Případ Nagyová
Nagygate, převrat, monstrakce, případ kabelek, který shodil Nečasovu vládu. Policejní zásah na Úřadu vlády, který se odehrál přesně před deseti lety, 13. června 2013, bývá někdy zjednodušován. O co v něm šlo především a jak to s jeho aktéry dopadlo? Redakce CNN Prima NEWS připravila přehledný popis celého spletitého případu.
Kauza má mnoho větví, běželo či stále běží několik soudů, z nichž většina dosud neskončila pravomocným rozsudkem. Vezměme to popořádku podle důležitosti a nebezpečnosti podezření.
Proč policie spustila obří akci
Ústřední postavou byla vrchní ředitelka kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) Jana Nagyová, dnes Nečasová. Policie, konkrétně Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), na základě odposlechů a řady dalších zjištění dospěla k závěru, že je Nagyová v kontaktu s podnikateli a lobbisty, kteří se přes ní snaží ovlivňovat veřejné zakázky i personální obsazení důležitých institucí. Mělo se tak dít od června 2010, kdy se Nečas stal premiérem ve vládě ODS, TOP 09 a Věcí veřejných (později LIDEM). Kdo měl být podle policie členem organizované skupiny napojené na Nagyovou?
- Roman Janoušek, podnikatel, miliardář, politický lobbista. Mj. měl dobré vazby na pražský magistrát, jehož činnost ovlivňoval především v době primátorování Pavla Béma (ODS). V roce 2014 byl odsouzen za těžké ublížení na zdraví ke třem letům vězení kvůli incidentu, při němž svým Porsche Cayenne najel na řidičku, jejíž auto předtím naboural.
- Tomáš Hrdlička, podnikatel, lobbista a někdejší pražský komunální politik ODS. Také on dokázal významně ovlivňovat mj. dění na pražské radnici. Měl vliv nejen v ODS, např. sponzoroval prezidentskou kampaň Miloše Zemana nebo se údajně podílel na řízení hnutí SPD.
- Ivo Rittig, další z „politických podnikatelů“, před listopadem 1989 začínal jako vekslák, byl vyšetřován kvůli machinacím s veřejnými zakázkami ve stamilionových hodnotách. Dokázal vytvořit vlivnou klientelistickou síť. Byl nepravomocně odsouzen za vyzrazení utajované zprávy BIS, odvolací soud však rozsudek zrušil.
- Jiří Toman, bývalý šéf odboru pražských investic, Janouškův blízký spolupracovník. Policie ho prověřovala ve věci ovlivňování veřejných zakázek na pražském magistrátu.
- Libor Grygárek, vrchní státní zástupce v Praze v letech 1994–1996, od roku 2007 náměstek pražského vrchního zastupitelství pro trestní řízení. Podle výslechů v kauze pražských předražených jízdenek měl pracovat pro Rittiga. V roce 2018 byl obžalován kvůli údajnému maření vyšetřování žádosti švýcarských vyšetřovatelů v případě švýcarského konta Romana Janouška. Soud stíhání zastavil.
Jak v televizním dokumentu Josefa Klímy pro CNN Prima NEWS řekl někdejší vyšetřovatel ÚOOZ Tomáš Sochr, jedním ze stěžejních zájmů skupiny napojené na Nagyovou bylo ovlivnit personální obsazení na pražském Vrchním státním zastupitelství. Lobbisté do klíčové pozice chtěli dosadit svého člověka. To se jim však nepodařilo, když byla do funkce jmenována Lenka Bradáčová.
Kdo byl zadržen při policejní razii
- Jana Nagyová – vrchní ředitelka kabinetu premiéra Petra Nečase. Byla obviněna z podplácení a organizování trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby; ve vazbě od 15. června do 19. července 2013, kdy Krajský soud v Ostravě vyhověl stížnosti proti vazbě; následně vyšetřována na svobodě.
- Ivan Fuksa – bývalý ministr zemědělství a poslanec ODS. Byl obviněn z úplatkářství v souvislosti se složením poslaneckého mandátu; ve vazbě od 15. června do 16. července 2013, kdy Nejvyšší soud (NS) rozhodl o jeho vyjmutí z působnosti orgánů činných v trestním řízení na základě poslanecké imunity.
- Petr Tluchoř – bývalý předseda poslaneckého klubu ODS. Byl obviněn z úplatkářství v souvislosti se složením poslaneckého mandátu; ve vazbě od 15. června do 16. července 2013, kdy NS rozhodl stejně jako u Fuksy.
- Marek Šnajdr – bývalý poslanec za ODS; obviněn z úplatkářství v souvislosti se složením poslaneckého mandátu; ve vazbě od 16. června do 16. července 2013. I na něho se vztahuje rozhodnutí NS.
- Ondrej Páleník – bývalý ředitel Vojenského zpravodajství. Byl obviněn ze zneužití pravomocí veřejné osoby; ve vazbě od 15. června do 19. července, kdy Krajský soud v Ostravě vyhověl stížnosti proti vazbě.
- Roman Boček – bývalý náměstek ministerstva dopravy a poté ministerstva zemědělství; od října 2012 člen představenstva Českých drah. Byl obviněn; ve vazbě od 15. června do 19. července 2013, kdy Krajský soud v Ostravě vyhověl stížnosti proti vazbě.
