Čeští senioři podceňují covid, jen desetina se brání. Za čtyři měsíce má přes 500 obětí
Výběr redakce
Umírání pacientů na covid po stovkách denně je už minulostí. Stále však není radno nemoc podceňovat – za uplynulé čtyři měsíce na ni v Česku zemřelo 530 lidí a téměř všichni byli starší 60 let. Přestože existuje vakcína pro aktuální sezonu, využilo ji dosud pouze 272 tisíc lidí tohoto věku. V Česku žije zhruba 2,7 milionu seniorů, proti závažnému průběhu covidu je tak chráněn pouze každý desátý.
Od září do konce roku 2023 se v České republice prokázalo přes 102 tisíc případů covidu, vyplynulo z dat ministerstva zdravotnictví. Kolem jedenácti tisíc lidí skončilo během těchto měsíců v nemocnici a naprostá většina z nich (84 procent) byla starší 60 let. Oproti mladším jedincům ve zdravotnickém zařízení strávili v průměru o den až dva déle. Většinou se však nejednalo o skutečně těžké případy tak, jak tomu bylo v průběhu pandemie.
„V podzimních měsících roku 2023 skutečně došlo k nárůstu počtu hospitalizovaných pacientů s covidem. Častým důvodem bylo jiné onemocnění, například úrazy, záněty močových cest a podobně. Jen malé procento pacientů mělo těžší průběh, který si vyžádal podávání kyslíku,“ popsala situaci v pražské nemocnici Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka.
Dvě a více chronických chorob
Mezi faktory, které přispívají k riziku těžkého průběhu covidu, a tedy pravděpodobnosti delší hospitalizace, jsou chronická onemocnění. Zahraniční studie sledující seniory, kteří byli hospitalizovaní s covidem nebo na komplikace spojené s ním zemřeli, dospěly k závěru, že téměř všichni trpěli většinou dvěma a více chronickými nemocemi.
ČTĚTE TAKÉ: Lidé nakažení koronavirem hlásí nové příznaky. Podívejte se, na co si dát pozor
Mezi nejčastěji uváděné patřily cukrovka, poruchy ledvin, ischemická choroba srdeční, chronické srdeční selhání a obezita. Nebezpečí vážného vývoje dále rostlo s astmatem, chronickou bronchitidou či jiným plicním onemocněním, imunosupresivními stavy, cévní mozkovou příhodou, demencí, Alzheimerovou chorobou a dalšími neurologickými onemocněními.
Čtěte také
V současné době mohou lékaři nemocným patřícím do skupin se zvýšeným rizikem závažného průběhu covidu předepsat antivirovou léčbu, která snižuje riziko komplikací. Tato léčba ale není určená všem, proto je lepší těžkému průběhu preventivně předcházet.
Imunita není věčná
První cesta, jak posílit imunitu proti covidu, je absolvovat očkování, druhá samotný covid prodělat. Takto získaná obranyschopnost se však časem snižuje. Data z Ministerstva zdravotnictví ukazují, že rychleji, než si mnozí možná mysleli. Třetina případů evidovaná od září do konce roku 2023 se totiž týkala lidí, kteří už covid měli a zároveň byli v minulosti očkovaní. Řada z nich navíc skončila s covidem znovu v nemocnici.
Podle epidemiologů covid ještě zdaleka není na ústupu, proto je třeba absolvovat očkování určené proti aktuální variantě viru, ne starší. „Očkovací dávka je monovalentní, proti XBB.1.5 a na podání jedné dávky může přijít každý bez ohledu na to, zda byl v minulosti očkovaný nebo zda přímo covid prodělal,“ vysvětlil Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Větší vakcinace by lékařům pomohla, vyzývá Kubek. Odborníci se ale přou o roli protilátek
Jednodávková vakcína je hrazená ze zdravotního pojištění. Dosud však této možnosti využilo přibližně 330 tisíc lidí všech věkových kategorií.
„Stejně jako u jiných virových onemocnění, i u covidu platí, že imunita získaná očkováním postupně slábne. Proto je nutné pravidelné přeočkování, které ochranu před závažným průběhem opět obnoví. Doporučený termín, kdy podstoupit přeočkování, závisí na době od posledního přeočkování,“ uvedla Lenka Petroušová, primářka Kliniky infekčního lékařství FN Ostrava.
S tím souhlasí i pediatr a člen výboru České vakcinologické společnosti ČLS JEP Daniel Dražan. „Očkování snižuje riziko onemocnění, především ale jeho těžkého průběhu, komplikací a úmrtí. Zejména lidé patřící do rizikových skupin by nyní s očkováním neměli váhat,“ zdůraznil.
Věnuje se převážně zdravotnickým tématům. Komunikuje s dárcovskou platformou Znesnáze a zpracovává sociální témata a texty, které pomáhají potřebným. Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Od roku 2025 se stala posilou editorského týmu CNN Prima NEWS. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
