Šéf vagnerovců promluvil o tažení na Moskvu. Jeho žoldnéři mají tábor v Bělorusku, tvrdí média
Výběr redakce
Šéf ruské Vagnerovy soukromé vojenské společnosti Jevgenij Prigožin zveřejnil první prohlášení na komunikační platformě Telegram po téměř dvoudenní odmlce. V audionahrávce podle Reuters uvedl, že cílem nedávného tažení jeho bojovníků na Moskvu nebylo svrhnout ruské vedení, ale že tento odpor ukázal na závažné problémy v Rusku. Vagnerovci se mezitím přesouvají do Běloruska, kde za tímto účelem vzniká tábor pro asi osm tisíc lidí, píší média s odkazem na ruský investigativní portál Vjorstka. Informaci ovšem následně zpochybnila běloruská opoziční monitorovací skupina.
Média během neděle a pondělí upozorňovala, že není jasné, kde se Prigožin nachází. Ani v pondělí zveřejněné audionahrávce Prigožin místo svého pobytu neupřesnil, poukázala agentura AFP. Podle dřívějšího prohlášení mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova se měl Prigožin po dohodě zprostředkované běloruským lídrem Alexandrem Lukašenkem přesunout do Běloruska. Jeho setrvání v zemi je však podle expertů spíše nepravděpodobné.
ČTĚTE TAKÉ: Po Rusku se budou potulovat tisíce hrdlořezů, řekl Zrno. Promluvil o možném cíli Prigožina
Ruský investigativní web Vjorstka ale tvrdí, že u běloruského města Asipovičy v Mogilevské oblasti, asi 200 kilometrů od hranic s Ukrajinou, vzniká tábor pro osm tisíc vagnerovců. Zjistil to od místní lesní správy. Plánovaný přesun žoldnéřů do Běloruska mu potvrdili jejich příbuzní. Podle běloruské skupiny Hajun, která monitoruje pohyby ruských sil, ale na uvedeném místě žádný tábor nevzniká. Skupina uvedla, že za uplynulý den si v oblasti nepovšimla žádné aktivity, natož výstavby tak velkého objektu.
Web Fontanka navíc upozornil, že Lukašenkovo tiskové oddělení příjezd Prigožina dosud nepotvrdilo. Také osud celé Vagnerovy společnosti zůstává nejasný, podotkla agentura AFP.
Ústředí vagnerovců v Petrohradu podle agentury AFP v pondělí ohlásilo, že funguje „normálně“. Ruská agentura TASS pak s odvoláním na pracovníka náborového centra v Novosibirsku napsala, že centrum pokračuje v náboru.
Čtěte také
Sám Prigožin v audionahrávce označil tažení svých mužů na Moskvu za ukázkový příklad, jak by podle něj měla vypadat ruská invaze na Ukrajinu. Šéf vagnerovců se také ruské armádě vysmál, že nedokázala jeho muže, kteří během krátkého tažení překonali vzdálenost přes 700 kilometrů, zastavit. Vagnerovcům se o víkendu podařilo obsadit i veškerá armádní stanoviště a také letiště v Rostově na Donu, stejně jako armádní stanoviště v asi 500 kilometrů vzdálené Voroněži.
„Naše tažení poukázalo na mnoho věcí, o kterých jsme dříve mluvili – na závažný problém s bezpečností v této zemi,“ citovala Prigožina agentura Reuters.
Prohlásil také, že vagnerovci kvůli neshodám s ruským ministerstvem obrany chtěli původně ukončit 1. července svoji existenci. Všem totiž podle Prigožina došlo, že jsou „fakticky určeni na porážku“. Skupina se podle něj chystala koncem června předat v Rostově na Donu na jihu Ruska ministerstvu používanou armádní techniku. Kvůli údajnému raketovému útoku na tábor žoldnéřů, z jehož organizace v pátek Prigožin obvinil ruského ministra obrany Sergeje Šojgua, se nakonec ale žoldnéři rozhodli k odvetě.
„Cílem pochodu bylo nedopustit likvidaci Vagnerovy soukromé vojenské společnosti a pohnat k odpovědnosti všechny, kteří se dopustili obrovských chyb během speciální vojenské operace,“ citoval Prigožina portál Meduza. Rusko jako „speciální vojenskou operaci“ označuje svou invazi na Ukrajinu, kterou zahájilo loni v únoru. „Přestali jsme ve chvíli, kdy začalo být očividné, že by se prolilo mnoho krve,“ vysvětlil ukončení tažení Prigožin.
Svoji Vagnerovu skupinu kromě toho Prigožin označil za nejzkušenější a nejschopnější uskupení v Rusku a „možná i na celém světě“. Uvedl, že během sobotního tažení vagnerovce někteří civilisté šťastně vítali.
Rusko nakročilo k občanské válce
Situace v Rusku byla skutečně kritická i podle spolupracovníka CNN Prima NEWS žijícího v Moskvě Jiřího Justa. „Dokonce i Putin ve svém projevu v sobotu ráno situaci přirovnal k roku 1917 – době, kdy začala občanská válka a následoval rozpad ruského impéria. Myslím, že Rusko mělo k občanské válce nakročeno obzvlášť ve chvíli, kdy by došlo ke krvavým střetům mezi vagnerovci a ruskými vojáky. Skutečně byla situace pro ruský stát velmi nebezpečná,“ zhodnotil situaci.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken podle agentury AFP uvedl, že pokus o puč odhalil zásadní trhliny v ruském vedení. V rozhovoru s televizí CNN následně dodal, že „je příliš brzy na to, říct, kam to povede“. Na odhalené slabiny Putinovy vlády a ruského úsilí na Ukrajině poukazují i analytici z ISW.
Šéf výboru Státní dumy pro obranu Andrij Kartapolov se domnívá, že není důvod zařadit Vagnerovu skupinu na černou listinu. „Zodpovídat se musí ten, kdo vzpouru začal. Tradičně se vše řeže u kořene,“ cituje ho agentura Ukrinform.
Co vše víme o Prigožinovi?
