Lidé podle pořadatelů zpohodlněli nebo raději šetří, a proto jich chodí méně. (Ilustrační foto) Zdroj: Thinkstock
Kultura v České republice trpí. Byla jedním z nejpostiženějších sektorů během covidové pandemie, po skončení lockdownů neustále zápasí se sníženým zájmem lidí a aktuálně ji trápí ceny energií. Přinášíme proto svědectví pořadatelů z několika kulturních institucí, které se těší velké prestiži. Mezi nimi například brněnské instituce jako Kabinet Múz či Divadlo Husa na provázku. Problémy mají také podniky jako La Fabrika v Praze či Tančírna v Račím údolí.
S výrazně nižší návštěvností se musí potýkat v kultovním brněnském Divadle Husa na provázku. „Pandemická krize plynule přešla do války na Ukrajině a k zdražování. Nejsme tak schopni vyhodnotit, jestli se počty návštěvníků vrátí do stavu jako před pandemií. Každopádně už teď zaznamenáváme asi 20procentní pokles návštěvnosti. Lidé mají zkrátka hluboko do kapsy,“ řekl pro CNN Prima NEWS umělecký šéf divadla Martin Sládeček.
Ceny energií navíc stouply asi o 95 procent. „Divadlo je energeticky neskutečně náročná záležitost. Když to spojíme ještě s růstem nákladů na materiály na výrobu scény a podobně. Již skrze klimatickou krizi jsme se snažili dříve snižovat stupně v sále, což jsme řešili už někdy v roce 2019. Během pandemie jsme přecházeli na ledkové svítilny, to je velká úspora,“ vysvětlil umělecký šéf.
Zdražovat vstupné se však nechystají. „Jsme studentské alternativní divadlo, které chce reflektovat společenskou situaci, takže se nechceme v době, kdy se bojuje také o duši společnosti, stát nějakou výlučnou výspou, kam by chodili pouze bohatí. Víme, že naši diváci mají také hlouběji do kapsy, jelikož náklady rostou všem. Proto nebudeme přistupovat k plošnému zdražování. Hodně tak spoléháme na našeho zřizovatele, na město Brno, které si snad uvědomí, že přinášíme kulturu, která je důležitá,“ dodal.
Naopak soukromá divadla přiznávají, že je pro ně situace výrazně „extrémnější“, než u příspěvkových organizací. Příkladem je například pražské kulturní centrum La Fabrika. Také do Holešovic si lidé po covidu těžko hledají cestu. „Po téměř dvou letech je ta cesta poměrně dost zarostlá, a tedy i pomalá. Návštěvnost divadla i koncertů a zájem ze strany veřejnosti je menší,“ sdělil pro CNN Prima NEWS ředitel divadla Richard Balous.
Obavy pak panují především z cen energií. „Naše smlouvy s dodavateli dobíhají ke konci roku a nová čísla zatím neznáme,“ uvedl Balous. Prostor, kde probíhají nejrůznější kulturní události, tak budou muset zřejmě pořadatelé méně vytápět. „Putina je třeba porazit i tímto způsobem,“ dodal ředitel.
Lidé mají jiné starosti než kulturu
Obdobná situace panuje také v jednom z nejpopulárnějších brněnských klubů – v Kabinetu Múz. „Na jaře nebyla návštěvnost zdaleka na předcovidové úrovni, okupace Ukrajiny, růst cen energií a extrémně vysoká inflace odhání návštěvníky, kteří mají jiné starosti, začínají šetřit a rozmýšlejí se, na jaký koncert zajdou,“ sdělil pro CNN Prima NEWS spolumajitel klubu Martin Kozumplík.
Problémem je paradoxně také to, že kapely chtějí po covidovém období až příliš hrát. „Promotéři a interpreti se utrhli ze řetězu a po dvou letech lockdownů všichni hrají jako o život, takže se rozmělňuje nabídka a každý den si konkuruje mnoho akcí v jednom městě. Podzim začal lépe, naše komunita nás nenechala na holičkách. Mnozí domácí interpreti dokážou Kabinet vyprodat. Horší je to se zajímavými a mnohdy prověřenými zahraničními jmény, na níž přestávají návštěvníci chodit. Pravděpodobně je to způsobeno vyšším vstupným a odlišnou cílovou skupinou návštěvníků, která víc šetří,“ vysvětlil Kozumplík. „Zatím ale sezóna začíná překvapivě nadějně, věříme, že to vydrží co nejdéle. Děláme 24–30 koncertů měsíčně, zatím se omezovat nemusíme,“ dodal.
