Za 73 let manželství měl princ Philip ke královně Alžbětě II. jedinou výhradu – neustále byla na telefonu. Zdroj: The Royal Family
Za 73 let manželství měl princ Philip ke královně Alžbětě II. jedinou výhradu – neustále byla na telefonu. Uvádí to autor jeho biografie Gyles Brandreth, píše britský deník Daily Mail.
Podle spisovatele si vévoda z Edinburghu často stěžoval, že jeho žena neustále telefonuje. Informaci zveřejnil web Daily Mail. „Říkal mi: Bože, ona je pořád na telefonu. Nikdy ho nepoloží. S kým pořád telefonuje,“ vzpomínal Brandreth, který se s princem Philipem přátelil po 40 let.
Autor dodal, že to bylo „jedinkrát, kdy si na královnu stěžoval“. „Celý život dobře věděl, že ji má podporovat, nikdy to nepokazil, pokaždé se objevil v ten správný den, ve správné uniformě, včas, jen krůček za ní,“ popsal Brandreth.
Královna Alžběta II. podle něj často po večerech volá svému dostihovému manažerovi, aby si spolu pohovořili o jejích koních. Prince Philipa Brandreth poznal přes společný zájem o charitu. Podle jeho slov býval vévoda „celkem děsivý, vtipný a vážný“.
Vybavil si také moment, kdy mu princ Philip pomohl. „Když jsem v 90. letech řekl, že bych se chtěl stát poslancem, podíval se na mě se zděšeným výrazem typu: Dokážeš si představit něco tak hloupého? Potom se mě zeptal, jestli jsem někdy byl ve Westminsteru. Odpověděl jsem, že ne. Druhý den mě pozval na státní otevření parlamentu jako svého a královnina hosta,“ vybavil si Brandreth.
Když spisovatel přišel o místo, vévodu to podle Brandrethových slov nepřekvapilo. „Ale zavolal mi a zeptal se, jestli pro mě něco může udělat. Řekl jsem, že se vrátím zpět k novinařině. Nerozuměl, co to má co dělat s ním. Tak jsem řekl, že by mi mohl poskytnout rozhovor. To dělal nerad, velmi neochotně, ale nakonec souhlasil a dopadlo to celkem dobře,“ pravil Brandreth.
Potrpěl si na přesnost
Nastínil také, jaké to bylo mít možnost napsat princovu biografii. Vévoda si podle Brandretha zakládal na přesnosti. „Řekl, že při příležitosti 80. narozenin by potřeboval biografii, a jestli bych ji neudělal já. Byla to fascinující a zároveň děsivá zkušenost – dostat se dovnitř a mluvit o jeho životě. Bylo to těžké,“ konstatoval spisovatel.
„Měl velmi podivné dětství. Narodil se v Řecku, rodiče, kteří se v jeho deseti letech rozešli, ho ale vychovávali v Paříži. Jeho matka se potom zhroutila a skončila v léčebně. Svého syna neviděla několik let. Jeho otec odplul na jih Francie, kde žil s přítelkyní na lodi,“ dodal Brandreth.
Princ Philip se ale vůči tomuto výroku ohradil. „Řekl mi: Jak to myslíte, že můj otec odplul na jih Francie? Můj otec tam neodplul, odjel vlakem. Skutečně chtěl, aby to bylo přesné,“ vzpomínal Brandreth.
Princ Philip zesnul 9. dubna na hradě Windsor v nedožitých sto letech. „Je to konec jedné éry a považujeme-li vládu královny za úspěch, potom je vévoda z Edinburghu spoluautorem tohoto úspěchu,“ okomentoval spisovatel.
Pohřeb prince Philipa se uskutečnil minulou sobotu v kapli svatého Jiří na hradě Windsor. Kvůli protiepidemickým opatřením se smutečního obřadu zúčastnilo jen 30 lidí.
