Gregor: Politický tlak se musí z univerzit přesunout. Téma transgender do výuky nepatří

Matěj Gregor

Exkluzivní výzkum: ANO by vyhrálo volby

Na univerzitách panuje ohromný politický nátlak, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS předseda mládežnické organizace Motoristé sobě Motorgen Matěj Gregor s tím, že ten se projevuje v podobě klimatických stávek nebo vlajek LGBT+ na budovách škol. Cestou je podle něj vytvoření názorových klubů, které by „přenesly politické hřiště z výuky“. Gregor se rovněž ohradil proti tvrzení, že by představitelé mladých Motoristů brojili proti výuce homosexuality v rámci sexuální výchovy. Naopak se postavil proti tématu transgenderu, o němž by se podle něj mělo mluvit ve školách až v pozdějším věku.

Prohlásil jste, že byste se ve Sněmovně chtěl věnovat školství, zájem máte ale i o kyberbezpečnost. Jak by se Česko mělo bránit proti dezinformacím?
Než jsem začal studovat učitelství na univerzitě, absolvoval jsem obor kyberbezpečnosti. Šlo o inovativní obor na střední škole se zaměřením na informační technologie. Dezinformace nepovažuji za kyberhrozbu. Rizikem jsou možnosti phishingu, tunelování účtů nebo deepfake.

K TÉMATU: Začal boj o střední školy. Přihlášku má podat přes 100 tisíc dětí, jak postupovat?

Ale zrovna ty jsou nedílnou součástí repertoárů dezinformačních snah.
Dezinformace by měly být definovány jako uměle vytvořený konstrukt. Pokud někdo napíše něco na internet a zjistí se, že to není pravda, takto bych to neklasifikoval. Můžeme tak přispět k posílení autocenzury ve společnosti. Boj proti dezinformacím si v první řadě nepředstavuji jako boj proti nějakým vyloženým názorům. Mnohem nebezpečnější než ty politické jsou lživé informace, které se týkají zdravotnictví typu „Jak se léčí atopický ekzém předraženými mastmi“.

Musíme dbát na kyberbezpečnost v oblasti veřejných financí a státní správy. Když mluvím o tomto tématu, mám na mysli třeba to, jak Facebook prodával data do Cambridge Analytica, čímž byla ohrožena více než miliarda uživatelů, jelikož se soukromá firma ilegálně dozvěděla velmi podrobné informace. Jsem také proti zkoumání digitální stopy v prostoru internetu ze strany institucí.

Rovněž mě zajímají kryptoměny, jelikož je považuji za jeden ze zajímavých prostředků, jak kyberbezpečnosti dosáhnout. Dezinformace ale do této oblasti neřadím. V politickém boji tu byly vždy, řešily se i při nástupu televize nebo rozhlasu. Je to nebezpečné politické téma. Nedokážu říct, co bych s tímto problémem z pozice vedoucího příslušného odboru dělal. Fajn, můžete nařídit, aby se k tomuto materiálu přidával vodoznak, že jde o výtvor umělé inteligence. Firmy vám to stejně obejdou přes boty.

Nic jiného než edukace společnosti nepomůže, musíme se s tím naučit žít. Sám se často přistihnu, že doba zkoumání, zda jde o dezinformaci, se u mě prodlužuje. Lidé by si také měli v souvislosti s tím nastavit dobu, jakou tráví na sociálních sítích.

Na Discordu Motorgen jste podle časopisu Respekt hovořili o tom, že musíte progresivistům na univerzitách oplatit peklo, které tam vytvářejí. O jakém pekle mluvíte a co se od té doby změnilo?
Je třeba říct, že nechceme nic oplácet. Už jsem třikrát vyzval k tomu, aby Respekt nahrávku takové komunikace na Discordu zveřejnil. Sám bych si to rád zpětně poslechl, jelikož mělo jít o on-line poradu organizace. Psalo se také o tom, že se tam zdravíme „Hitler sobě!“. Hledal jsem to v celé databázi, ale žádný výsledek mi to nenašlo.

Řada lidí se na univerzitách profiluje jako liberálně progresivní. Skvělé, ale přestaňte to dělat přes akademické senáty.

Nevím, kde jsme mluvili o ideologickém pekle, samotného by mě to zajímalo. V univerzitním prostředí chceme vytvořit sociální vyžití a nastartovat diskuzi.

