Nakažených je násobně víc, než ukazují testy, varují experti. Jaké jsou příznaky covidu?
Výběr redakce
Respirační onemocnění jsou na vzestupu a tento trend bude pokračovat, uvedl na sociální síti X generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Nárůst počtu případů očekávají také epidemiolog Roman Prymula a předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. Prymula podotkl, že počet nakažených koronavirem je v současnosti několikanásobně vyšší, než ukazuje testování. Podívejte se, jaké jsou příznaky chřipky a koronaviru a komu hrozí takzvaný postcovidový syndrom.
Po vánočních svátcích dojde k nárůstu počtu případů respiračních onemocnění. Na sociální síti X to předpověděl generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Respirační onemocnění způsobená koronavirem, chřipkou a dalšími patogeny jsou v mnoha zemích již několik týdnů na vzestupu a očekává se, že po nedávných svátcích bude tento trend pokračovat,“ napsal Ghebreyesus.
Respiratory illnesses from #COVID19, flu and other pathogens have been on the increase in many countries for weeks and this is expected to continue following the recent holidays.
— Tedros Adhanom Ghebreyesus (@DrTedros) January 5, 2024
As individuals: make sure to test and seek care when needed because COVID-19 treatments can prevent…
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Čeští senioři podceňují covid, jen desetina se brání. Za čtyři měsíce má přes 500 obětí
V případě potřeby by se lidé podle něj měli nechat otestovat a vyhledat lékařskou pomoc. „Léčba koronaviru může zabránit závažným onemocněním a úmrtím,“ podotkl Ghebreyesus. Zároveň doporučil některá opatření: „Pokračujte v používání roušek, větrání a distancování, abyste snížili možnost kontaktu s infekcí. Ujistěte se, že vy i vaši blízcí máte aktuální očkování proti koronaviru a chřipce,“ vyzval šéf WHO. Vlády jednotlivých zemí by podle něj měly zajistit přístup ke spolehlivým testům, léčbě a vakcínám, a to zejména pro lidi, kteří patří mezi nejvíce ohrožené.
COVID-19
Ze statistik ministerstva zdravotnictví vyplývá, že nejvyšší počet případů se vyskytuje zhruba od listopadu do března, přičemž během vánočních svátků lze obvykle pozorovat pokles. Začátkem října roku 2022 přesáhl počet aktivních případů čtvrt milionu. Během vánočních svátků došlo k poklesu zřejmě kvůli nižšímu testování, ale po novém roce opět číslo opět vzroste. Nejvyšší počet případů byl zaznamenaná 2. února 2022, a to 438 633. Poté došlo k poklesu, například v květnu se počet aktivních případů pohyboval jen okolo pěti tisíc. Následovala ale další táhlejší vlna. Od července až do října se totiž počet aktivních případů pohyboval kolem 30 až 40 tisíc. Na přelomu roku 2022 a 2023 už pak výraznější vlna nepřišla.
Koncem minulého roku počet případů opět vzrostl, 20. prosince bylo zaznamenáno 25 659 aktivních případů. Během vánočních svátků sice došlo k poklesu, ale počet aktivních případů se stále pohybuje okolo 10 tisíc. Například minulé pondělí přibylo přes 1 600 nově nakažených. V nemocnicích se léčí 409 pacientů, 36 jich je na jednotce intenzivní péče. „Před vánočními svátky byla kulminace, která vrcholila kolem 17. prosince. Potom došlo k prudkému poklesu. Teď bude docházet k postupnému navyšování,“ popsal epidemiolog Roman Prymula pro CNN Prima NEWS. Podobně to vidí i předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. „Počet případů bude zcela nepochybně narůstat a porostou i počty hospitalizací. Je to dáno tím, že se lidé po svátcích vrátili do práce a děti do škol. Virus tu stále cirkuluje a jeho nakažlivost je poměrně vysoká,“ upozornil Chlíbek ve vysílání CNN Prima NEWS.