- Jan Pohůnek – ředitel odboru vnější kontroly Vojenského zpravodajství; obviněn ze zneužití pravomoci veřejné osoby; ve vazbě od 15. června do 19. července 2013, kdy byl propuštěn na pokyn Vrchního státního zastupitelství v Olomouci; následně vyšetřován na svobodě.
- Milan Kovanda – ředitel Vojenského zpravodajství od listopadu 2012; obviněn ze zneužití pravomocí veřejné osoby; zadržen a od 15. června 2013 vyšetřován na svobodě; od 17. června dočasně postaven mimo službu.
- Lubomír Poul – vedoucí Úřadu vlády a nadřízený Jany Nagyové; v prosinci 2012 se stal členem dozorčí rady ČEZ; byl původně rovněž zadržen, ne však obviněn.
Co byl případ zneužití Vojenského zpravodajství
Nagyová měla zneužít jednu z tajných služeb státu – Vojenské zpravodajství, ke sledování manželky premiéra Radky Nečasové. Nagyová měla úkolovat zpravodajce, aby získali důkazy o údajné nevěře manželky premiéra. Vrchní ředitelka toho měla chtít využít v tlaku na svého milence, aby se rozvedl.
V kauze dostali podmínečné tresty Jana Nečasová a bývalí zpravodajci Ondrej Páleník, Milan Kovanda a Jan Pohůnek. Zbytek trestu Nagyové na konci svého volebního období milostí zrušil prezident Miloš Zeman.
Nečasova křivá výpověď ve prospěch Nagyové
V listopadu 2019 policie obvinila Nečase v kauze Vojenského zpravodajství z křivého svědectví ve prospěch manželky Jany. Za to mu soud uložil roční podmínku a peněžitý trest ve výši 100 tisíc korun, Nečas vinu odmítá. Uvedl, že požádal šéfku svého kabinetu, aby mu zprostředkovala pomoc zpravodajců, protože cítil obavu o své bezpečí.
Možný únik informací z BIS
O případu možného úniku informací z Bezpečnostní informační služby (BIS) informovala média v březnu 2014, policie obvinila čtyři lidi. Kromě Nečasové a lobbisty Rittiga to byli jeho obchodní partner Tomáš Jindra (advokát a někdejší poradce ministra zemědělství, pozn. red.) a právník David Michal z kanceláře MSB Legal.
Podle obžaloby se Rittig a Jindra v roce 2012 dověděli od Nečasové a ministra zemědělství Petra Bendla (ODS), že tehdejší premiér Nečas dostal od šéfa civilní rozvědky utajený materiál. Dovodili si, že se týká právě jich, a Rittig proto poslal svého advokáta Michala na schůzku s Nečasovou, která mu podle obžaloby obsah zprávy sdělila. Podle státního zástupce mohl Rittig díky vynesení informace učinit kroky k zakrytí svého vlivu na státní orgány. Všechna stíhání v této větvi však byla zastavena.
Trafiky pro poslance
Kauza se stále táhne. Nejnovější posun přišel právě tento týden. Soud Nečasovi uložil podmíněný trest 2,5 roku a peněžitý trest ve výši milion korun. Jeho manželka a spoluobžalovaný bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček dostali dvouleté podmíněné tresty a mají zaplatit 300 tisíc korun. Verdikt není pravomocný, trojice vinu odmítá. Za podplacení jim hrozilo až šestileté vězení.
Obžaloba tvrdí, že Nečas, Nagyová a Boček slíbili poslancům Marku Šnajdrovi, Petru Tluchořovi a Ivanu Fuksovi lukrativní funkce za to, že se vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček, s nímž nesouhlasili. Poté, co byl balíček schválen, se Šnajdr stal předsedou dozorčí rady Čepra a Fuksa členem představenstva Českého Aeroholdingu.
Drahé kabelky pro Nagyovou
Jak informovaly Lidové noviny, od začátku roku 2012 do poloviny roku 2013 přijala Nagyová podle obvinění sedm náhrdelníků za více než tři miliony korun, čtvery hodinky za téměř 1,2 milionu korun, tři kožichy v ceně přes milion korun, sedm kabelek za 935 tisíc korun či troje náušnice za 730 tisíc korun. Olomoučtí vrchní státní zástupci byli přesvědčeni, že Nagyovou obdarovávali vlivní manažeři, podnikatelé, úředníci či lobbisté.
Například podnikatel a majitel fotbalové Sparty Daniel Křetínský Nagyové podle LN věnoval dva náhrdelníky za 508 tisíc korun. Rekordmanem mezi dárci se stal lobbista Vladimír Johanes, od něhož Nagyová dostala perlový náhrdelník Cartier za 1 127 000 korun. Celkem podle obvinění Johanes daroval Nagyové luxusní zboží za skoro 2,5 milionu korun.
Od bývalého ředitele Pozemkového úřadu Petra Šťovíčka Nagyová dostala briliantový prsten za 602 tisíc korun a dárkový certifikát za 218 tisíc korun, jenž použila k nákupu náušnic Cartier. Podle vyšetřovatelů voucher zakoupil v prosinci 2012 lobbista Ivo Rittig. Ten ale již dříve popřel, že by od něj Nagyová dostávala luxusní dary.
Nagyová byla následně stíhána nikoli za korupci, ale za krácení daně. Obvinění se však neprokázala a případ skončil.
