Vláda na mimořádném jednání schválila pravidla pro kurzarbeit
Vláda v pátek schválila nová pravidla kurzarbeitu, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Zkrácená práce s částí mzdy od státu by se mohla zavést podle plánu od 1. listopadu. Kurzarbeit by navázal na dočasný program Antivirus. Podle předáka ČMKOS Josefa Středuly je vládou dohodnutý výsledek nedotažený a poškodí zaměstnance, ale v konečném důsledku i živnostníky.
Podle návrhu novely zákona by kurzarbeit ve státě, regionu či vybraném odvětví mohla povolit vždy jen vláda, a to po projednání v tripartitě. Využíval by se při vážném ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii či kyberútoku.
Ve středu se vláda již dohodla na definitivní podobě takzvaného kurzarbeitu. Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu. Za neodpracované hodiny by lidé dostávali 70 procent čistého platu, nejvýše ale celostátní průměrnou mzdu. Firma by za tu dobu hradila sociální odvody ze 70 procent hrubého výdělku, zdravotní pojištění by se platilo z celé běžné mzdy. Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok.
Kurzarbeitem si kupujeme čas. Ekonomiku vždy nastartují investice, míní Pekarová
Nezaměstnanost v Česku v červnu vzrostla na 3,7 procenta. Nadále je však nejnižší v celé Evropské unii. Experti se obávají, že když skončí vládní kurzarbeitový program Antivirus na konci sprna, nezaměstnanost se může i zdvojnásobit. Jakým způsobem by bylo dobré nadále podporovat zaměstnance a firmy? O tom diskutovali v pořadu 360° Pavlíny Wolfové předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a náměstek ministryně práce a sociálních věcí Michal Pícl (ČSSD).
„Čeká nás debata o tom, jak kurzarbeit nastavit tak, aby splnil svou funkci. Myslím, že důležité je, aby kurzarbeit zafungoval ve prospěch malých českých firem. To znamená 88 procent všech soukromých českých firem,“ uvedla na brífinku po jednání vlády ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Maláčová také sdělila, že v programu existují pojistky proti jeho nadužívání. „Zaměstnavatel se, pokud bude pobírat kurzarbeit, zavazuje, že po dobu pobírání kurzarbeitu nebude vyplácet dividendy ani podíly na zisku. Kurzarbeit také nebudou moci pobírat firmy, které mají podíl v daňových rájích,“ řekla Maláčová.
Havlíček: Datum 1. listopadu nemusí dopadnout, záleží na ekonomické situaci
Vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že kurzarbeit by se od listopadu nemusel zavést. Jeho využití bude záviset na aktuální situaci v ekonomice. Podle Havlíčka ekonomický vývoj v koronavirové krizi zatím „vůbec nevypadá špatně“.
„Já bych nepředbíhal. Tady je všechno dneska směřováno na jakési zlomové datum 1. listopadu. Kurzarbeit je dlouhodobý nástroj. Jestli bude zaveden 1. listopadu, nebo 1. prosince, je věc druhá. Bude záviset hlavně na aktuální situaci na podnikatelském, průmyslovém a jiném trhu,“ řekl Havlíček.
Podle něj šíření COVID-19 v Česku a dalších zemích může mít vliv na průmysl a poptávku. Podotkl, že republika je závislá na vývozu do Evropské unie. „Pokud by nastala situace, že se to bude zhoršovat, tak do toho nastoupáme (do kurzarbeitu). V současné situaci se ta ekonomika nevyvíjí vůbec špatně,“ uvedl vicepremiér. Otázkou podle něj také je, jak se bude situace dál vyvíjet v celé Evropě. Stav se vyhodnotí v říjnu.
Samoživitelkám by více pomohla většina stran. Schillerová je stále proti
Samoživitelky, které postihla koronavirová krize, potřebují pomoc. Shodly se na tom opoziční strany, které CNN Prima NEWS oslovila. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO) ale stále tvrdí, že Česká republika má robustní sociální systém, který nenechá nikoho na holičkách, a další podpora pro samoživitelky není potřeba.
Středula: Náhrada pro zaměstnance je příliš nízká
Podle předáka ČMKOS Josefa Středuly je vládou dohodnutý výsledek nedotažený a ukazuje na „mentální nepochopení“ role kurzarbeitu, který má pomoci zaměstnavatelům a ochránit zaměstnance. „Není to dobrá varianta. Náhrada pro zaměstnance je nízká. Prohrají to a vše zaplatí ze svého. Firmám se uvolní ruce, zaměstnancům se ale příjem bere,“ řekl Středula.
Podle odborů by náhrada za neodpracované hodiny měla činit 80 procent hrubého. Z toho by se měly platit i odvody. Odbory se jinak obávají výpadku příjmu sociálního pojištění a dopadů na důchody. Středula míní, že pokud lidem klesne výdělek, přestanou utrácet a dopadne to i na okolní podnikatele a živnostníky.
Podle odborů by hranice příspěvku od státu měla být na 1,5násobku průměrné mzdy. Se zaměstnavateli na tom je shoda. V novele tento limit nejdřív byl, nakonec ho ale vláda snížila na průměrnou mzdu. Letos by se tedy místo původních 50 135 korun vyplácela podpora nejvýš do 33 423 korun. „Trestáme korektní zaměstnavatele za vyšší výplaty,“ řekl Středula. Stejně se před nedávnem vyjádřil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Podle něj tak stát nepodpoří odbornější a kvalifikovanější personál.
Firmy si stěžují na to, že by měly platit odvody i za neodpracovaný čas. Z každé stokoruny, kterou by stát pracovníkovi poskytl, by mu tak podnik hned vrátil 33,80 koruny. Hospodářská komora uvedla, že nastavení odvodů zaměstnavatelé zatíží, takže by místo kurzarbeitu mohli spíš propouštět.
Výhrady k návrhu mají i komunisté, kteří vládu podporují. Také opoziční občanští demokraté už oznámili, že ve Sněmovně navrhnou do novely změny.