Když se baví sto lidí na Discordu, neřeší se jednotlivá slova. Konzervativní kluby, o kterých byla také řeč, ještě ani neexistují. Na univerzitách je ale ohromný politický tlak. Kdo to popírá, buď vědomě lže, nebo je součástí názorového proudu, takže si to ani neuvědomí. Na budovách visí duhové vlajky, školy se zapojují do klimatických týdnů. Často zvou i politiky na přednášky na místo zrušeného semináře. Děje se to třeba na univerzitě v Olomouci.

Proto chceme zahájit diskuzi. Řada mladých lidí se na univerzitách profiluje jako liberálně progresivní. Skvělé, ale přestaňte to dělat přes akademické senáty. Pojďme založit univerzitní kluby, které dnes z hlediska politických myšlenek prakticky neexistují. Je to ale velká škoda, protože tyto kluby jsou ringem, kde se mohou lidé s různými názory střetnout. Z toho poté vyplynou východiska a atmosféra se uvolní.

Pokud dojde na debatní akce, nikdo podle mě nebude mít důvod zavírat na tři dny univerzitu kvůli klimatické stávce, což se děje na filozofických fakultách.

Ale to se bavíme o humanitně založených školách. V prostředí technických oborů, které jsou postaveny na exaktních vědách, však k tomu, co kritizujete, víceméně nedochází.
Samozřejmě. Tito lidé většinou o politiku nemají takový zájem. Politika je sama o sobě humanitní disciplínou; nebo tedy konkrétněji politologie – to by mi Petr Fiala dal. Ale společnost se tvoří na základě vzorců elit, které vznikají na humanitních školách. Toto prostředí je však výrazně zasažené politickou kampaní a je potřeba s tím přestat. Budu hledat všechny argumenty, abych to lidem vysvětlil.

Když se v Československu začalo utvářet univerzitní prostředí, bylo chybou, že se to nepodchytilo v zárodku. Jde mi o to, aby bylo z hlediska výuky a dění ve veřejných budovách dostupné a apolitické. Politické hřiště by se založením klubů přeneslo na tuto platformu. Nechceme tak dělat politiku skrze školu, ale prostřednictvím aktivní studentské obce – házíme tak rukavici do ringu. Doufám, že se toho názoroví oponenti chytí a půjdou do toho taky.

Rozhodně bych nechtěl, aby to vyznělo tak, že filozofické a humanitní univerzity jsou z 90 procent ovládány zmanipulovanými a extrémně orientovanými lidmi. Je to paradox: 90 procent tvoří studenti, kteří se věnují hlavně studiu a nechodí tam stávkovat, zatímco 10 procent tam dělá tyto věci a ze záhadného důvodu prostupují institucemi nahoru.

Nás konzervativně založených jedinců je také menšina. Pojďme tedy tyto dvě hrstky stáhnout z výuky a nebudeme se hádat, zda vyvěsíme vlajku LGBT nebo s dieselovým motorem. V Ostravě například plánujeme založit podnik, kde by se mohli setkávat lidé a tyto věci řešit.

Omlouvám se všem studentům, které článek v Respektu vyděsil. Autorka se rozhodla jít cestou vytrženého tématu Discordu bez nahrávky. Až se naše myšlenky začnou realizovat, lidé uvidí, že chceme univerzitám naopak pomoct, aby to bylo kultivované prostředí. Žádný Motorista nechce rušit osnovy, škrtat semináře nebo vyvěšovat vlajky. Proti progresivním proudům se ale budeme stavět, protože jsme také studenti a odmítáme, aby daná vysoká škola podléhala politickým ideologiím.

Jeden z vašich kolegů v Motorgenu, Filip Leško, rovněž uvedl, že se „většině z vás nelíbí, že by se na základních školách mohl snížit věk pro sexuální výchovu a že by se v nauce mělo více mluvit o homosexualitě“. Opravdu vás tyto otázky pobuřují?
Filip je polonista a trochu filozofický intelektuál, který je zahrabaný v nauce o Polsku, kde jsou konzervativně-katolické tendence ve školství dost přes čáru. Reprezentuje neextrémistický vzorek velké menšiny. Postoj Motorgenu ke školství mám ale v gesci já. Tyto názory vnáší do debaty, ale nikomu je nevnucuje. Já osobně s tím nesouhlasím a za Motorgen můžu prohlásit, že jde v rámci organizace o menšinový názor. Je to stejná frekvence, jako když někdo z Pirátů o sobě řekne, že je komunista.

Zdůrazňuji, že konsenzus Motorgenu to není. Na tuto otázku se z Respektu zeptali několika členů naší mládežnické organizace, ale odpověď Filipa, jakožto ta nejkontroverznější, byla zveřejněna.

