Příběh beznohé plavkyně Markéty Pechové
Před třemi lety ukázala svou nezlomnou vůli celému světu. Markéta Pechová jako první handicapovaná žena přeplavala kanál La Manche. Nyní na mistrovství Evropy v dálkovém plavání v Itálii obsadila 12. místo. Na tříkilometrové trati ve své věkové kategorii změřila síly se špičkovými plavkyněmi bez handicapu.
Už před závodem Markéta věděla, že na startu bude při odepínání protézy budit velkou pozornost „Znám to ze závodů dobře, vždycky jsou všichni hrozně překvapení, jsou zvědaví, jak budu plavat, a pak jsou ještě víc překvapení, když s nimi dokážu držet tempo,“ usmívala se 43letá žena ve žlutých šatech, z nichž namísto pravé nohy vykukovala kovová náhrada.
Středečního závodu ve věkové kategorii 40 až 50 let se účastnilo 52 žen, které jsou z většiny bývalé závodní plavkyně. Markéta si před startem dávala skromné cíle. „Chtěla bych být do 50. místa, abych byla spokojená, samozřejmě ale doufám, že to bude ještě lepší,“ řekla.
Výsledek předčil veškerá očekávání. Dvanácté místo je pro Markétu Pechovou nejlepší umístění v kariéře. Se svou pozicí v cíli byla nadmíru spokojená. „Na tříkilometrové trati jsem měla čas 54 minut. Hurá,“ napsala ve stručné SMS zprávě.
Na evropském šampionátu soutěžily především bývalé špičkové závodnice, které se i po skončení kariéry udržují ve formě. „Nejsou to rozhodně žádné amatérky, limity pro nominaci jsou hodně vysoko,“ doplňuje trenér.
Cílem je Gibraltarská úžina
Pro Markétu Pechovou je ale evropský šampionát jen zastávkou na dlouhé cestě za dalším velkým snem. Už před časem oznámila, že hodlá přeplavat Gibraltarskou úžinu mezi Evropou a Afrikou. Do ledového oceánu se přitom bude muset vydat v pohyblivé kleci – kvůli žralokům. „Za ten risk mi to stojí, vždyť já mám jen 50procentní šanci, že mě žralok kousne do nohy,“ zavtipkovala Markéta.
Žádná handicapovaná plavkyně ještě přitom Gibraltar nepřekonala. Teď Markéta Pechová shání peníze. „Chtěla jsem se o to pokusit už letos, ale odložila jsem to i kvůli válce na Ukrajině. Přišlo by mi hloupé prosit o peníze v době, kdy je tu mnohem více potřebných lidí,“ vysvětlila. Svůj sen ale nevzdává, i kvůli dalším lidem s handicapem, kterým chce ukázat, co všechno lze silou vůle zvládnout.
O nohu a kus plíce přišla Markéta už ve 12 letech kvůli rakovině. Rány osudu ji ale nezlomily, rozhodla se, že přes svůj handicap bude sportovat. Ve 20 letech začala plavat. „Já jsem do té doby vůbec plavat neuměla, učila jsem se až v těch 20. Ale zase na druhou stranu jsem měla profesionálního trenéra a žádné špatné návyky,“ popisuje sportovkyně.
Teď je přitom zvyklá plavat na dlouhých tratích se soupeřkami bez handicapu, a dokonce je i porážet. „V Českém poháru byla loni podle součtu bodů v elitní desítce,“ upozorňuje hrdě její trenér Petr Kořínek. „Ona svůj handicap smazává tou obrovskou pílí a snahou, jednoduše jede na víc než sto procent. Co si zamane, toho dosáhne, La Manche byl jasným důkazem,“ dodává trenér.
