Proč došlo k tragédii v Alpách? Glaciolog objasnil lavinu, po které jsou nezvěstní i Češi
Výběr redakce
Nedělní sesuv ledovce na hoře Marmolada v italských Alpách souvisí s vysokými teplotami, které tam byly naměřeny v posledních dnech, řekl glaciolog Zbyněk Engel z Univerzity Karlovy. Na vrcholu hory Marmolada, nejvyšší hoře Dolomit, bylo v sobotu naměřeno rekordních deset stupňů. Podle šéfa Tridentské provincie Maurizia Fugattiho si sesuv vyžádal sedm obětí, italská média uvádějí osm mrtvých. Nejméně jedna z obětí je podle médií z Česka. České ministerstvo zahraničí informace italských médií o českých obětech nepotvrdilo.
„Určitě to s teplotou souvisí,“ řekl Engel. „Je to jednoduše patrné i z časování, kdy došlo k té události. Protože to bylo někdy mezi půl pátou a pátou hodinou odpoledne. Což je doba, kdy kulminují teploty v těchto výškách,“ dodal.
Čtěte také
Na dotaz, zda se dá podobným událostem zabránit nebo vytipovat rizikové oblasti, řekl, že lze některé nejfrekventovanější cesty sezónně sledovat. „Popřípadě se snažit uzavírat. Před několika lety se na celou letní sezónu povedlo ve Švýcarsku uzavřít cestu v horské oblasti Bergel. A skutečně tam došlo asi rok na to ke zřícení obrovské části jednoho skalního hřbetu. Ale jsou to spíše výjimky, kdy se to takto povede,“ řekl.
Ke klimatické situaci v Alpách Engel řekl, že tamní teplota je proti předindustriálnímu období o 1,6 stupně až dva stupně Celsia vyšší. Dodal, že od roku 2015 do současnosti, s výjimkou jednoho léta, byly zaznamenány nejteplejší roky i ve vysokohorských polohách. „Proti normálovému období, což je třicetiletý úsek mezi lety 1981 až 2010, tam byl nárůst zhruba o 0,6 stupně. Zpřesňuje se to. Když by se to rozpočetlo na dekády, tak trend nárůstu je rychlejší než byl v průběhu 20. století,“ uvedl.
„V Alpách máme trvale zmrzlou půdu – permafrost. A tam dochází ještě k lehce rychlejšímu oteplování, než je to v případě vzduchu,“ upozornil. „Tam je za dvacetiletí nárůst 0,3 až 0,7 stupně Celsia. Přičemž teploty vzduchu rostly o desetinu, dvě pomaleji,“ řekl.
„Kromě nárůstu teplot se meziročně zvyšuje hloubka, do které to rozmrzá. Když to roztaje, tak se povrch rozvolní a je tam mnohem větší šance, že dojde k sesunu části hornin. V tomto případě se jednalo primárně o ledovcovou záležitost, ale dost často je to kombinace,“ doplnil.
Čtěte také
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
