PŘEHLEDNĚ: Které státy nejvíce dotují Ukrajinu? Česko v přepočtu na HDP předčilo i Slovensko

Ukrajinští vojáci

Válka na Ukrajině (10.11.2022 9:00)

Ukrajinci se už od února brání ruské invazi. Velkou roli v jejich snažení hraje Západ, který na východ Evropy posílá zbraně a těžkou techniku, peníze či humanitární pomoc. Jak se činí jednotlivé státy?

Česká republika se od začátku války zařadila po bok nejhlasitějších zastánců Ukrajiny a Kyjevu poslala již několik balíčků pomoci. Nejde pouze o humanitární materiál, ale i tuzemskou výzbroj. Ukrajinci obdrželi například houfnice, tanky sovětské výroby a tuny munice.

Podle dat německého Kielského institutu pro světovou ekonomiku je patrné, že absolutním vládcem v pomoci Ukrajině jsou ale Spojené státy. USA Kyjevu posílají zbraně a těžkou techniku, finance i humanitární materiál. To vše v takové míře, že hravě strčí do kapsy všechny ostatní donátory, ať jsou více či méně štědřejší.

Za období od 24. ledna, tedy měsíc před válkou, do 3. října Washington Kyjevu dodal či se k tomu zavázal materiál v hodnot 27,64 miliardy dolarů (více než 650 miliard korun). Druhým státem v pořadí je Velká Británie, její pomoc ve zbraních či technice je vyčíslena na 3,74 miliardy dolarů (necelých 90 miliard korun). Pomyslný bronz mají Poláci s pomocí za 1,82 miliardy dolarů (přes 43 miliard korun).

Američané navíc Ukrajině poslali humanitární materiál v hodnotě 9,49 miliardy dolarů (více než 220 miliard korun) a k tomu finanční pomoc v celkové výši 15,18 miliardy dolarů (přes 350 miliard korun). Ani v humanitárních dodávkách nemají USA konkurenci. Pouze co se týče financí na ně dotírají instituce Evropské unie, které měly podle zmiňovaného institutu darovat Ukrajině 12,32 miliardy dolarů (téměř 300 miliard korun).

Nejen oproti USA, ale i jiným státům, se pomoc z Česka zdá jako nicotná. Podle dat Kielského institutu pro světovou ekonomiku byla hodnota vojenského materiálu poslaného k začátku října 0,28 miliardy dolarů (v přepočtu téměř 6,6 miliardy korun). Česko k tomu poslalo ještě humanitární pomoc za 0,11 miliardy dolarů (přes dvě miliardy korun).

Pobaltí vpřed, Česko na úrovni USA

U ukazatele darů s ohledem na hrubý domácí produkt (HDP) je však pořadí jiné. Největší pomoc s ohledem na HDP Ukrajině poskytlo Lotyšsko, konkrétně v hodnotě 0,92 procenta. Jen o něco méně Estonsko, Polsko a Litva.

Téměř 0,4 procenta vlastního HDP ve své pomoci dostalo na Ukrajinu Norsko. Poté už následují Slovensko společně s Českou republikou. Když připočítáme i pomoc těchto států zahrnutou v jednotlivých balíčcích Evropské unie, tak Slováci Ukrajině darovali pomoc ve výši 0,32 procenta HDP, Češi pak 0,25 procenta. Stejnou pomoc jako Česko v tomto ohledu poskytly USA.

Zrak světa se upíná k Chersonu

Podle vojenských analytiků je velmi pravděpodobné, že by Ukrajina bez západní pomoci neměla proti ruské invazi šanci.

Aktuálně už několikátým týdnem probíhá její protiofenziva na východě, severovýchodě či jihu země. Nejvíce sledovaná je aktuálně situace v Chersonské oblasti. Rusové se stáhli na východní břeh řeky Dněpr a opustili i město Cherson. Ukrajinci v něm poté vyvěsili své vlajky.

Kyjev prostřednictvím prezidenta Volodymyra Zelenského či jeho ministrů dává najevo, že válka může skončit až v okamžiku, kdy se země opět zmocní celého svého mezinárodně uznávaného území. Chce tedy zpět i kompletní Doněckou a Luhanskou oblast, kde od roku 2014 působí proruští separatisté, a také poloostrov Krym. O ten Kyjev přišel taktéž v roce 2014, když na něj po revoluci zvané Euromajdan vnikli Rusové a anektovali jej. Ukrajina ani Západ však tento zisk území nikdy neuznaly.

Tagy: