Dětí s astmatem i alergiemi neustále přibývá. Důležitou roli hraje vhodně zvolená léčba. Zdroj: CNN Prima NEWS, profimedia.cz
Počet dětí, které trpí astmatem, alergiemi nebo atopickým ekzémem se neustále zvyšuje. Jen s atopickým ekzémem se v Česku potýká až 20 procent školních dětí. Alergie má 30 procent a astma 10 procent školáků. Jaké jsou příčiny vzniku těchto chronických onemocnění, existuje možnost prevence a jak je účinně léčit? Na to se CNN Prima NEWS zeptala lékařky Hany Zmrzlé, primářky dětské léčebny Ostrov u Macochy.
Které děti mají vyšší riziko, že se u nich rozvine alergie?
Alergie patří mezi onemocnění, která se rozvíjejí částečně na dědičném podkladě. V rodinách, kde se vyskytují alergie, astma, atopický ekzém, je tedy riziko jejího rozvoje vyšší. Velký vliv na to má i vnější prostředí a čistota ovzduší. Děti z velkých měst a průmyslových oblastí jsou tedy ve vyšším riziku.
Počet dětí s těmi chronickými nemocemi stále roste. Proč tomu tak je?
Alergie a atopický ekzém můžeme zařadit mezi takzvané civilizační choroby. Nárůst počtu takto nemocných dětí jistě souvisí s naším životním stylem, velký podíl na tom má prostředí, hygienické a stravovací návyky a také stres.
V jakém věku se nejčastěji objevuje atopický ekzém?
První projevy se mohou ukázat již v raném kojeneckém věku. Velmi často se atopický ekzém u dětí rozvíjí v souvislosti s potravinovými alergiemi.
MUDr. Mgr. Hana Zmrzlá, primářka Dětské léčebny Ostrov u Macochy, vystudovala všeobecné lékařství se zaměřením na pediatrii na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a současně biologii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Po absolvování studia nastoupila na Dětské oddělení Svitavské nemocnice, kde pracovala až do první mateřské dovolené. Během působení na dětském oddělení složila atestaci v oboru dětské lékařství. Souběžně s působením na dětském oddělení nastoupila do ordinace praktického dětského lékaře v Brně. Po první mateřské dovolené začala pracovat jako lékařka v Dětské léčebně se speleoterapií v Ostrově u Macochy a v roce 2020 se stala její primářkou. Po získání specializované odborné způsobilosti v oboru praktický lékař pro děti a dorost převzala ordinaci dětského praktika v Brně, v níž do té doby pracovala.
A jak je tomu u astma? Trpí jím také už nejmenší děti?
Bohužel ano. Astma se u velké části astmatiků objevuje již v prvních třech letech života. První projevy jsou často vázány na akutní respirační infekty.
Jaká je nejlepší prevence proti alergiím u dětí od útlého věku. Pomáhá například kojení nebo používání hypoalergenních dětských mlék?
Kojení má jednoznačně významný protektivní účinek, pokud jde o projevy alergií. Avšak je důležité zmínit, že kojící maminky musí také dodržovat určitá dietní opatření, a to zvláště u dětí v riziku rozvoje alergií. U dětí, které nemohou být kojeny a jsou z rodin, ve kterých se vyskytují onemocnění na atopickém podkladě, je třeba k výživě používat hypoalergenní (tzv. HA) kojenecká mléka. Dále je třeba dbát na správné zavádění příkrmů a nových potravin do jídelníčku dětí. Velký význam v prevenci vzniku potravinových alergií má správné načasování zavedení lepku do takzvaného imunologického okna (od ukončeného čtvrtého do ukončeného šestého měsíce věku). Dále jsou v prevenci alergií důležitá režimová opatření a úprava prostředí, jako například způsob vytápění, větrání, přítomnost domácích mazlíčků, vybavení domácnosti (závěsy, koberce, peří) apod.
Jaké jsou nejčastější alergické projevy u dětí?
U malých kojenců se nejčastěji jedná o alergii na bílkovinu kravského mléka, která se obvykle projevuje neprospíváním, bolestmi břicha, nadýmáním, průjmy, často s příměsí hlenů a krve, dále výskytem atopického ekzému, zvýšené nemocnosti a častého zahlenění. U starších dětí se alergie projevují kopřivkami, vyrážkami, otoky, zarudnutími, svěděním, záněty spojivek, rýmou, kýcháním, kašlem a mohou se vyskytnout i dechové potíže a nevolnosti. Velmi závažným a prudkým projevem alergie je anafylaktická reakce, která může vyústit až do anafylaktického šoku, kdy selhávají základní životní funkce a postižený se může ocitnout v přímém ohrožení života.
Velkým strašákem rodičů malých dětí je atopický ekzém. Někdy jej lze ale snadno zaměnit i s jinými typy vyrážky. Co je tedy pro atopický ekzém typické a jak jej poznat?