Ohledně sexuální výchovy ale odmítáme informace ohledně transgenderu. Děti vykazují během puberty přehnanou nespokojenost se svým tělem, takže by v nich mohla přehnaná informovanost o tomto tématu, jež by nebyla zcela vědecky přesná, vyvolat psychosomatický pocit, že chtějí změnu pohlaví kvůli tomu, že se v té době necítí komfortně se svým tělem. Mohlo by to vést i k ukvapeným reakcím, že by dítě podstoupilo nevratnou hormonální, případně chirurgickou léčbu.

Homosexualita v sexuální výchově je v pořádku. Když o tom informujete dítě, neuděláte z něj rovnou homosexuála.

Bylo by vhodnější o tom mluvit se středoškoláky, třeba v obecných předmětech. Jenže to už pubertální vývoj přechází do adolescence. Vidím v tom stejné nebezpečí, jako kdybychom s dětmi až moc otevřeně hovořili o drogách. V některých případech bychom mohli podnítit zbytečně nezdravou zvědavost, která by nemusela dobře dopadnout.

Zdůrazňuji, že k takovým věcem bych se z Motorgenu vyjadřoval já. Já bych totiž zakládal vysokoškolské kluby a kecal do školství, protože mám vysokoškolské vzdělání. Ohledně homosexuality ve školní výuce bych dodal, že už její součástí je. Za mě je to naprosto v pořádku a ok. Když o tom řeknete dítěti, rovnou to z něj homosexuála neudělá, pokud jím od přírody není. Ale s otázkou transgenderu je to bohužel jinak.

Máte jasně naplánovanou pedagogickou kariéru. Neobáváte se, že byste mohl do výuky nevědomě vnášet jakožto politicky aktivní jedinec své vidění světa?
Doučuji částečně soukromě, částečně ve školství. V první oblasti je to hodně na posouzení rodičů. Myslím, že řada z nich již ke mně neměla důvěru, a služby si proto neobjednali. O studenta jsem však kvůli této věci nikdy v průběhu doučovacích lekcí nepřišel. Ve státní sféře bych si to ani nemohl dovolit vzhledem k fungování České školní inspekce a náslechům ředitelů.

Kdybych před více než dvaceti dětmi pronesl něco, co je už za červenou čárou, šance, že se to nedonese alespoň k jednomu rodiči, je nulová. Pokud by nějaký rodič například časem viděl v seznamu učitelů mé jméno, určitě by se víc ptal dětí, co dneska probírali v češtině a dějepisu. Budu se proto tomu vyhýbat obloukem a budu opatrnější než jiní kolegové.

Ve veřejném prostoru je mladá generace často vyobrazena buď jako progresivní, nebo v protireakci jako silně konzervativní. Mezi těmito póly je ale ohromná množina politicky nevyhraněných lidí. Jak chce Motorgen oslovit tuto skupinu?
Sázíme na každodenní aktivity. Chceme jim ukázat, že náš styl života není jen neustálé básnění o konzervatismu v kravatě nebo na síti X. Můžeme společně zorganizovat výšlap na hory, chodit po horách a moc v ten den neřešit politiku. Třeba si udělat v Beskydech stezku Petra Bezruče. I to je způsob, jak se dají naplnit konzervativní hodnoty pro mladé lidi. Můžeme se bavit i o zahraničních cestách nebo iniciování časopisu.

Nehodláme jim cpát do hlavy politickou teorii a doktrínu. Vypustit je jako rybu do volného moře a nechat ji plout myšlenkami, aby je nasála přirozeně. V Motorgenu budu vždy stát proti tomu, aby někdo říkal lidem, co si mají myslet. Dbám na to, aby si na to přišli sami a rozvíjeli se. Nejsme zaměřeni pouze na sport nebo auta, ale pracujeme i na publikační činnosti.

Politika je často zaměřena na extroverty, kteří se chtějí točit na Instagram nebo jezdit do Prahy, ale místo u nás mají i lidé, kteří nemají tu potřebu, ale jen by rádi s někým probrali konzervativní četbu nebo třeba zdravý životní styl. U ostatních politických stran vidím, že mládežnické organizace jsou jen marketingová oddělení. V Motorgenu se mohou lidé v čemkoliv realizovat, což vidím jako důvod, proč budeme lepší.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Hejného výuka matematiky dráždí řadu rodičů. Není vhodná na přijímačky, stěžují si

Tagy:
školství rozhovor výuka politika volby dezinformace základní škola Česká školní inspekce politická strana homosexualita transgender kyberbezpečnost osnovy sexuální výchova Matěj Gregor Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Motoristé sobě konzervatismus Discord mládežnická organizace Generace MOTOR Motorgen