Sokolov byl ještě přednedávnem jedním z nejhůře postižených regionů v České republice. V místní nemocnici si na vlastní kůži zkusili, co s pandemií udělal příchod britské mutace. Primář sokolovské interny Martin Straka v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, že kdyby se postižené okresy neuzavřely, celé Česko by poznalo, co znamenalo „Bergamo“.
Jaká je dnes na Sokolovsku situace? V celém okrese je „pouze“ přes 70 nakažených. Znamená to, že už máte „promořeno“?
Částečně promořeno, něco už je naočkováno. Spousta lidí nemoc již prodělala s těžkým průběhem v nemocnici nebo se nějakým způsobem promořovala doma, někteří o tom ani nevěděli. V nemocnici máme oproti lednu a únoru jenom minimum pacientů, tedy maximálně deset covidových pacientů, což je výrazně méně než ve špičce, když jich bylo ke stovce. Situace je tedy radikálně mírnější. Teď nabíráme síly a doufáme v klidné léto, kdy se potká pokles s nastupujícím trendem vakcinace. Pakliže se samozřejmě nestane něco neočekávaného.
Když mluvíte o vakcinaci, na svém Twitteru jste si stěžoval, jak se přímo v Sokolově neočkuje...
Na Twitteru mi odpovídal i někdo z Ostravy, že u nich v očkovacím centru byla ve středu také nula naočkovaných. To je realita nedostatku vakcín, která platí asi obecně pro Evropskou unii. My jsme na tom ale také v rámci EU jako jedni z nejhorších. Bohužel v době, kdy si státy přiobjednávaly vakcíny dopředu, třeba i bokem, jsme bohužel zaspali. Nakonec se i zpětně dohledalo, že jak exministr Vojtěch, tak exministr Prymula měli možnosti objednat vícero dávek, ale v tu dobu na to bohužel nebyli úplně připravení a vakcíny neobjednali, protože se báli, aby jich neobjednali moc. Neumím jim to vyčíst, protože nevím, jak to v tu dobu vypadalo. Nicméně země, které byly prozíravější, jsou na tom dnes lépe. Svou roli ale teď sehrály i svátky, kdy vázla logistika, takže by se to mělo začít pomalu zlepšovat.
Ještě nedávno se hovořilo o sto tisících dávkách denně po Velikonocích...
To, co sliboval premiér, že to bude sto tisíc denně, tam zdaleka nejsme. Je to další z těch selhání, kterých jsme bohužel svědky dnes a denně.
Někteří lidé poměrně rychle umírali, nebylo to veselé.
Kdy byla situace u vás na interně nejhorší? Museli jste se skutečně rozhodovat, komu pomoc poskytnete?
Přiznal jsem to jako jeden z prvních, ale bylo to tím, že jsme to jako první zažili. Byli jsme morálně donuceni to říci, aby se to nebagatelizovalo, jelikož pan ministr Blatný k tomu měl trochu tendenci. Určitě se nepovedlo Německo, jehož pomoc se měla využít, ale to už je pryč. V lednu to začalo. Nejdříve v Chebu a u nás asi o 14 dní později. Britská mutace se tady rozjela do velkých otáček. Když došlo k uzavření nejhůře postižených okresů, už to nemělo vliv na epidemii u nás, virus už byl rozjetý, ale stoplo se jeho další šíření v republice. Úplně nejhorší byl únor, kdy tady bylo nakažených nejvíce lidí, ale přicházeli také s mnohem větší náloží viru a měli mnohem horší nálezy na rentgenu. Někteří lidé poměrně rychle umírali, nebylo to veselé.
Už delší dobu mluvíte o tom, že vnímáte, jak je britská mutace nebezpečnější. Nemohou však vážnější stavy souviset i s větším množstvím viru ve společnosti, který se také snadněji šíří?
Může to tak být, ale Angličani už mají studii, že je britská mutace o 60 procent nepříznivější i stran patologie. Tady to bylo ještě horší, protože toho viru byla skutečně kvanta. Už z prvních snímků ale bylo jasné, že se jedná o něco jiného než u původního koronaviru. Aniž by se oficiálně vědělo, že jde o britskou mutaci, nám už to bylo jasné. Rozšířila se dál, ale naštěstí už toho viru v populaci nebylo tolik, takže to ostatní nemocnice v republice relativně zvládly. Kdyby se stalo v celém Česku to, co u nás v západním výběžku, nedovedu si to představit. To by už bylo Bergamo se vším všudy. Tím, že jsme s primářem z Chebu promluvili, lidé na východ od nás už to vzali vážně.
Jak jste v takových situacích jako zdravotníci z první linie vnímali výroky dnes již exministra Blatného o tom, jak epidemii musí Češi zvládnout sami a pomoc z Německa není potřeba?
