Navzdory tomu, že cena silové elektřiny klesá, domácnosti se musí příští rok připravit na placení podobně vysokých záloh jako letos. Důvodem je poplatek za obnovitelné zdroje energií (OZE), který vláda Petra Fialy (ODS) znovu vrací do regulované složky ceny elektřiny. Bude to cenový náraz, řekl pro CNN Prima NEWS Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií. Kolik lidé nakonec zaplatí?
Poplatek na obnovitelné zdroje energie byl odpuštěn v minulém roce během zavedení úsporného tarifu. Platba za OZE je součástí regulované složky elektřiny a odvádějí se i na financování solárních projektů z let 2008 až 2010. Pro tehdejší majitele fotovoltaických elektráren se vžil název solární baroni. Celý poplatek platil dosud stát a na příští rok se počítá jen se čtvrtinovou podporou. Ministerstvo průmyslu totiž navrhuje, aby na náklady spojené s výkupem elektřiny šlo jen 9,35 miliardy korun. Celkové náklady se ale vyšplhají na 36 miliard korun.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Léto se nevzdává. Teploty budou v Česku mířit hodně vysoko až do víkendu
Zbytek by měly zaplatit domácnosti a také firmy. Pro ně to bude znamenat velký zásah do rodinných rozpočtů. Poplatek byl totiž před energetickou krizí ve výši 599 korun za MWh. Průměrná spotřeba se pohybuje okolo 3 MWh za rok a taková domácnost platí na poplatku téměř 1 800 korun ročně.
Podle ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiřího Gavora to ale není konečná částka. „Je to citelná suma. Když si vezmeme, že vládní cenový strop je nastaven na šesti tisících korunách a ceny jsou zhruba o tisíc korun nižší, tak se jedná o desetiprocentní navýšení,“ řekl Gavor pro CNN Prima NEWS.
Podle něj to bude pro spotřebitele velmi nepříjemné, protože se právě oklepali z vysokých cen energií. Na druhou stranu se vrací původní stav před energetickou krizí. Gavor připomíná, že vláda balancuje mezi pomocí spotřebitelům a možnostmi napjatého státního rozpočtu.
Po zavedení poplatku musí lidé také počítat s citelným zvýšením plateb za distribuci. „Přitom cena silové elektřiny klesá odběratelům o 20 až 30 procent. Od příštího roku přijde náraz a jen na poplatku OZE dojde k navýšení o 10 procent. Dalších 10 až 20 procent půjde na distribuci. Platit proto můžeme podobně jako letos,“ dodal Gavor.
Řešením jsou emisní povolenky
Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) ještě v minulosti chtěl, aby náklady na sebe vzal stát. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) požadoval, aby si poplatek podělily mezi sebou firmy a domácnosti.
Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v pořadu Partie na CNN Prima NEWS řekl, že by příspěvek mohl být placen z výnosů emisních povolenek. Byla by na to potřeba výjimka ze strany Evropské komise. „Než to sanovat ze státního rozpočtu, nebo než aby to platili lidé a podniky, přirozenější je, aby se to krylo z výnosů z emisních povolenek,“ řekl Vondra.
Více o solárním boomu a využití výnosu z emisních povolenek mluvil Alexandr Vondra zde:
Problémem je, že se výnosy z emisních povolenek mohou využívat na účely spojené s ochranou klimatu. „Není to jednoduchá věc. Ta legislativa je příliš sešněrovává, co se z výnosu dá platit. Toto jsou náklady, které souvisí se solárním boomem před deseti až patnácti lety. Stálo by za to něco dojednat,“ dodal europoslanec.
Gavor s návrhem polemizuje, i když by to podle něj bylo velmi dobré řešení. „Nevím, zda je to legálně proveditelné. Výnosy jsou určené na enviromentální politiku. Tedy na úsporu energií, obnovitelné zdroje a financování modernizačního fondu. Evropské státy nejsou oprávněny nakládat s výnosy emisních povolenek, jak se jim zlíbí,“ dodal Gavor.
