Přišel, viděl, nevylepšil. USA si připomínají rok s Bidenem v úřadu, výročí je trpké

Před rokem se ujal vlády nad Spojenými státy nejstarší prezident v historii – dnes 79letý Joe Biden. Tehdy většina amerického národa doufala v lepší zítřky, prosperitu a sebevědomé chování hlavy státu. Jenže po roce už Biden dávno nemá na své straně většinu Američanů. Za rok v úřadu totiž nedokázal prosadit žádné silné reformy a obtěžkala ho i série přešlapů.

„V tento lednový den dávám celou duši do následujících cílů: sjednotit Ameriku, spojit naše občany a stmelit náš národ,“ pronesl Joe Biden v kritiky uznávaném inauguračním projevu. Byl 20. leden roku 2021 a zastánci demokratické strany viděli po odchodu exprezidenta Donalda Trumpa světlo na konci tunelu.

Biden hned v prvním týdnu v úřadě schválil například připojení USA zpět ke klimatické dohodě a začal skloňovat potřebu jaderné dohody s Íránem. Jenže v průběhu týdnů jako by jeho aktivita vychladla. Prezident se zřídka objevoval na veřejnosti a s první rozpačitou tiskovou konferencí přispěchal až na konci března.

Co chtěl Biden stihnout?

Šéf Bílého domu představil na začátku své prezidentské kariéry plán Build Back Better (Vybudovat znovu a lépe), čímž chtěl jeho tým jasně naskočit na demokraty oblíbený narativ, že Trump zemi naprosto zruinoval. V Bidenově balíčku tří „B“ byly například ekologické inovace, snížení uhlíkové stopy, sociální reformy, budování infrastruktury a pomoc pro lidi zasažené covidem. Prezident ale dokázal během prvního roku dostát jen zlomku svých slibů, což potvrzuje i americká CNN.

Mezi úspěchy Bidenovy administrativy se řadí například schválení obřích ekonomických stimulů a zákonu o infrastruktuře, které v součtu vyjdou v přepočtu na enormních 66 bilionů korun. Jenže právě rozhazovačná fiskální politika podle některých přiživila inflaci ve Spojených státech, jejíž meziroční nárůst atakuje historická maxima.

Přeřeky a chaos v Afghánistánu

Veřejnost také musela během uplynulého roku tolerovat kaskádu Bidenových přeřeků, výpadků i zakopnutí. Ke společenským faux pas přitom docházelo nejen na půdě USA, ale i na mezinárodních mítincích. Na sociálních sítích proslul například Bidenův „šlofík“ během klimatického summitu OSN v Glasgow.

Co ale především zlomilo Bidenovi vaz, bylo chaotické stahování amerických vojsk z Afghánistánu. Ústup spojenců způsobil převrat v západoasijské zemi a vlády nad ní se chopilo radikální hnutí Tálibán. Během teroristických útoků v Kábulu, ke kterým došlo ke konci evakuačního tažení, navíc umírali i američtí vojáci.

Bidenova (ne)popularita

Výše sepsané problémy Bidenovy administrativy vedou k tomu, že se jeho oblíbenost u Američanů propadla na historické minimum. Méně oblíbený byl v historii amerických prezidentů už jen Trump.

Z výzkumů vyplývá, že Bidenovo chování v úřadu schvaluje přibližně 40 procent lidí. Některé průzkumy ale poukazují na ještě větší nespokojenost s prezidentem. Například ten od univerzity Quinnipiac v Connecticutu minulý týden uvedl, že Bidenova popularita klesla k 33 procentům. Bílý dům ale tento výzkum odsoudil jako neprůkazný.

Tagy: