Pokud výmol poničí auto, dostane majitel peníze zpět. Málokdo však ví, jak na to
Při poškození pneumatiky, disku kola nebo zavěšení vozidla máte nárok na odškodnění. Existují však situace, při nichž nelze uspět. Zdroj: Tiskový servis Kalkulátor.cz
S blížícím se koncem zimy se na českých silnicích opět objevují nové výmoly, které jsou pro řidiče velkým rizikem. Stačí chvíle nepozornosti a problém je na světě. Jen málokdo už pak ví, že lze požádat o odškodnění. Stačí k tomu speciální formulář a trocha štěstí. Prozradíme vám, jak mu jít naproti.
Díry, výmoly nebo výtluky. České silnice jsou jimi typické a zejména teď po zimě se vyskytují i v místech, kde ještě před zimou nebyly, protože k jejich vzniku nepřispívá pouze namáhání vozovky, ale také chemická reakce posypové soli při eliminaci námrazy. Výtluky jsou v tuzemsku dlouhodobým problémem a při řízení stačí jen krátká chvíle nepozornosti, aby skrytý výmol mohl poškodit pneumatiku, disk kola nebo podvozek. V takové chvíli se řidiči logicky ptají, zda vůbec existuje nárok na náhradu škody a kdo za ni vlastně odpovídá.
Za stav silnice nese odpovědnost její správce
Česká legislativa to samozřejmě neopomíná – základním právním předpisem je zákon o pozemních komunikacích. Ten ukládá vlastníkům a správcům dopravních komunikací povinnost zajišťovat jejich sjízdnost a udržovat je ve stavu bezpečného používání způsobem obvyklým pro daný typ silnice.
ČTĚTE TAKÉ: Výkon Lamborghini za cenu Kodiaqu a k tomu spousta místa. Takové SUV tu ještě nebylo
Bohužel to však neznamená, že každá nerovnost nebo poškození vozovky dává řidičům právo na odškodnění. Vždy je rozhodující, zda šlo o takzvanou závadu ve sjízdnosti, neboli stav či změna komunikace, která je pro řidiče nepředvídatelná, neobvyklá a není řádně označena.
„Typickým příkladem může být hluboký výtluk vzniklý náhle, který není viditelný při běžné jízdě a na místě chybí upozornění v podobě dopravního značení. Naopak dlouhodobě špatný, ale zjevný stav vozovky nebo běžné opotřebení silnice zpravidla jako závada ve sjízdnosti posouzeny nebývají. Právě tento rozdíl je v praxi klíčový a často rozhoduje o tom, zda správce komunikace odpovědnost uzná,“ sdělil Martin Thienel ze společnosti Kalkulátor.cz.
Čtěte také
Jak postupovat ve snaze o odškodnění v praxi
Odpovědnost za škodu se zpravidla odvíjí od toho, kdo danou komunikaci spravuje – dálnice a silnice I. třídy mají na starosti stát, silnice II. a III. třídy mají na starosti kraje a místní komunikace mají na starosti obce. Nárok na škodu se přitom neuplatňuje u pojišťoven, avšak u správce konkrétního úseku silnice nebo dálnice. Řidič však nese důkazní břemeno a musí prokázat, že ke škodě na vozidle došlo právě v důsledku závady ve sjízdnosti. V praxi je nejdůležitější ihned po události vše důkladně zdokumentovat – poškození vozidla i samotný výtluk na vozovce.
ČTĚTE TAKÉ: Za každým litrem paliva je náročná cesta. Kvalitu ovlivňuje hned několik faktorů.
Šanci na úspěšné odškodnění navíc zvyšuje i záznam přesného místa, času a okolností jízdy, přičemž u škod většího rozsahu pomůže i přivolání policie kvůli sepsání záznamu o události. Ne vždy ale mají řidiči vyhráno. Správce komunikace může nárok odmítnout, například se odkázat na to, že o závadě nevěděl nebo že vznikla krátce před nehodou či byla dostatečně označena.
„Z tohoto důvodu řada řidičů volí cestu přes havarijní pojištění, které představuje pohodlné a osvědčené řešení. Pojišťovna v takovém případě zajistí úhradu opravy podle pojistných podmínek a zároveň převezme komunikaci se správcem komunikace v rámci regresu. Pro řidiče to znamená především rychlé vyřízení škody, minimum administrativy a jistotu, že se nemusí pouštět do složitého dokazování nebo zdlouhavého vymáhání náhrady,“ doplnil Thienel.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Hrůzné záběry z Bajkalu: Minibus s turisty zmizel v ledové vodě. Svědci jen přihlíželi
