíření. ČR bude také usilovat o další izolaci Putinova Ruska na různých mezinárodních fórech. Další oblastí je západní Balkán a podpora jeho začlenění do Evropské unie.

2. Energetická bezpečnost

Součástí je ukončení závislosti na energiích z Ruska a zajištění alternativních dodavatelů surovin, ale také práce na zelené diplomacii, využití obnovitelných zdrojů energie či ochrana klimatu.

3. Posílení evropské obrany a kybernetická bezpečnost

Zahrnuje Implementaci společné obranné strategie, tedy takzvaného Strategického kompasu, spolupráci mezi EU a Severoatlantickou aliancí (NATO) a hybridní hrozby a boj proti terorismu. ČR chce usilovat o to, aby unie přijala EU Hybrid Toolbox, což bude balíček opatření, která dovolí členským zemím EU společně reagovat na hybridní působení a hrozby.

4. Strategická odolnost evropské ekonomiky

Dohody o volném obchodu jsou podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) důležitou agendou vůči mimoevropským zemím. Rozjednány jsou kontrakty s Austrálií, Novým Zélandem, Mexikem či některými jihoamerickými státy. Za zásadní má šéf české diplomacie také spolupráci s USA v Radě pro obchod a technologie. Prioritami jsou i oblasti Indo-Pacifiku z hlediska spolupráce například v kybernetické či vesmírné oblasti a afrického Sahelu, co se týče bezpečnosti, regionální stability či rozvojové spolupráce.

5. Odolnost demokratických institucí

Do předsednických aktivit chce Lipavský vrátit i odkaz bývalého prezidenta Václava Havla. Proto jsou mezi prioritami též akční plán EU pro demokracii a lidská práva, lidskoprávní sankční režim EU či podpora občanské společnosti, demokratických institucí a svobodných médií.

Znaky českého předsednictví

Dva týdny před zahájením českého předsednictví v Radě EU představila Česká republika motto a logo. Logo se skládá z grafického znaku a textové části. Grafický znak obsahuje celkem 27 prvků reprezentujících stejný počet členských států Evropské unie. Každý prvek vychází z barev vlajky konkrétního členského státu a nahrazuje tak dvojpísmenné zkratky přítomné v původní identitě předsednictví z roku 2009. Zároveň je tvar každého prvku stylizovanou podobu střelky kompasu.

Za hlavní motto byl zvolen výrok „Evropa jako úkol“, který ve stejnojmenné eseji publikoval první prezident České republiky Václav Havel v roce 1996.

Akce českého předsednictví

V pátek 1. července zahájí předsednictví premiér Petr Fiala (ODS) na zámku v Litomyšli, kdy společně zasedne česká vláda a Evropská komise. Následovat bude koncert filharmonie s klavírním virtuosem v Rudolfinu 8. července. Nejvíce akcí se bude konat v Praze.

Jendou z nejdůležitějších událostí bude summit na úrovni hlav států a předsedů vlád členských států EU. Mezi další akce bude patřit jednání vlády ČR s konferencí předsedů Evropského parlamentu, 14 neformálních ministerských zasedání sektorových formací Rady EU a dalších asi 400 eventů. V Česku, v Bruselu a na dalších místech by se podle odhadů mělo uskutečnit až 2 000 různých jednání.

Napraví si Česko reputaci?

Poprvé a dosud naposledy Česko předsedalo EU od 1. ledna 2009. Řada analytiků jej označila za komplikované, chaotické a extravagantní. Mnozí se ale shodli, že ČR neměla dobrou výchozí pozici (jako malý stát přebírala po úspěšném vedení Francie) a musela řešit složité problémy – zejména ekonomickou krizi, která na čas zastínila i obrovský vnitro-unijní zádrhel – lisabonskou smlouvu.

Situaci si Češi navíc sami zkomplikovali, když Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR v březnu vyjádřil nedůvěru vládě Mirka Topolánka (ODS), která během předsednictví padla. Řada věcí se ale podle komentátorů povedla a pochvalu si vysloužila i nová vláda úředníků, v jejímž čele stál Jan Fischer. Ta vedla EU v poslední třetině předsednictví.

Některé milníky prvního českého předsednictví v EU:

• Blízký východ – Už v prvních dnech předsednictví musela ČR v této funkci zaujmout postoj ke konfliktu v Gaze, kde se situace na přelomu roku vyhrotila. Do oblasti jel v čele Trojky EU ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, ovšem v téže době jednal v regionu i francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Později ČR zorganizovala řadu jednání zúčastněných stran konfliktu. Nicméně koncem dubna šéf české diplomacie připustil, že panují rozdíly v názorech na vývoj v Izraeli mezi Evropskou komisí (EK) a předsednictvím i v rámci EU.