Podle Prymuly jsou jediná prokazatelná čísla ta o počtu hospitalizovaných lidí a osobách na jednotkách intenzivní péče. Celkový reálný počet nakažených je totiž podle něj vyšší. „Jsou to násobky toho, co vidíme při testování. Jestli je to čtyřnásobek nebo desetinásobek, to si netroufám soudit. Když se na to podíváme optikou prosince, tak v populaci byl obrovský výskyt jak covidu, tak jiných respiračních onemocnění,“ sdělil Prymula.
Přenos: K přenosu koronaviru dochází vdechnutím infekčních kapének obsahujících virus od infikovaných lidí. „Kapénky nejčastěji vznikají během kašlání, kýchání, mluvení, zpívání nebo dýchání. Přenos je možný také kontaktem s kontaminovanými povrchy a následným dotekem nosu, úst nebo očí,“ informuje ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách.
Inkubační doba: Trvání infekčnosti pacientů s koronavirem, tedy období, během kterého mohou přenášet virus na ostatní, se může lišit zejména v závislosti na zjištěné variantě viru a stavu očkování.
Příznaky: Mezi hlavní příznaky onemocnění podle ministerstva zdravotnictví patří zvýšená teplota nebo horečka, kašel, obtíže s dýcháním, bolesti v krku, hlavy, zad, svalů nebo kloubů, ztráta čichu a chuti, únava, průjem, nevolnost a rýma. U dětí se mohou vyskytnout tzv. „covidové prsty“ (zarudlé a napuchlé). Podle zimní zprávy o koronaviru britského Úřadu pro národní statistiku lidé nakažení nejnovější variantou hlásili také problémy se spánkem a úzkost.
Čtěte také
Vyskytují se ale i případy takzvaného bezpříznakového průběhu onemocnění. „V takových případech se u osob nevyskytují žádné klinické příznaky a přítomnost viru prokáže pouze testování. Tyto osoby však mohou být infekční a nakazit ostatní,“ upozorňuje ministerstvo.
Prevence: Jednou z možností prevence je očkování, které brání především před vážným průběhem onemocnění. Dále pak pravidlo 3R, tedy ruce, roušky a rozestupy. Důležitá je také pestrá strava a zdravý životní styl. K očkování vyzval také Prymula. „Stále máme obrovskou skupinu neproočkovaných jedinců. Řada lidí nemá čtvrtou, případně pátou posilující dávku. U seniorů to může hrát roli a průběhy mohou být horší, než by musely být,“ podotkl epidemiolog.
Chřipka
Kromě koronaviru se hojně vyskytuje i chřipka. Jde o časté virové onemocnění dýchacího systému, které v zimních měsících způsobuje každoroční epidemie. Podle ministerstva zdravotnictví se jedná o relativně závažnou infekci, která v ČR každoročně způsobí onemocnění statisíců až jednoho milionu obyvatel, a souvisí s ní v průměru téměř dva tisíce úmrtí. Podle Chlíbka bude epidemie respiračních onemocnění letos nepochybně hrozit v každém kraji. „Jedná se zejména o epidemii chřipky. Můžeme očekávat, že bude kulminovat někdy na přelomu ledna a února. Zatím všechny signály ukazují, že není důvod, proč bychom si měli myslet, že letos žádná chřipková a covidová epidemie nebude. Budou tu obě a budou probíhat současně,“ popsal Chlíbek.
Přenos: K přenosu dochází nejčastěji vzduchem kapénkami, které vznikají při dýchání, mluvení, kašli, smrkání a kýchání infikovaných osob. Přenáší se i prostřednictvím kontaminovaných rukou a předmětů. „Chřipkový virus má schopnost přežívat po určitou dobu mimo hostitelský organismus. Je tedy možné se nakazit prostřednictvím předmětů, které jsou potřísněny sekrety nemocného, například telefonní sluchátka, držadla ve veřejné dopravě, hračky, použité kapesníky nebo při podání ruky,“ upozorňuje ministerstvo.
Inkubační doba: U chřipky trvá obvykle jeden až čtyři dny.
