Foto: CNN Prima NEWS
Alena Schillerová
Příspěvek od státu na mzdu lidí s handicapem se od října zvýší z 12 800 Kč o 800 korun, po pátečním jednání vlády to oznámila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Pomůže to 60 000 postižených, doplnila. Vláda se však nedohodla na změně ošetřovného při výuce na dálku či karanténě kvůli koronavirové nákaze. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) by úprava mohla ohrozit ekonomiku.
Zvýšením podpory na 13 600 korun chce vláda bránit rušení míst pro lidi s postižením. Při jednáních se ministerstvo financí klonilo k částce nejvýš 500 korun, zaměstnavatelé žádali 1 100 korun. Navýšení příspěvku o 800 korun bude podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí ročně stát navíc 336 milionů korun. Příspěvek se vyplácí zpětně za předchozí čtvrtletí, zvýšený se bude poprvé proplácet za třetí čtvrtletí.
Celkem ministerstvo práce na příspěvky a tisícikorunový paušál, který se poskytuje na handicapovaného pracovníka na další náklady, vydá ročně 7,8 miliardy.
K tématu
Maximální příspěvek se každoročně měnil
Příspěvky míří na takzvaný chráněný trh práce. Letos v prvním čtvrtletí ho tvořilo 3 450 zaměstnavatelů s víc než polovinou postižených pracovníků. Celkem zaměstnávali kolem 60 200 lidí s handicapem. Od státu mohou získat tři čtvrtiny mzdových nákladů, nejvýš ale dosud 12 800 korun měsíčně. Částka se zvedala naposledy letos od ledna o 800 korun. Rostla po navyšování minimální mzdy.
Podle ministerstva práce se kvůli koronavirové krizi postavení lidí s handicapem na trhu práce zhoršuje, proto je nutné podporu upravit. Na konci března úřady práce evidovaly 34 756 nezaměstnaných se zdravotním postižením a v červnu 36 736.
Dosud maximální příspěvek upravoval zákon o zaměstnanosti. Kvůli zvyšování částky se tak téměř každý rok měnil. Loňská novela umožnila, aby podporu stanovila vláda nařízením podle růstu minimální mzdy a vývoje životních nákladů. Ministerstvo práce navrhlo dvě verze — s přidáním o 800 a o 1 100 korun. Kloní se k nižší částce. V podkladech k nařízení to zdůvodnilo udržením poměru k růstu minimální mzdy. Autoři dál uvedli, že větší podpora může vést ke snížení motivace zaměstnavatelů dosahovat zisku a k jejich závislosti na penězích od státu.
K tématu
Na ošetřovném se vláda nedohodla
Ministerstvo práce navrhlo, aby se ošetřovné vyplácelo po celou dobu karantény či výuky na dálku na děti do 13 let. Nyní se poskytuje zaměstnancům z nemocenského pojištění 60 procent základu příjmu na děti do deseti let po devět dnů, samoživitelkám a samoživitelům na školáky do 16 let pak až 16 dnů. Od jara do konce června v první vlně epidemie rodiče pobírali na děti do 13 let 80 procent základu výdělku. Zvýšení dávky Maláčová teď nenavrhuje.
„Neprosazujeme plošná opatření z jara. Měli bychom reagovat na lokální ohniska. Navrhujeme krizové ošetřovné, aby se rodiny s dětmi neocitly bez příjmů, pokud školy či třídy budou zavírány či děti nebudou do školy moci docházet,“ řekla ministryně práce.
Podle Schillerové na jaře byly pro upravené ošetřovné důvody. Ministryně financí řekla, že nyní je proti úpravě dávky. „Musíme podporovat především ekonomiku, aby lidé chodili do práce,“ uvedla Schillerová. Podle ní by případný výpadek pracovnic či pracovníků, kteří by zůstali se školáky doma, mohl chod ekonomiky ohrozit. Negativně by mohl dopadnout třeba na zdravotnictví či školství, kde pracuje mnoho žen s dětmi, podotkla ministryně financí. Připomněla, že už na jaře si někteří zaměstnavatelé stěžovali na to, že jim v práci chyběli lidé.
Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) tento týden řekl, že uzavření prvního stupně základních škol nepřichází v úvahu. Zmínil právě dopady na zdravotnictví kvůli případnému nedostatku personálu.
Celkové výdaje na upravené ošetřovné do konce školního roku ministerstvo práce spočítalo na 650 milionů korun. Pro výpočet použilo dvoutýdenní karanténu. Ta se od září zkrátila na deset dní.
Ošetřovné se vyplácí z nemocenského pojištění. Kvůli plošnému uzavření škol se výdaje na dávku letos ve druhém čtvrtletí meziročně zvedly zhruba patnáctkrát. Činily 7,06 miliardy korun. Systém nemocenské se dostal do největšího propadu od začátku svého fungování v roce 1993. Schodek na konci prvního pololetí dosahoval zhruba 13 miliard.
K tématu
Koronavirus
Schillerová zamázla Maláčové krizové ošetřovné. Prý není potřeba
- 15. září 2020
Politika
Rodiče nedostanou ošetřovné, přestože se škola uzavřela. Babiš: Změna není na stole
- 2. září 2020
ČTK
Česká tisková kancelář
Nejčtenější
Kdo nahradí Prymulu? Babiš leccos naznačil. Ve hře jsou primář Blatný či náměstek Šedo
23. října 2020
Rezignovat nehodlám, nic jsem neporušil, prohlásil Roman Prymula
23. října 2020
