Pro budoucí vládu Spolu potřebujeme, tvrdí Trunečka. Zopakuje se koalice STAN s Piráty?

Pro pokračování současné vlády se Starostové a koalice Spolu vzájemně potřebují, sdělil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS představitel mladé politické generace Starostů a asistent europoslance Jana Farského (STAN) Adam Trunečka. Na druhou stranu zdůraznil, v čem má STAN výhodu před vládními partnery. Trunečka také nastínil, jaký je podle něj vztah mezi Starosty a Piráty a zda je možné obnovení předvolebního koaličního projektu z voleb v roce 2021.

Na síti X jste napsal, že vás překvapuje, jak předseda Motoristů sobě Petr Macinka pohrdá vědeckými fakty. Měl jste na mysli jen otázku klimatu?
Týká se to hlavně tohoto tématu. Předseda Motoristů se neustále ohání tím, že ti, kteří prosazují zelenou politiku, jsou pouze ideologové. Jenže tito lidé vycházejí z dat vědců, kteří tvrdí, že pokud nebudeme dekarbonizovat, objeví se častěji extrémní výkyvy počasí, například výskyt tornád nebo lesních požárů. Nechci, aby byla příroda kvůli klimatické změně zplundrována. V některých částech světa rovněž nebude možné již žít, takže dojde i na masivní migrační vlny. Přitom právě proti nim brojí.

K TÉMATU: Vondra popsal rozdíl mezi ním a kolegou ze Spolu. Niedermayer má klimatickou tíseň, já ne, řekl

Vědecký výzkum se samozřejmě může v detailech plést, ale drtivá většina výzkumníků zaměřených na klimatickou změnu tvrdí, že jde o fenomén, který je významně urychlován lidskou činností, přitom je v naší moci to vše zastavit. Pan Macinka tvrdí, že jsme ideologové, ale sám k této problematice přistupuje slepě a ideologicky.

Jak hodnotíte aktivity mládežnické organizace Motorgen? Třeba i výstupy jejich předsedy Matěje Gregora na sítích?
Musím říct, že je ve své prezentaci a prezentaci organizace velmi šikovný. Sledoval jsem jeho aktivity ještě v době, kdy byl činný ve spolku za vystoupení z EU. Samozřejmě ale nesouhlasím s tím, co prosazuje. Myslím si, že se jim onu síť konzervativních klubů na univerzitách nepodaří založit v takové míře, jak si to představují. Vnímám ale riziko toho, že se většina lidí na vysokých školách staví k univerzitní demokracii vlažně. Kdyby se představitelům Motorgenu opravdu podařilo zmobilizovat dostatečné množství lidí, mohli by získat velký vliv. Jenže toto vysokoškolské prostředí má být apolitické. Návrh, aby politické strany přímo zakládaly kluby s cílem ovlivnit chod univerzity, nepovažuji za zcela nejšťastnější.

Předseda Gregor v rozhovoru pro CNN Prima NEWS rovněž apeloval na apolitičnost univerzit. Pro něj je ale politický projev třeba klimatická stávka nebo duhová vlajka na budově univerzity, a proto volá po přesunutí politiky pryč z tohoto prostředí.
Jejich apolitičnost má spočívat podle mě v tom, že nemají být vyloženě spojované s politickými stranami. Je za mě absolutně v pořádku, že studenti zakládají spolky, které jsou nezávislé na stranách. Univerzita má být založena na diskuzi – vždyť na tom je postavena celá věda. Někdo si založí konzervativní klub vedle zeleného klubu? Bez problémů. Problémové by však bylo, pokud by byl spolek koordinován z politické strany. Navíc k tomu vyzývá člověk, který je takto výrazně politicky angažovaný.

Řada lidí, kteří jsou nespokojeni s výsledky vlády, ale nevolili by ANO, Motoristy nebo KSČM, si řekne, že Starostové s nimi hovoří, třeba i jinak než Spolu nebo ANO.

Gregor se ohradil i proti výuce otázky transgenderu ve škole. Myslíte si, že by šlo o ohrožení vývoje dítěte v pubertálním věku?
Škola má informovat žáky o tom, co vše to může přinést. Proto je součástí sexuální výchova, abychom si vštípili zdravý přístup k naší vlastní sexualitě. Pokud Matěj Gregor tvrdí, že jsou tu určitá rizika, o to víc musíme dětem vysvětlit, co všechny tyto věci znamenají. Znám řadu transgender lidí, kteří změnili svou genderovou identitu, a jsou díky tomu šťastnější. Hovořit o tom na školách si žádá vyškolené lidi, kteří o tom budou hovořit fakticky a citlivě. Toto téma dosud nebylo ve společnosti vidět, což ale neznamená, že neexistovalo.

Co vás přimělo spojit své politické mládí právě se Starosty?
Přišlo to spíše náhodou. Po sněmovních volbách v roce 2021 jsem dostal nabídku na post asistenta poslance Martina Exnera, což mi umožnilo poznat STAN zevnitř. Byl jsem příjemně překvapený, jak jsou přívětiví k mladým lidem, silně proevropští a více liberální, než jsem si myslel. Člověk by neměl uspěchat vstup do politiky. S hnutím jsem byl ale spokojený, tak jsem si řekl, proč do politiky nevstoupit a aktivně se neangažovat. Přístup Starostů považuji za rozumnou kombinaci idealismu a pragmatismu.