Hrůzu má především z cen energií. „V Brně se zatím energie příliš nezdražily, ale čeká nás to na přelomu roku. Provozování hudebního klubu není ani za normálních okolností příliš ziskovým podnikáním a nyní jsou okolnosti všechno, jen ne normální. Zdvojnásobení cen zvládneme, snad to nebude horší. Omezovat teplotu nedává smysl, oběd si v mrazu nikdo nedá a při plném klubu by naopak návštěvníci trpěli bez klimatizace,“ sdělil Kozumplík.
Provozování hudebního klubu není ani za normálních okolností příliš ziskovým podnikáním
„Provozujeme veganskou restauraci Die Küche, takže nám nezanedbatelné množství energie spotřebují lednice a mrazáky na potraviny. Bez těch se neobejdeme, nemůžeme skladovat potraviny za oknem. Ale nějaká opatření budeme muset zavést, jakmile budeme znát nové ceny. Nevyhneme se zdražování, bez toho bychom neměli šanci přežít. Bude to boj o každého zákazníka,“ dodal k energetické náročnosti vedení klubu.
Se sníženým zájmem se potýkají také v pražském Forum Karlín. „Jsme rádi, že se neopakuje lockdown nebo podobné restrikce. Ale obecně to možná každý čekal, takže poptávky třeba na prosinec nebylo tolik, kolik jsme očekávali,“ uvedla pro CNN Prima NEWS výkonná manažerka Zuzana Rambová. „Lidé se nebojí na akce chodit, což nás moc těší. Zároveň ale s nákupem vstupenek u nových akcí čekají mnohdy až na poslední chvíli. Tento trend bohužel z covidové doby stále trvá a budeme si asi muset zvyknout, že se nákupní chování takto změnilo,“ dodala.
Kvůli problémům hrozí zdražování vstupenek. „Energetická krize na nás bude mít určitě dopad. Dotkne se zejména promotérů, kteří u nás akce poptávají. Vyšší náklady za energie se pak pravděpodobně projeví ve vyšší ceně vstupenek,“ sdělila Rambová. „Sál je optimálně nastaven na 20 stupňů. Nicméně paradoxně je pro nás horší letní období na klimatizaci než samotné topení, ale i toto se určitě projeví na pronájmu sálu,“ doplnila.
Kultura na periferii
Pandemie byla mimořádně krutá také pro Tančírnu v Račím údolí, která se nachází nedaleko Javorníku. „Doba covidová v Tančírně byla naplněna kompletním zhroucením systému a personálu. V době nejistoty a přehodnocování priorit i pádem na pozicích dramaturga i provozní kavárny včetně všech brigádníků, kteří v kavárně pracovali,“ sdělil pro CNN Prima NEWS produkční a dramaturg Zdeněk Jurčík.
Přestože se podařilo sestavit novým tým, s návratem návštěvníků to již jednoduché nebylo. „Situace v době covidové způsobila odliv návštěvníků a šetření peněz. To se výrazně projevuje hlavně v předprodejích vstupenek, kdy se lidé zkrátka bojí, že by koncert mohl být z nějakých důvodů zrušen. Dalším důvodem je také to, že lidé zkrátka zpohodlněli a zjistili, že jim možná stačí předplacená streamovací služba a koncerty nepotřebují,“ vysvětlil Jurčík.
Tím však problémy nekončí. V Tančírně se obávají také energetické krize. „Dalším faktorem, zvláště pak v odlehlém regionu, jako jsme my, je zdražování cen energií. I přesto doufám, že si lidé najdou cestu a kultura přežije a my s ní,“ doplnil Jurčík.
Topit v kině na dvacet stupňů nelze
Šumperské Kino OKO patří tradičně k nejnavštěvovanějším jednosálovým biografům v zemi. Ředitel Kamil Navrátil si pochvaluje, že také po covidu se dokázalo vrátit k slušné návštěvnosti. „Za období leden až září jsme se dostali na podobný počet návštěvníků jako v roce 2016 či 2017. S dalšími roky se nedá srovnávat: 2018 byla rekonstrukce kina, 2019 nejúspěšnější rok v návštěvnosti za 30 let, a v letech 2020 až 2021 byl covid. Považuji to za velký úspěch, protože se vrátili diváci, i když se jim otevřely nové možnosti předplacených služeb,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Také v Šumperku však mají strach ze zimy. Přílišné snižování teploty totiž není podle Navrátila možné. „Obavy z topné sezóny jsou na místě, protože když se v kině zatopí na 20 stupňů, tak je tu docela zima a pro diváka to znamená diskomfort. Naštěstí máme do konce roku energie za staré ceny a uvidíme, jak se bude vyvíjet návštěvnost. Pokud budou chodit diváci, bude situace udržitelná,“ vysvětlil Navrátil.