Atopický ekzém u dětí často odhalí jejich praktický dětský lékař, ke kterému děti přicházejí na pravidelné preventivní prohlídky nebo s akutními potížemi. Takového pacienta potom dětský praktik svěřuje do péče specialisty – dětského dermatologa. Atopický ekzém se projevuje na kůži v podobě suchých svědivých zarudlých ložisek, velmi často v záhybech, jako například v loketních a podkoleních jamkách, ale může být přítomen kdekoliv na těle. V mírnějších formách se nemusí tvořit typická ložiska, ale kůže může být celkově suchá, hrubší, citlivá s velkým sklonem k podráždění. Často se ekzém zhoršuje v souvislosti s potravinovými alergiemi, kontaktními alergiemi, v zimním období, při zvýšeném pocení, při akutním infektu či při zvýšeném stresu.
Jaká opatření by měly děti s atopickým ekzémem dodržovat?
Zásadní je pravidelně pečovat o kůži. Velmi důležité je používat speciální přípravky určené pro citlivou atopickou kůži, která neobsahují žádná dráždidla. Kůži je třeba denně ošetřovat změkčujícími a hydratačními přípravky a pravidelně ji promazávat, aby byla co nejvíce hydratovaná a chráněná. Dále je třeba se ve stravě vyhýbat alergenům a dráždivým složkám, což mohou být různá potravinová aditiva, barviva, aroma, konzervanty a podobně. Lidé trpící atopickým ekzémem by měli používat oblečení z kvalitní bavlny a vyhýbat se umělým vláknům. Při praní prádla je vhodné prádlo intenzivně vymáchat a odstranit z něj důkladně všechny detergenty, není vhodné používat změkčovadla a aviváže.
Pro mnohé rodiče není snadné zorientovat se, k jakému specialistovi se objednat. Je to tedy tak, že alergie a astma obecně řeší alergolog, ale atopický ekzém kožní lékař?
V terapii onemocnění na atopickém podkladě (alergie, astma, atopický ekzém) je nesmírně důležitá multioborová spolupráce. Ve většině případů pacienta v různé míře trápí více zdravotních problémů současně. Pro úspěšnou léčbu je třeba, aby spolu specialisté dobře komunikovali a spolupracovali. V zásadě máte pravdu, že atopický ekzém především řeší dermatolog, alergie a astma alergolog a pneumolog, ale často je třeba i spolupráce dalších specialistů z oborů imunologie, fyzioterapie, dietologie, psychologie apod. Bez kvalitní vzájemné spolupráce nelze dosáhnout požadovaných výsledků léčby.
Jak probíhá základní alergologické vyšetření? Na co se připravit?
Velmi důležitou a úvodní částí vyšetření je pohovor s pacientem, kdy lékař zjišťuje důležité informace o jeho potížích, o celkovém zdravotním stavu a kondici, o dalších onemocněních, užívaných lécích, o zdravotním stavu příbuzných apod. Poté následuje klinické vyšetření, kdy lékař pacienta prohlédne. Dále se provádí různá funkční vyšetření, jako například spirometrické vyšetření nebo měření oxidu dusnatého ve vydechovaném vzduchu. Důležitá jsou také laboratorní vyšetření a kožní testy k vyšetření různých alergií.
Kromě klasické léčby formou léků, inhalátorů a mastí existuje ještě takzvaná speleoterapie. Můžete tuto léčebnou metodu popsat?
Speleoterapie je speciální klimatická léčebná metoda, která jako přírodní léčivý zdroj využívá speciální klima v jeskyni. Je to komplexní léčebná metoda, která kromě pobytu v jeskyni využívá řadu dalších procedur a metod fyzioterapie. Speleoterapie velmi vhodně doplňuje komplexní léčbu alergií, astmatu, atopického ekzému, oslabené imunity a chronických onemocnění dýchacích cest. Díky vysoce čistému a pro astmatiky vhodnému prostředí v jeskyni se daří u těchto pacientů navyšovat celkovou fyzickou kondici a posilovat obranyschopnost bez nežádoucího dráždění dýchacích cest nečistotami z ovzduší a alergeny. Speleoterapie pomáhá zlepšit celkový zdravotní stav nemocných, získat lepší kontrolu nad onemocněním, snížit četnost potíží, potřebu dlouhodobě užívaných léků i úlevových léků, ale i frekvenci akutních infektů. Významně také posiluje obranyschopnost.
Je tato terapie placena zdravotní pojišťovnou?
U indikovaných pacientů je hrazena ze zdravotního pojištění v plném rozsahu a u dětí do šesti let platí pojišťovny pobyt v léčebně i jejich doprovodu. Je však samozřejmě možné absolvovat léčebný pobyt i v režimu samoplátce, což využívají například pacienti, kteří v ČR nemají zdravotní pojištění.
Jak vlastně obecně probíhá léčba?
Léčbu můžeme rozdělit na akutní a preventivní, dlouhodobou. Akutní léčba slouží k řešení akutních potíží a zahrnuje takzvané úlevové léky. Preventivní je určena k tomu, aby k akutním potížím pokud možno vůbec nedocházelo. Zahrnuje dlouhodobě podávané léky, ale i nefarmakologické léčebné postupy, kam patří režimová opatření, fyzioterapie a například i speleoterapie.