Pan ministr byl v politické funkci, takže měl takové zadání, na kterém se nahoře kolektivně shodli. My jsme samozřejmě společně s krajem nesouhlasili. Zpětně vidíme, že to rozhodnutí, aby se pacienti převáželi 400 kilometrů místo 20, nebylo úplně košer. Měli na to právo, ale musí nést politickou odpovědnost.
Blatného odvolal Zeman kvůli Sputniku. Kdo to sleduje, ví to. To je naprosto nepřijatelný diktát prezidenta.
Jak v této souvislosti vnímáte čerstvou změnu na postu ministra zdravotnictví? Je podle vás dobře, že tam nastoupil ředitel velké fakultní nemocnice?
Když pominu konkrétní jména, obecně zastávám názor, že by ministrem zdravotnictví měl být úspěšný a morálně zdatný manažer velké, ideálně fakultní nemocnice, takže s tím souhlasím. S ministrem Blatným jsem měl neshody – jak lidsky, kdy jsem nepochopil, proč do toho šel, tak samozřejmě medicínsky – některé jeho kroky, trochu popírání covidu, že jsou úmrtí navýšená o autonehody a tak dále. Nicméně nechat ho vymáchat v největší krizi, se kterou nějakým způsobem podle svého vědomí i svědomí bojoval, a pak ho v momentě, kdy to relativně klesá a začíná být pohoda, odvolat, je za mě trochu hyenismus a nesouhlasím s tím. Odvolal ho zkrátka prezident Zeman kvůli Sputniku. Kdo to sleduje, ví to. To je naprosto nepřijatelný diktát prezidenta, který má slabého premiéra omotaného kolem prstu.
Když už to zmiňujete... Jaký je váš názor jako lékaře na očkování vakcínou Sputnik V?
Proti vakcíně Sputnik nic zásadního nemám, určitě ji vyvinul kvalitní ruský vědec. V Rusku mají vakcinace poměrně velkou tradici a ruské vakcíny jsou obecně dobré. Další okolnosti kolem toho však trochu smrdí. Musím se tedy zastat všech těch, kteří tvrdí, že pokud nebude potvrzení od EMA, nelze zkrátka takovou vakcínu aplikovat a tečka. Proč bylo to přihlášení prodlužováno? To už jsou nějaká politická rozhodnutí a politický boj v rámci Evropy. Dokud však nebude schválená, je tato debata absurdní a prezidentovo vydírání, že kdo nepoužívá Sputnik, zabíjí lidi, je naprosto přes čáru, stejně jako většina skutků našeho prezidenta.
V jednom rozhovoru jste řekl, že jste býval „popírač“ a změnil jste názor s příchodem britské mutace v lednu. Jaký jste měl tedy na pandemii názor třeba během podzimní vlny?
Vyjádřil jsem se tak spíše symbolicky, nikdy jsem žádný zásadní popírač nebyl. Samozřejmě jsem věděl, o jaký virus jde, ale spíše jsem tak nějak lidsky doufal, že to zvládneme za nějakých přijatelných opatření a nenastane tady krize, jako byla v Itálii. Nemyslel jsem si, že bude například potřeba zavírat školy a tak dále. To nebylo popírání, byl to spíše optimistický pohled na pandemii. Na jaře jsme tady měli 20 případů, všichni přežili. Na podzim se to malinko zhoršilo, ale byla to u nás „pořád sranda“ a zvládalo se to v pohodě. Pak ale ten kontrast s lednem, kdy přišla britská mutace a člověk to viděl na vlastní oči, mě donutil názor přehodnotit. Umírají čtyřicetiletí tátové od rodiny, v regionu není snad nikdo, komu by neumřel někdo blízký. To i ten největší popírač musí uznat, že se něco děje. Proto jsme začali mluvit, abychom trochu lidem otevřeli oči.
Takže jste začal mluvit do médií...
Přesně tak. Měl jsem dva důvody. Jednak trochu politické, abych lidem řekl, kdo za to opravdu může, protože je skutečně nesporné, že se nerespektovaly názory odborníků, což se například v Německu nedělo. Tam od začátku fungoval Kochův institut a všichni ho respektovali. Jak se u nás povedlo jaro, tak se společnost také ukonejšila a zdálo se, že to zvládneme, ale to se nám tvrdě vymstilo. Takže jsem začal mluvit z důvodu, abych označil viníky, kterými částečně jsou naše vláda, ministři a premiér. A pak jsem samozřejmě chtěl zkusit ovlivnit lidi, kteří jsou zavření, naštvaní a poslouchají různé dezinformace. Je rozdíl, když fámy šíří Franta z horní dolní a když to dělá poslanec nebo exprezident, kterého poslouchají miliony lidí.