Příznaky: Symptomy chřipky jsou podobné jako u koronaviru. Mnohdy lze tak onemocnění snadno zaměnit. Mezi hlavní příznaky chřipky patří horečka nebo zimnice, bolest hlavy a svalů, pocit, že člověku není celkově dobře, rýma, bolest v krku a kašel.
Onemocnění obvykle trvá čtyři až sedm dní u nekomplikovaných případů a spontánně končí po krátké rekonvalescenci uzdravením. U starších, oslabených nebo chronicky nemocných osob se ale mohou vyskytnout komplikace, jako například zánět plic nebo zánět srdečního svalu, které mohou ohrozit život pacienta. U dětí se pak může vyskytnout zánět středního ucha nebo vedlejších dutin nosních.
Čtěte také
Prevence: Stejně jako proti koronaviru je nejlepší prevencí proti chřipce očkování. „Každoroční očkování proti chřipce je doporučeno především starším osobám (65 let a více) a osobám jakéhokoli věku (včetně dětí) s chronickým onemocněním, těhotným ženám v kterékoliv fázi těhotenství a ženám, které plánují těhotenství během chřipkové sezóny,“ uvádí ministerstvo zdravotnictví. Podle zákona je očkování proti chřipce hrazeno všem lidem nad 65 let, zdravotníkům a pracovníkům ve zdravotnictví. Dále pak i lidem s některými zdravotními problémy. Stejně jako u koronaviru se za účinou prevenci považují základní hygienická opatření, jako je pravidelné mytí rukou.
Na důležitost očkování upozornil také Chlíbek. „Jsme na počátku epidemie, pořád je čas se očkovat proti chřipce i proti covidu,“ sdělil Chlíbek. Podotkl, že pokud má člověk horečku a kašel, měl by zůstat doma a neměl by chodit do kolektivu. „Musím-li někam vyjít, je vhodné používat respirátor,“ dodal. Podle Prymuly bylo ale vhodné očkovat se dříve, a to například v říjnu nebo listopadu. „Pvních 14 dnů po očkování nemáme dostatečnou hladinu protilátek. To vede k tomu, že se můžeme nakazit. Když se někdo bude očkovat až v lednu, kdy už začíná stoupat chřipková vlna, nebudu chráněn,“ varoval Prymula.
Postcovidový syndrom
Doba zotavení po nakažení koronavirem je u každého jiná. Mnoho lidí se cítí lépe již za několik dní, u některých ale problémy přetrvávají i týdny. „Většinou dochází k plné rekonvalescenci během 12 týdnů. Pokud se různé zdravotní obtíže vyskytují po dobu delší než čtyři týdny, můžeme již mluvit o postcovidovém syndromu,“ uvádí ministerstvo zdravotnictví. „U dlouhého covidu nejsme schopni říci, jestli ho budeme nebo nebudeme mít. Může se stát, že průběh onemocnění je mírný a přesto následuje dlouhý covid. Různé příznaky jako je ztráta čichu a chuti mohou směřovat k tomu, že to bude dlouhý covid,“ popsal Prymula. Dodal, že k dlouhému covidu směřují zhruba 3 až 4 procenta infikované populace.
Příznaky: Mezi nejčastější příznaky postcovidového syndromu patří chronická únava, bolesti hlavy, zvýšené teploty, dušnost a kašel, bolesti v krku, změny chuťových a čichových vjemů, deprese nebo úzkosti. Dalšími příznaky mohou být bolesti na hrudi, bušení srdce, neschopnost se soustředit, výpadky paměti, nespavost, závratě, bodavé bolesti v končetinách, bolesti kloubů, svalů, vyrážka a mravenčení. Objevit se mohou také bolesti břicha a průjem nebo změny frekvence a síly menstruačního cyklu.
K diagnóze postcovidového syndromu zpravidla lékaři dospívají vylučovací metodou, když se pro přetrvávající příznaky pacientů neprokáže žádná jiná příčina.
vaclav.cerny@iprima.cz