• Hospodářská krize – Kvůli finanční krizi svolala ČR 1. března do Bruselu mimořádný neformální summit EU. Krizí se zabýval týž měsíc i pravidelný summit EU. Rozruch vyvolal koncem března premiér Topolánek, který v EP označil protikrizové kroky USA za cestu do pekel (výrok později označil jen za „varování příteli“). ČR dojednala s EP konečnou dohodu o regulaci ratingových agentur a vyjednala shodu ministrů financí na přeřazení některých služeb do nižší sazby DPH. Červnový summit EU schválil reformu dohledu nad finančním trhem v EU.

• Lisabonská smlouva (LS) – Za českého předsednictví o této nové reformní smlouvě hlasoval jako poslední z unie český Parlament. V červnu dohodl summit EU záruky pro Irsko, čímž otevřel cestu ke konání druhého irského referenda, které LS v říjnu schválilo. Za švédského předsednictví pak říjnový summit přiznal výjimku stran listiny základní práv ČR, kterou požadoval prezident Václav Klaus, a LS 1. prosince vstoupila v platnost.

• Pád vlády – Pověst českého předsednictví asi nejvíce pošramotil pád vlády. Po vyjádření nedůvěry (24. března) vládě Mirka Topolánka Sněmovnou se dokonce začaly ozývat hlasy, že předsednictví je ohroženo. Nová vláda, v čele se statistikem Janem Fischerem, jež nastoupila 8. května, ale sklidila vesměs pochvalu. Za vedení červnového summitu EU ocenila Fischera například někdejší německá kancléřka Angela Merkelová.

• Vztahy s Ruskem – Začátkem roku muselo předsednictví řešit také spor Ruska a Ukrajiny o dodávky plynu, jejichž přerušení se dotklo i evropských zemí. Podepsána byla dohoda k přilákání investorů pro přestavbu ukrajinských plynovodů. Začátkem května jednala v Praze EU o plynovodu Nabucco, jehož cílem je přivedením plynu ze střední Asie snížit energetickou závislost EU na Rusku. Jeho osud je ale nejistý. Moskvu si unie popudila i „východním partnerstvím“, zahájeným v květnu v Praze s Arménií, Gruzií, Běloruskem, Ázerbájdžánem, Moldavskem a Ukrajinou.

• Obama v Praze – Na setkání se šéfy států či vlád 27 zemí EU konaném 5. dubna v Praze americký prezident Barack Obama slíbil, že se USA zapojí do boje s klimatickými změnami, podpořil členství Turecka v EU a vyzval unii k přijetí vězňů z Guantánama. V Praze Obama též řekl, že odstoupí-li Írán od vojenského jaderného programu, nebude nutné budovat protiraketový štít. Po vrcholné schůzce EU–USA vyšlo najevo, že v jednom hotelu v Praze byly na veřejném počítači osobní údaje o účastnících summitu.

• Entropa – Výrazným bodem předsednictví byl také skandál kolem plastiky Entropa sochaře Davida Černého, která byla oficiální českou výzdobou bruselské budovy Rady EU. Plastika se strefovala do stereotypů spojovaných s jednotlivými evropskými státy, z nichž některé proti uměleckému dílu protestovaly. Černý původně tvrdil, že skládačku vytvořili umělci ze všech zemí unie, nakonec se ale ukázalo, že autorem je on sám s několika českými kolegy. Při oficiálním odhalení díla se za to on i tehdejší ministr pro evropské záležitosti Alexandr Vondra omluvili. Po pádu Topolánkova kabinetu Černý nechal plastiku z budovy předčasně odstranit.

Kdyby znovu padla vláda?

A co od předsednictví očekávají čeští europoslanci? „Očekávám, že se česká republika na úrovni EU dokáže prodat a ukázat, že je velmi dobrým prostředníkem a vyjednavačem v řadě evropských témat. Doufám, že nepadne vláda a doufám, že ČR projde předsednictvím s velikou grácií,“ řekl CNN Prima NEWS například europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Kdyby i letos padla vláda, byl by to podle něj „největší trapas“.

„Předsednictví je především prestižní záležitostí. Ale pokud jej úspěšně zvládneme, posílí to do budoucna naší vyjednávací pozici o legislativě, která bude pro nás důležitá. Už během něj budeme moci více ovlivnit projednávaná témata – například v oblasti energetiky – tak, aby energie byla dostupná jak v potřebném množství, tak svou cenou. Což se projeví nejen v ceně elektřiny, ale například i potravin,“ přidala se europoslankyně za ODS Veronika Vrecionová. Co podle českých europoslanců znamená předsednictví pro obyčejné lidi, čtěte ZDE.