Na zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou někdo vydělá, někdo prodělá. Zdroj: Profimedia.cz
Bankovní rada České národní banky (ČNB) překvapila svým čtvrtečním rozhodnutím trhy i odborníky. Namísto očekávaného zvýšení své základní úrokové sazby o 0,25 či 0,5 procentního bodu ji nakonec zvedla z dosavadních 0,75 na 1,5 procenta. Zareagovala tak na zrychlující se tempo růstu cen v Česku. Jak nečekaný krok ovlivní finance českých domácností? Kdo na tom vydělá a kdo naopak prodělá?
Sedmičlenná bankovní rada ČNB ve čtvrtek většinou pěti hlasů rozhodla o zvýšení dvoutýdenní repo sazby z dosavadních 0,75 na 1,5 procenta. Současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby na 0,5 a lombardní na 2,5 procenta.
„Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o letní makroekonomickou prognózu a o vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování,“ stojí ve čtvrteční tiskové zprávě České národní banky po jejím měnověpolitickém zasedání. Co to bude znamenat pro české domácnosti a českou ekonomiku?
Michl: Inflace v Česku je jako kečup. Přes hrdlo se jí nechce, ale pak vyprskne
Ekonom a člen bankovní rady České národní banky Aleš Michl hlásá, že vyšší inflaci bude mít Česká republika jen zhruba půl roku. Následně se podle něj začne snižovat. Michl to řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Ekonom dodal, že jedním z hlavních důvodů nynějšího růstu inflace je zdražení cen surovin.
Zdraží úvěry na bydlení?
Ano, a nejen na bydlení. Růst základní úrokové sazby České národní banky (dvoutýdenní repo sazba) ovlivní cenu peněz na tuzemském finančním trhu. Zjednodušeně řečeno budou nyní peníze o něco dražší. To znamená, že kdo si je bude chtít půjčit, zaplatí o něco vyšší úroky. V blízké budoucnosti je tedy třeba počítat s tím, že poroste průměrná úroková sazba u hypoték, ale i u běžných spotřebitelských úvěrů. Vzrostou také úrokové sazby u úvěrů podnikatelských. Dluhy zkrátka budou dražší pro každého z nás. Proto kdo si hodlá vzít nějakou půjčku, měl by si pospíšit s jejím vyřízením, aby stihl ještě o něco příznivější podmínky.
Vzrostou úroky na bankovních účtech?
Pravděpodobně ano, ale jen mírně. Rozhodně nepočítejme s tím, že by se banky rozhodly zvýšit úroky na běžných, spořicích nebo termínovaných účtech na takovou úroveň, aby „porazily“ inflaci. Některé zejména menší peněžní ústavy už daly najevo, že úrokové sazby na spořicích účtech zvýší. Obecně ale stále platí, že na finančním trhu je přebytek likvidity, a tak banky nemají důvod se o úspory klientů prát. Tím spíše že české domácnosti jich během uplynulého roku nashromáždily rekordní objem.
Začne zdražování zpomalovat?
Ano, ostatně proto Česká národní banka ke zvýšení úrokových sazeb přistoupila. Cílem tohoto kroku je ochladit domácí poptávku. Jak již bylo řečeno, úrokové sazby jsou jakousi cenou peněz, a pokud roste, nevyplatí se tolik si půjčovat, domácnosti budou ochotny méně utrácet, firmy budou pečlivěji zvažovat své investice. Celková poptávka v ekonomice neporoste tak rychle, což se bude projevovat slábnoucím tlakem na růst cen. Na návrat inflace k cílovým dvěma procentům si ale budeme muset počkat. Sama Česká národní banka hovoří o druhé polovině příštího roku.
Vaše období vstoupí do dějin jako Babišova drahota, vpálil premiérovi Fiala
Za zdražování vláda nemůže, je to celosvětový problém, je přesvědčen premiér Andrej Babiš (ANO). Šéf opoziční ODS Petr Fiala však toto vysvětlení odmítá s tím, že současná nezvykle vysoká inflace má i české příčiny. „Vláda cpe do ekonomiky peníze, které si půjčuje, což je problém,“ řekl Fiala v superdebatě Česko hledá premiéra na CNN Prima NEWS.
Jak to ovlivní hospodaření státu?
Pro stát platí v tomto ohledu totéž, co pro běžnou domácnost. Vzhledem k tomu, že je největším dlužníkem, bude se růst úrokových sazeb promítat do zvyšování částky, kterou každoročně platí na úrocích ze svého dluhu. V posledních šesti letech šlo ze státního rozpočtu na úhradu úroků ze státního dluhu kolem 40 miliard korun ročně. Jenže tato částka se začne zvyšovat. Jednak kvůli narůstajícímu státnímu dluhu (během loňského roku vzrostl asi o 400 miliard korun), jednak kvůli rostoucím úrokovým sazbám. Například podle analýzy Raiffeisenbank by už za dva roky mohly úrokové platby ze státního dluhu přesáhnout 100 miliard korun ročně.
Koruna na růst sazeb reagovala posílením. Proč?
Česká koruna vůči euru krátce po oznámení ČNB, že zvyšuje úrokové sazby, posílila z úrovně nad 25,50 na méně než 25,30 koruny za euro. Jde o učebnicový soulad s ekonomickou teorií, která říká, že investoři vyhledávají měny těch zemí, kde se dá očekávat vyšší míra zhodnocení jejich prostředků. Jestliže ČNB zvýší úrokové sazby, začnou být česká finanční aktiva pro investory (včetně těch zahraničních) zajímavější. Aby ale kdokoli mohl ukládat své volné peníze do korunových aktiv, musí nejprve koruny nakoupit. Roste po nich tedy poptávka, čímž měna posiluje.
Zlevní dovolená v zahraničí?
Nejspíše ano, a to právě díky posílení koruny vůči zahraničním měnám. Pokud se tedy nyní chystáte na dovolenou mimo Českou republiku, velmi pravděpodobně pár stokorun ušetříte. Nečekejte ale, že cestovní kanceláře začnou zlevňovat zájezdy okamžitě. Abychom posílení koruny pocítili na peněženkách intenzivněji, musela by zhodnotit ještě více a hlavně by se na silnějších úrovních musela udržet po delší dobu. Zda tomu tak bude, nelze v tuto chvíli jednoznačně říci.
