Válka na Ukrajině (10.11.2022 9:00)
Ukrajinci se už od února brání ruské invazi. Velkou roli v jejich snažení hraje Západ, který na východ Evropy posílá zbraně a těžkou techniku, peníze či humanitární pomoc. Jak se činí jednotlivé státy?
Česká republika se od začátku války zařadila po bok nejhlasitějších zastánců Ukrajiny a Kyjevu poslala již několik balíčků pomoci. Nejde pouze o humanitární materiál, ale i tuzemskou výzbroj. Ukrajinci obdrželi například houfnice, tanky sovětské výroby a tuny munice.
Válka na Ukrajině
Podle dat německého Kielského institutu pro světovou ekonomiku je patrné, že absolutním vládcem v pomoci Ukrajině jsou ale Spojené státy. USA Kyjevu posílají zbraně a těžkou techniku, finance i humanitární materiál. To vše v takové míře, že hravě strčí do kapsy všechny ostatní donátory, ať jsou více či méně štědřejší.
Za období od 24. ledna, tedy měsíc před válkou, do 3. října Washington Kyjevu dodal či se k tomu zavázal materiál v hodnot 27,64 miliardy dolarů (více než 650 miliard korun). Druhým státem v pořadí je Velká Británie, její pomoc ve zbraních či technice je vyčíslena na 3,74 miliardy dolarů (necelých 90 miliard korun). Pomyslný bronz mají Poláci s pomocí za 1,82 miliardy dolarů (přes 43 miliard korun).
Američané navíc Ukrajině poslali humanitární materiál v hodnotě 9,49 miliardy dolarů (více než 220 miliard korun) a k tomu finanční pomoc v celkové výši 15,18 miliardy dolarů (přes 350 miliard korun). Ani v humanitárních dodávkách nemají USA konkurenci. Pouze co se týče financí na ně dotírají instituce Evropské unie, které měly podle zmiňovaného institutu darovat Ukrajině 12,32 miliardy dolarů (téměř 300 miliard korun).
Nejen oproti USA, ale i jiným státům, se pomoc z Česka zdá jako nicotná. Podle dat Kielského institutu pro světovou ekonomiku byla hodnota vojenského materiálu poslaného k začátku října 0,28 miliardy dolarů (v přepočtu téměř 6,6 miliardy korun). Česko k tomu poslalo ještě humanitární pomoc za 0,11 miliardy dolarů (přes dvě miliardy korun).
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Pobaltí vpřed, Česko na úrovni USA
U ukazatele darů s ohledem na hrubý domácí produkt (HDP) je však pořadí jiné. Největší pomoc s ohledem na HDP Ukrajině poskytlo Lotyšsko, konkrétně v hodnotě 0,92 procenta. Jen o něco méně Estonsko, Polsko a Litva.
Téměř 0,4 procenta vlastního HDP ve své pomoci dostalo na Ukrajinu Norsko. Poté už následují Slovensko společně s Českou republikou. Když připočítáme i pomoc těchto států zahrnutou v jednotlivých balíčcích Evropské unie, tak Slováci Ukrajině darovali pomoc ve výši 0,32 procenta HDP, Češi pak 0,25 procenta. Stejnou pomoc jako Česko v tomto ohledu poskytly USA.
Zrak světa se upíná k Chersonu
Podle vojenských analytiků je velmi pravděpodobné, že by Ukrajina bez západní pomoci neměla proti ruské invazi šanci.
Aktuálně už několikátým týdnem probíhá její protiofenziva na východě, severovýchodě či jihu země. Nejvíce sledovaná je aktuálně situace v Chersonské oblasti. Rusové se stáhli na východní břeh řeky Dněpr a opustili i město Cherson. Ukrajinci v něm poté vyvěsili své vlajky.
Kyjev prostřednictvím prezidenta Volodymyra Zelenského či jeho ministrů dává najevo, že válka může skončit až v okamžiku, kdy se země opět zmocní celého svého mezinárodně uznávaného území. Chce tedy zpět i kompletní Doněckou a Luhanskou oblast, kde od roku 2014 působí proruští separatisté, a také poloostrov Krym. O ten Kyjev přišel taktéž v roce 2014, když na něj po revoluci zvané Euromajdan vnikli Rusové a anektovali jej. Ukrajina ani Západ však tento zisk území nikdy neuznaly.