Nemáte pocit, že jste se vrhl na evropské záležitosti a nechal za sebou problémy mladé generace, zvláště když jste poznal i dění v dolní komoře Parlamentu?
Vždy jsem se angažoval spíše kolem Evropy – chci mluvit o tom, jak může být silnější a jednotnější. I když cítím určité odtažení, protože trávím převážnou většinu času v Bruselu, do Česka se pravidelně vracím. I v zahraničí se držím v určité česko-bruselské sociální bublině. Každopádně v české politice a hlavně u Starostů máme mladých talentovaných politiků hodně.

Spolu potřebuje STAN a naopak, pokud chceme nadále vládnout. Věřím, že vzájemné vymezování nezajde za nějakou rozumnou mez.

Starostové v některých průzkumech dýchají na záda Spolu. Co za tím podle vás stojí a čekáte, že bude STAN dále stoupat?
Spousta lidí vnímá, že se nebojíme bavit s lidmi. Bylo to vidět u série Debat bez cenzury nebo nyní při akci v ulicích pod názvem Podpisovka. Naším genomem je to, že jsme vyšli z lokální politické úrovně. Řada lidí, kteří jsou nespokojeni s výsledky vlády, ale nevolili by ANO, Motoristy nebo KSČM, si řekne, že Starostové s nimi hovoří, třeba i jinak než Spolu nebo ANO. Kontakt s lidmi hodně pomáhá.

A co Podpisovka? Jak to zatím jde?
Je to opravdu nová věc. Když jsem o tom slyšel poprvé, trochu mě to vyděsilo, abych se přiznal. Nedokázal jsem si představit, jak to lidem vysvětlit, ale nakonec to vnímám jako úspěch. Mnoho lidí si tohoto přístupu cení – kandidáti s nimi o problémech diskutují. Starostové se nebojí jít mezi lidi a bavit se s nimi o věcech otevřeně. Je to naše silná stránka, kterou dobře využíváme.

Jak vnímáte tu – řekněme – rivalitu mezi Spolu a STAN? Nemůže se to vymstít při případném skládání další vlády, pokud obhájí u voličů mandát?
Každá strana musí obhajovat svůj program voličům. Jsme v různorodé vládě, takže je pochopitelné, že se čtyři strany budou vůči sobě v rozumné míře vymezovat. Nesmí se to ale dělat agresivně. Obhájit si voliče nebo se pokusit získat nové je součástí politického boje. Zatím nevnímám, že by šlo o rivalitu, která by zkomplikovala případné skládání další vlády. Premiér Petr Fiala (ODS) otevřeně řekl, že by ji s námi rád opět složil a že nám přeje také dobrý výsledek.

Věřím, že Spolu si uvědomuje, že s nikým jiným než s námi vládu skládat nemůže. Podle mě by nebylo dobré, aby ji snad koalice skládala s ANO. Každopádně Spolu potřebuje STAN a naopak, pokud chceme nadále vládnout. Věřím, že vymezování nezajde za nějakou rozumnou mez.

Umíte si představit i opětovnou spolupráci Starostů s Piráty, i po aféře „vykroužkovaných Pirátů“?
Volební koalice určitě nevznikne. Myslím si, že Piráti by do toho znovu nešli, a to právě kvůli onomu „vykroužkování“. Za tu dobu jsem u Starostů nikdy neslyšel o žádných plánech k masivnímu vykroužkování. Dodnes však ze strany Pirátů vnímám určitou nechuť v tomto ohledu. I přesto s nimi rád spolupracuji, jsou nám ideově blízko. STAN si ale vybudoval vlastní silnou značku, takže nevidím větší důvod pro nějakou předvolební koalici. Dokázal bych si ale představit, že pokud by se vláda sestavovala na podobném půdorysu, Piráti by v ní mohli být. Bylo by pro ně ale velmi těžké obhájit, proč v kabinetu, o němž tvrdili, že je plný mafiánů, tři roky působili a proč by do něj tedy chtěli znovu.

A vás Sněmovna neláká?
Když se kouknete na všechny ty obstrukce, tak dolní komora Parlamentu podle mě teď dost lidí odrazuje. Má práce v Bruselu je náročná, chci ji vykonávat zodpovědně. Po delší úvaze jsem se rozhodl, že se o nejvyšší příčky na kandidátce ucházet nebudu. Pokud dostanu nabídku, abych případně doplnil spodní místa na listině, budu tomu otevřený. Starostům můžu pomoct svým skromným malým dílem i tak. Během léta, kdy budu více v Česku, hodlám točit videa s některými našimi kandidáty. Chci své hnutí podpořit, ale kvůli tomu nemusím nutně kandidovat.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Referendum o czexitu odmítám, veřejnoprávní média by měla hospodařit střízlivěji, tvrdí Havlíček

Tagy:
rozhovor politika STAN volby Starostové a nezávislí SPOLU Petr Macinka Poslanecká sněmovna ČR Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Adam Trunečka Podpisovka